Kirchschlager, Rudolf

Stabilní verze byla zkontrolována 5. října 2022 . Existují neověřené změny v šablonách nebo .
Rudolf Kirchschleger
Němec  Rudolf Kirchschlager
8. spolkový prezident Rakouska
8. července 1974  – 8. července 1986
Předseda vlády Bruno Kreisky
Fred Zinovac
Předchůdce Franz Jonáš
Nástupce Kurt Waldheim
Ministr zahraničních věcí Rakouska
21. dubna 1970  – 23. června 1974
Předseda vlády Bruno Kreisky
Prezident Franz Jonáš
Předchůdce Kurt Waldheim
Nástupce Erich Bilka
Narození 20. března 1915( 1915-03-20 ) [1] [2] [3] […]
Niederkappel,Horní Rakousko,Rakousko-Uhersko
Smrt 30. března 2000( 2000-03-30 ) [1] [2] [3] […] (ve věku 85 let)
Pohřební místo
Otec Johann Kirchschleger (1865-1926)
Manžel Herma Katharina Anna Sorger (Kirchschläger) (1916-2009) od roku 1940
Děti dcera Krista (1944) a syn Walter (1947)
Zásilka Fronta vlasti
Vzdělání
Akademický titul doktor práv [2] ( 1940 )
Postoj k náboženství katolický kostel
Autogram
Ocenění
Velká čestná hvězda „Za zásluhy o Rakouskou republiku“ Rytířský velkokříž Řádu Tomáše Garrigue Masaryka Rytíř Řádu slonů
Rytíř řádu Isabely Katolické s řetězem (Španělsko) Řetěz Řádu Karla III velkokříž Řádu bílé růže
Rytířský velkokříž Řádu za zásluhy Italské republiky Rytíř Velkého řetězu Řádu nemluvně Dona Enriqueho Kavalír Řádu serafů
Rytířský velkokříž Řádu zlatého lva z Nassau Velitel Řádu za zásluhy o Německo
Velký kříž Řádu Pia IX Rytíř Řádu Pia IX
bitvy
Místo výkonu práce
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Rudolf Kirchschläger ( německy:  Rudolf Kirchschläger ; 20. března 1915 , Niederkappel , Horní Rakousko , Rakousko-Uhersko  – 30. března 2000 , Vídeň , Rakousko ) byl rakouský politik a diplomat. Prezident Rakouska 1974-86.

Raná biografie

Narodil se v rodině bývalého varhaníka, poté vážícího v papírně. Osiřelý ve věku 11 let. Vystudoval Hornské gymnázium s vyznamenáním a začal studovat práva na vídeňské univerzitě. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 však vypadl. Byl členem Vlastivědné fronty . Nevstoupil do NSDAP , kvůli čemuž zůstal bez stipendia a nemohl si platit studium. Odešel pracovat jako bankovní úředník a pracoval až do následujícího roku byl povolán do služby u pěchoty Wehrmachtu .

V roce 1940 využil dvouměsíčních prázdnin k přípravě na poslední zkoušky z práv. Následně složil zkoušky a poté získal titul doktora věd, ale byl vrácen vojákům. Bojoval na východní frontě, byl velitelem roty. Jak připomněl kolega budoucího prezidenta Joseph Wimmer, hned v prvních hodinách války v Brestu převzal Kirchschleger velení roty 45. pěší divize [5] . Dvakrát byl vážně zraněn. Na konci války měl hodnost kapitána a sloužil jako instruktor taktiky na Tereziánské vojenské akademii . 1. dubna 1945 jako velitel jednotky fanen-junker vstoupil do boje proti sovětským jednotkám a byl vážně zraněn na noze. Tato rána mu nikdy nedovolila plně se zotavit.

Po druhé světové válce

Po skončení války působil v letech 1947-1954 jako soudce u okresních soudů v Hornu , Langenlois a poté ve Vídni. V roce 1954 získal místo na ministerstvu zahraničních věcí jako právní expert, ačkoli neuměl jediný cizí jazyk. Aby se mohl zúčastnit jednání o Deklarace nezávislosti Rakouska , naučil se anglicky během pouhých několika měsíců. V roce 1956 vstoupil do nejvyšších diplomatických služeb a stal se vedoucím mezinárodněprávního oddělení ministerstva zahraničí. V letech 1962-1968 působil jako zástupce generálního tajemníka ministerstva zahraničních věcí.

V letech 1967 až 1970 byl velvyslancem v Praze . Během Pražského jara se osvědčil : i přes příkaz odmítnout udělovat víza českým občanům uděloval běžná výjezdní víza pro ty, kteří chtěli zemi opustit.

V letech 1970-1974 byl ministrem zahraničních věcí ve vládě sociální demokracie. Po vojenském převratu v Chile 11. září 1973 pověřil rakouskou ambasádu v Santiagu, aby poskytla azyl chilským uprchlíkům [6] .

Jako nestraník byl nominován Socialistickou stranou a zvolen prezidentem země 23. června 1974, přičemž získal 51,66 % hlasů. 27. dubna 1980 byl znovu zvolen, dostal 80 % hlasů – nejvyšší číslo v historii Rakouska.

V roce 1976 , během jeho předsednictví, Rakousko hostilo XI zimní olympijské hry v Innsbrucku a v červnu 1979 bylo uspořádáno setkání hlav SSSR a USA Leonida Brežněva a Jimmyho Cartera .

V letech 1989-1993 byl prezidentem Nadace Pro Oriente, založenou kardinálem Franzem Königem a zabývající se především kontakty mezi katolickou a pravoslavnou církví a zprostředkovatelskými misemi.

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Rudolf Kirchschläger // Encyklopedie Brockhaus  (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
  2. ↑ 1 2 3 4 Wer ist Wer
  3. ↑ 1 2 Rudolf Kirchschläger // AlKindi (online katalog Dominikánského institutu orientálních studií)
  4. ↑ Hřbitovy ve Vídni
  5. ↑ Joseph Wimmer . Získáno 28. září 2017. Archivováno z originálu 28. září 2017.
  6. ↑ Waisenknabe Diplomat Bundespräsident . Získáno 21. května 2022. Archivováno z originálu dne 21. května 2022.
  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie
Genealogie a nekropole