Keithley, Charles

Charles Keithley
Angličtina  Charles Keightley
Guvernér Gibraltaru
16. dubna 1958  – 8. června 1962
Monarcha Alžběta II
Předchůdce Harold Redman
Nástupce Alfred Ward
Narození 24. června 1901( 1901-06-24 ) [1] [2] [3]
Smrt 17. června 1974( 1974-06-17 ) [1] [2] [3] (ve věku 72 let)
Otec Charles Albert Keightley [d] [1]
Matka Kathleen Frances Ross [d] [1]
Manžel Joan Lydia Smyth -Osbourne
Děti Richard Keightley [d] [1]a Patrick Thomas Keightley [d] [1]
Vzdělání
Ocenění
Rytíř (Dame) Velký kříž Řádu Bath Rytířský velkokříž Řádu britského impéria (vojenský) Rytíř Řádu za vynikající službu
Velký důstojník Čestné legie Řád čestné legie, stupeň velitele
Roky služby 1921 - 1957
Afiliace  Britská armáda Spojeného království
Druh armády Pozemní síly
Hodnost Všeobecné
přikázal V. sbor, 8. armáda
Britská armáda velitelství
pozemních sil Dálného východu na Rýnu
bitvy Druhá světová válka
severoitalská operace
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Charles Frederick Keightley ( Eng.  Charles Frederic Keightley ; 24. června 1901 – 17. června 1974) – generál britské armády , účastník druhé světové války , v letech 1958 až 1962 guvernér Gibraltaru .

Raná léta a raná kariéra

Narozen v roce 1901. Vystudoval Královskou vojenskou školu v Sandhurstu a v prosinci 1921 byl v hodnosti podporučíka poslán sloužit k 5. (Princezna Charlotte z Walesu) dragounské gardy [4] , která po spojení s 6. (Inniskillin) Dragouny se v dalším roce staly 5./6. dragounským plukem. Na konci roku 1923 byl Keightley povýšen na poručíka [5] a v dubnu 1932 na kapitána [6] , který sloužil jako plukovní pobočník [7] [8] po dobu tří let . Od ledna 1935 studoval na Staff College v Camberley [9] . V říjnu 1937 byl jmenován náčelníkem štábu mechanizované jízdní brigády v Egyptě [10] . Navzdory vzdálenému umístění jednotky se Keithley v listopadu zúčastnil v Londýně korunovace krále Jiřího VI . jako člen průvodu doprovázejícího krále a královnu [11] . V září 1938 se jeho brigáda stala součástí nově vytvořené mobilní divize v Egyptě pod velením vlivného Percyho Hobarta [12] .

Keightley se krátce těšil Hobartově sponzorství a poté, co byl povýšen na majora, byl v prosinci 1938 převeden jako instruktor na Staff College v Camberley, kde sloužil jako podplukovník [13] .

Druhá světová válka

V roce 1940 byl Charles Keithley jmenován asistentem pobočníka a generálním proviantem (náčelníkem správy) 1. obrněné divize , který s ní cestoval do Francie. Po evakuaci z Francie byla divize reorganizována v Anglii [12] a 13. května 1941 byl Keightley povýšen na úřadujícího velitele brigády a převzal velení 30. obrněné brigády, která byla součástí 11. obrněné divize , která tímto Času velel Percy Hobart. V červenci 1941 byl Keightley jmenován důstojníkem Řádu britského impéria [14] .

Na konci prosince 1941 byl Keightley povýšen na úřadujícího generálmajora [15] a stal se velitelem výcvikové základny Royal Armored Corps . Po pouhých pěti měsících v této funkci, od 21. dubna 1942, se stal náčelníkem 11. obrněné divize, která tehdy sídlila ve Velké Británii, a od 19. května 1942 vedl 6. obrněnou divizi , se kterou přešel přes tuniské tažení a poté italské tažení . Keightley byl za svou službu v Tunisku povýšen do hodnosti společníka Řádu lázně a vládou Spojených států byl také oceněn Legií za zásluhy [16] [17] . V září 1943 obdržel trvalou hodnost podplukovníka [18] a v dubnu 1944 se stal plukovníkem [19] .

V prosinci 1943 vyměnil velení s generálmajorem Vivian Eveli jako velitel 78. pěší divize, která také působila v Itálii. Divize se stala jeho první pěší jednotkou. Keightley získal v srpnu 1944 Řád za vynikající službu a jeho úspěšné velení obrněné a pěchotní divizi mu umožnilo být povýšen na úřadujícího generálporučíka v srpnu 1944 [20] . V této hodnosti byl jmenován velitelem V. sboru 8. armády . Ve věku pouhých 42 let se stal nejmladším důstojníkem v britské armádě, který vedl bojový sbor . Této jednotce velel během operace Oliva, útoku na Gothskou linii na podzim 1944, a také během závěrečné jarní ofenzívy v dubnu 1945, kdy převzal vedoucí roli v bojích o Argentu . Po kapitulaci německých sil byl sbor převelen do Rakouska . 8. května 1945 Keightley podepsal demarkační dohodu s velitelem bulharské 1. armády generálem Vladimirem Stoichevem v Klagenfurtu .

