Kinball (Omnikin, Kin-Ball) je týmová míčová hra , jejíž hlavním znakem je velikost míče (průměr 1,2 m). Pochází ze slova „kin“ – studium člověka v pohybu. Mezinárodní kinballová federace má 3,8 milionu členů, jsou v ní sportovci z Kanady, USA, Japonska, Belgie, Francie, Švýcarska, Španělska, Německa, Dánska, České republiky, Malajsie a Číny, celkem 14 národních federací.
Velikost kinballového hřiště je 20 x 20 metrů. Nejsou tam žádné brány. Hru hrají 3 týmy (označené černou, šedou a modrou barvou) po 4 hráčích se 4 směnami. První tým podává míč jednomu ze dvou zbývajících týmů. Při zahájení hry se tři hráči přikrčí a drží míč nad hlavou a čtvrtý hráč odpálí míč, který je nutné poslat co nejdále, aby jej soupeři těžko chytili. Tým v držení míče je útočící tým a nominuje bránící tým pojmenováním své barvy z oznámení „Omnikin!“ následovaného barvou druhého týmu. Jakmile je míč označen, musí být zasažen částí těla nad boky, zatímco všichni ostatní členové útočícího týmu se míče dotýkají. Pokud je bránící tým schopen úspěšně ovládat míč, stává se týmem útočícím.
Hra se obvykle hraje, dokud jeden tým nevyhraje tři třetiny. Každá perioda trvá 7 až 15 minut s přestávkou 1 minuta. Na začátku každé třetiny je míč uveden do hry ze středu hřiště. Když první tým získá 11 bodů v periodě, tým s nejmenším počtem bodů musí opustit hřiště a zbývající dva týmy hrají, dokud jeden tým nezíská 13 bodů.
Hráč se může během zápasu dopustit řady faulů:
Kdykoli se jeden tým dopustí chyby, ostatní dva týmy obdrží každý 1 bod. Týmy s nižšími dovednostmi tedy zůstávají ve hře, pokud se nedopustí příliš mnoha po sobě jdoucích vlastních faulů [1] .
Hru vynalezl v roce 1986 v kanadském Quebecu v roce 1986 profesor tělesné výchovy Mario Demers.
Světové poháry se konají od roku 2001, vítězi jsou především kanadští kinballisté, oblíbenými soutěžemi jsou i Evropský a Asijský pohár.