Kyperská republika |
Tento článek je ze série článků: |
|
Referendum o Annanově plánu se konalo 24. dubna 2004 současně v Kyperské republice a Severokyperské turecké republice [1] .
Referendum se konalo bezprostředně před vstupem Kyperské republiky do EU, přičemž Annanův plán počítal v případě úspěchu referenda se vstupem sjednoceného Kypru do Evropské unie od 1. května 2004 [2] .
Obyvatelé obou států museli odpovědět na otázku, zda schvalují pátou verzi návrhu OSN na znovusjednocení ostrova, který je od roku 1974 rozdělen na řeckou a tureckou část. Na severním Kypru hlasovala většina 65 % pro znovusjednocení s účastí 89 %. Kyperští Řekové odmítli plán znovusjednocení se 76 % hlasů proti, s účastí 87 % [3] . Vzhledem k tomu, že zavedení Annanova plánu vyžadovalo jeho schválení oběma stranami konfliktu, v důsledku toho, že plán byl odmítnut kyperskými Řeky, byl zrušen.
Političtí vůdci Kypru a Řecka se ostře postavili proti Annanovu plánu na sjednocení Kypru. Thasos Papadopoulos , prezident Kyperské republiky, byl proti plánu v živém televizním vysílání. Dva dny před referendem se Progresivní strana pracujícího lidu , jedna z hlavních stran v Kyperské republice, rozhodla opustit Annanův plán. Přestože řecký premiér Kostas Karamanlis zůstal ohledně plánu neutrální, vůdce řecké opozice Georgios Papandreu z PASOK vyzval Kypřany, aby pro plán hlasovali, což bylo v souladu se směrem jeho strany, když byl ještě ministrem zahraničí. Průzkumy veřejného mínění prováděné v Kyperské republice během celého období jednání od začátku do konce však vždy ukázaly, že asi 80 % řeckých Kypřanů bylo proti návrhům OSN.
Mezi tureckými Kypřany byl plán považován za zbytečně prořecký, ale většina byla pro jeho přijetí s cílem ukončit dlouhou mezinárodní izolaci Severního Kypru a jeho odcizení od evropské ekonomiky. Vedení republiky však bylo proti. Prezident Rauf Denktash se aktivně postavil proti schválení plánu. Nicméně, předseda vlády Severního Kypru, Mehmet Ali Talat , obhajoval přijetí plánu. Podobně se za plán přihlásil i turecký premiér Recep Tayyip Erdogan . Turecko považovalo vyřešení kyperského problému za důležitý první krok k případnému členství Turecka v EU a také za způsob, jak zmírnit napětí s Řeckem.
Turecká pravicová nacionalistická organizace Grey Wolves , patřící k nacionalistické Straně národní akce , aktivně vystupovala proti. Došlo k omezeným nepokojům způsobeným aktivisty strany Šedí vlci. Nejméně 50 takových aktivistů dorazilo na Severní Kypr během volební kampaně. Samotné referendum však proběhlo pokojně a volby byly prohlášeny za svobodné a spravedlivé.
Výběr | Řečtí Kypřané | Turečtí Kypřané | Celkový | |||
---|---|---|---|---|---|---|
Hlasování | % | Hlasování | % | Hlasování | % | |
Za | 99 976 | 24.17 | 77 646 | 64,91 | 177 622 | 33,30 |
Proti | 313 704 | 75,83 | 41 973 | 35.09 | 355 677 | 66,70 |
Neplatné/prázdné hlasovací lístky | 14 907 | 3.48 | 5344 | 4.28 | 20 251 | 3.66 |
Celkový | 428 587 | 100 | 124 963 | 100 | 553 550 | 100 |
Registrovaní voliči/Volební účast | 480 564 | 89,18 | 143 636 | 87 | 624 200 | 88,68 |
Zdroje: GreekNews , volební průvodce |
Volby na Kypru | |
---|---|
prezidentské | |
Parlamentní | |
Volby do Evropského parlamentu | |
referenda |
Volby a referenda v Turecké republice Severní Kypr | |
---|---|
prezidentské volby | |
Parlamentní volby | |
referenda |
|