Kirnichtalban

Kirnichtalban
Popis
Země Německo
Umístění Bad Schandau
datum otevření 1898
Majitel Oberelbische Verkehrsgesellschaft Pirna-Sebnitz [d] a Regionalverkehr Sächsische Schweiz-Osterzgebirge [d]
Operátor Oberelbische Verkehrsgesellschaft Pirna-Sebnitz [d] a Regionalverkehr Sächsische Schweiz-Osterzgebirge [d]
Síť trasy
Délka sítě 7,9 km
Technické údaje
Šířka stopy 1000 mm
Elektrizace 600 V DC [d]
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kirnichtalbahn ( německy  Kirnitzschtalbahn ) je meziměstská a příměstská tramvajová trať v údolí řeky Kirnich v Saském Švýcarsku .

Délka trati je 7,9 km (původně 8,3 km). To z ní dělá nejmenší tramvajovou trať v Sasku. Tramvaj jezdí na metrovém rozchodu a spojuje středisko Bad Schandau s vodopády Lichtenhain . Trať byla otevřena v roce 1898 a vždy sloužila především turistickým účelům. Chodí celý rok; v zimě jedna tramvaj každých 70 minut a v létě tři tramvaje každých 30 minut.

Historie

V roce 1893 byl zřízen výbor pro stavbu tramvajové dráhy ("Executiv-Comite zum Bau und Betrieb einer Straßenbahn mit Motorantrieb von Schandau über den Lichtenhainer Wasserfall bis zur Kirnitzschschänke"). První plány počítaly s výstavbou silničního okruhu z Bad Schandau přes českou hranici na Rheinwiese (Mezní Louka), Herrnskrechen (Grzensko) a zpět do Bad Schandau.

10. ledna 1898 se začalo stavět, ale pro nedostatek peněz jen k vodopádům Lichtenhain. V roce 1939 vznikly plány na odstranění tramvaje a přechod na trolejbusy. Ale vypuknutí druhé světové války zabránilo jejich realizaci. 6. května 1945 byl provoz kvůli válce zastaven a obnoven po skončení války 7. června 1945.

V roce 1982 hrozila tramvajové trati opět výluka, ale poté byla zachráněna. Když v roce 1985 vykolejil jeden vůz, bylo to důvodem uzavření trati. Plánovala se úplná likvidace, ale po rozhořčených protestech obyvatel bylo od těchto plánů upuštěno.

V letech 1986 až 1990 byla trasa opravována a 16. srpna 1986 částečně obnoven provoz. Kompletní rekonstrukce proběhla v roce 1990. Od roku 1993 fotovoltaika zajišťovala 30 % energie pro provoz tramvají. Poslední rekonstrukce trati proběhla v roce 2003/2004.

Literatura

Odkazy