Ve východním Tyrolsku a Korutanech přijala Keightleyova armáda kapitulaci kozáků, kteří bojovali na německé straně pod velením Pyotra Krasnova , sultána Klych-Gireye a Andrey Shkuro , a XV. sboru SS kozácké jízdy pod velením Helmuta von Pannwitze . Na konferenci v Jaltě se Britové zavázali vrátit sovětské občany do SSSR . Po konzultaci s Haroldem Macmillanem provedl Keightley přesun kozáků s jejich rodinami do Sovětského svazu bez ohledu na jejich občanství, včetně těch s francouzskými, německými, jugoslávskými a Nansenovými pasy . Vězni byli podvedeni do Judenburgu a násilně předáni SMERSH ; Kozáčtí generálové, řada velitelů a řadových vojáků byli brzy popraveni, většina vydaných kozáků (včetně žen) byla poslána do Gulagu [22] .

V polovině roku 1945 byl Keightley jmenován rytířem Řádu britského impéria [23] . Byl navržen na pozici velitele „Commonwealth Corps“, který se měl zúčastnit operace Coronet, druhé etapy plánované invaze do Japonska . Sbor se skládal z pěších divizí z australské , britské a kanadské armády. Australská vláda se však proti jmenování důstojníka bez bojových zkušeností ve válce s Japonci ohradila, navíc válka skončila dříve, než byl sbor definitivně vytvořen.

Poválečná kariéra

V roce 1946 Keithley opustil Rakousko a nadále sloužil ve své stálé hodnosti generálmajora, kterou obdržel v únoru 1945 [24] . Nastoupil do funkce ředitele vojenského výcviku na ministerstvu obrany. V roce 1948 byl přeložen do funkce vojenského tajemníka a povýšen do hodnosti generálporučíka [25] . 21. září 1949 převzal velení Britské armády na Rýně v Německu [26] , tohoto postu se vzdal v dubnu 1951 [27] . Během svého funkčního období byl Keightley povýšen na rytířského velitele Řádu Bath [28] .

V květnu 1951 se Charles Keithley stal vrchním velitelem pozemních sil Dálného východu [29] v hodnosti generála. V září 1953 byl jmenován vrchním velitelem pozemních sil Blízkého východu [30] . Také v roce 1953, Keightley obdržel čestné jmenování jako Queen's Adjutant Wing na tříleté funkční období [31] [32] . Během jeho pobytu na Blízkém východě vypukla Suezská krize a Keightley měl na starosti vedení operace Mušketýr v roce 1956 [33] . Za své služby mezi říjnem a prosincem 1956 byl jmenován rytířem velkokříže Řádu britského impéria a také rytířem Čestné legie . V lednu 1957 rezignoval na funkci šéfa blízkovýchodního velitelství [34] a v srpnu téhož roku opustil armádu [35] .

Od 23. listopadu 1947 do 23. listopadu 1957 [36] Keithley sloužil jako čestný plukovník v 5. (Inniskilling) Royal Dragoons. Do dubna 1968 také zastával čestnou funkci plukovníka velitele jízdního křídla Královského obrněného sboru [37] .

Zatímco byl v důchodu, Keightley přijal pozici guvernéra a vrchního velitele Gibraltaru , kterou zastával od května 1958 [38] do října 1962. Ve skutečnosti odešel z armády podruhé, protože jeho role vrchního velitele, i když nebyla placena z armádního rozpočtu, byla považována za aktivní službu [39] . V roce 1963 byl jmenován do Royal Patriotic Fund [40] [41] . Zemřel v roce 1974.

Byly po něm pojmenovány Keithley Way, dálnice a tunel v Gibraltaru [42] .

Publikace

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 6 Lundy D. R. Generál Sir Charles Frederick Keightley // Šlechtický titul 
  2. ↑ 1 2 Charles Frederic Keightley // TracesOfWar
  3. ↑ 1 2 Sir Charles Frederic Keightley // Munzinger Personen  (německy)
  4. ↑ Příloha k č. 32589, str. 724  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 32589 . - str. 724 . — ISSN 0374-3721 .
  5. ↑ č. 32892, str. 9107  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 32892 . — S. 9107 . — ISSN 0374-3721 .
  6. ↑ č. 33820, str. 2719  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 33820 . — S. 2719 . — ISSN 0374-3721 .
  7. ↑ č. 33489, str. 2763  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 33489 . — S. 2763 . — ISSN 0374-3721 .
  8. ↑ č. 33822, str. 2888  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 33822 . — S. 2888 . — ISSN 0374-3721 .
  9. ↑ č. 34126, str. 547  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 34126 . — S. 547 . — ISSN 0374-3721 .
  10. ↑ č. 34446, str. 6511  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 34446 . — S. 6511 . — ISSN 0374-3721 .
  11. ↑ Příloha k č. 34453, str. 7033  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 34453 . — S. 7033 . — ISSN 0374-3721 .
  12. ↑ 1 2 Mead, 2007 , str. 227.
  13. ↑ č. 34580, str. 7996  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 34580 . — S. 7996 . — ISSN 0374-3721 .
  14. ↑ Příloha k č. 35204, str. 3739  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 35204 . — S. 3739 . — ISSN 0374-3721 .
  15. ↑ Příloha k č. 35406, str. 129  (angl.)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 35406 . - str. 129 . — ISSN 0374-3721 .
  16. ↑ Příloha k č. 36120, str. 3521  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 36120 . — S. 3521 . — ISSN 0374-3721 .
  17. ↑ Příloha k č. 36125, str. 3579  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 36125 . — S. 3579 . — ISSN 0374-3721 .
  18. ↑ Příloha k č. 36160, str. 3965  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 36160 . — S. 3965 . — ISSN 0374-3721 .
  19. ↑ Příloha k č. 36509, str. 2171  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 36509 . — S. 2171 . — ISSN 0374-3721 .
  20. ↑ Příloha k č. 36669, str. 3941  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 36669 . - S. 3941 . — ISSN 0374-3721 .
  21. ↑ Mead, 2007 , str. 229.
  22. ↑ Nikolaj Tolstoj . Tajná zrada (neopr.) . - Charles Scribner and Sons , 1977. - S. 150 a násl., 176 a násl., 198 a násl., 223 násl. - ISBN 0-684-15635-0 .
  23. ↑ Příloha k č. 37161, str. 3490  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 37161 . — S. 3490 . — ISSN 0374-3721 .
  24. ↑ Příloha k č. 36940, str. 917  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 36940 . - str. 917 . — ISSN 0374-3721 .
  25. ↑ Příloha k č. 38197, str. 889  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 38197 . — S. 889 . — ISSN 0374-3721 .
  26. ↑ Příloha k č. 38794, str. 6161  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 38794 . — S. 6161 . — ISSN 0374-3721 .
  27. ↑ Příloha k č. 39231, str. 2797  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 39231 . — S. 2797 . — ISSN 0374-3721 .
  28. ↑ Příloha k č. 38929, str. 2776  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 38929 . — S. 2776 . — ISSN 0374-3721 .
  29. ↑ Příloha k č. 39249, str. 3109  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 39249 . — S. 3109 . — ISSN 0374-3721 .
  30. ↑ Příloha k č. 39977, str. 4249  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 39977 . — S. 4249 . — ISSN 0374-3721 .
  31. ↑ Příloha k č. 39930, str. 4249  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 39930 . — S. 4249 . — ISSN 0374-3721 .
  32. ↑ Příloha k č. 40833, str. 4191  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 40833 . — S. 4191 . — ISSN 0374-3721 .
  33. ↑ Blitz in the Desert  // Čas  :  časopis. - 1956. - 12. listopadu.
  34. ↑ Příloha k č. 40990, str. 719  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 40990 . — S. 719 . — ISSN 0374-3721 .
  35. ↑ Příloha k č. 41158, str. 5033  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 41158 . — S. 5033 . — ISSN 0374-3721 .
  36. ↑ Příloha k č. 41232, str. 6773  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 41232 . — S. 6773 . — ISSN 0374-3721 .
  37. ↑ Příloha k č. 44558, str. 3864  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 44558 . — S. 3864 . — ISSN 0374-3721 .
  38. ↑ Příloha k č. 41441, str. 5327  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 41441 . — S. 5327 . — ISSN 0374-3721 .
  39. ↑ Příloha k č. 42813, str. 8265  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 42813 . — S. 8265 . — ISSN 0374-3721 .
  40. ↑ č. 43041, str. 5535  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 43041 . — S. 5535 . — ISSN 0374-3721 .
  41. ↑ č. 45667, str. 5536  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 45667 . — S. 5536 . — ISSN 0374-3721 .
  42. ↑ Geologie a tunely Gibraltaru (Late Tunnels)  (12. ledna 2008). Archivováno z originálu 3. září 2013. Staženo 22. května 2013.

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích