Klemen, Carl
Carl Clemen ( německy Carl Clemen ; 30. března 1865, Sommerfeld , Lipsko – 8. července 1940, Bonn ) byl německý protestantský teolog a historik náboženství.
Životopis
Carl Klemen se narodil v rodině pastora Christiana Augusta Julia Klemena (1838-1920); Karlovými bratry byli historik umění Paul Klemen a církevní historik Otto Klemen .
V letech 1878 až 1884 navštěvoval Karl „knížecí školu“ (Gymnasium sv. Augustina, Německé gymnázium St. Augustin ) v Grimm . Po ukončení středoškolského vzdělání studoval protestantskou teologii v Lipsku, Tübingenu , Halle a na univerzitě v Berlíně. V roce 1892 získal Klemen doktorát z teologie na univerzitě v Halle . Od roku 1910 byl mimořádným a od roku 1920 řádným profesorem Nového zákona a náboženských dějin na univerzitě v Bonnu : v důsledku toho se stal prvním německým učitelem náboženských dějin na filozofické fakultě.
Výzkum
Karl Klemen byl základním vzděláním teologem a studoval náboženské názory a filozofické proudy mezi ranými křesťany; jeho hlavní metodou byla historicko-filologická a mezikulturní srovnávací interpretace pramenů – zejména pramenů písemných. Po svém odchodu do důchodu - v roce 1933 - pokračoval ve výzkumu. Drasticky změněné politické a akademické prostředí po nástupu národních socialistů k moci učinilo témata jeho mnohaletého bádání (zejména související s německými náboženskými dějinami) nečekaně aktuální. V důsledku toho Klemen na základě svého chápání náboženských představ opakovaně zasahoval do politických konfliktů své doby [2] .
Práce
- Die christliche Lehre von der Sunde . Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 1897.
- Paulus, sein Leben und Wirken . 2 bde. Giessen: Ricker, 1904.
- Die Entstehung des Neuen Testament . Lipsko : Göschen 1906 (2. Aufl. 1926).
- Zur Reform der praktischen theologie . Gießen: Töpelmann, 1907.
- Religionsgeschichtliche Erklärung des Neuen Testaments: die Abhängigkeit des ältesten Christentums von nichtjüdischen Religionen und philosophischen Systemen . Giessen: A. Töpelmann 1909 (Nachdr. der Neuausgabe 1924: Berlín, New York: de Gruyter 1973).
- Quellenbuch zur praktischen theologie . 3 bde. Giessen: Töpelmann 1910.
- Lebendige Gemeinden : Festschrift Emil Sulze zum 80. Geburtstag am 26. Februar 1912 . Gießen: Töpelmann, 1912.
- Der Einfluss der Mysterienreligionen auf das älteste Christen . Giessen: Töpelmann 1913.
- Das Leben nach dem Tode im Glauben der Menschheit . Lipsko ; Berlín: Teubner 1920.
- Religionsgeschichte Europas . 2 bde. Heidelberg: Carl Winter 1926-1931.
- Die Religionen der Erde : Ihr Wesen u. ihre Geschichte . München: F. Bruckmann 1927 (Neuausgabe 1966).
- Urgeschichtliche Religion: Die Religion der Stein-, Bronze- und Eisenzeit . Bonn: Röhrscheid 1932-1933.
- Grundriss der Religionsphilosophie . Bonn: Röhrscheid, 1934.
Literatura
- Ulrich Vollmer : Carl Clemen (1865-1940) als Emeritus // Zeitschrift für Religionswissenschaft 9 (2001), S. 185-203; doi:10.1515/0033.185.
- Heinz Horst Schrey : Clemen, Carl Archivováno 2. července 2016 na Wayback Machine // Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlín 1957, ISBN 3-428-00184-2 , S. 280.
- Friedrich Wilhelm Bautz : Clemen, Carl // Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Band 1, Bautz, Hamm 1975. 2., unveränderte Auflage Hamm 1990, ISBN 3-88309-013-1 , Sp. 1046-1047.
Poznámky
- ↑ 1 2 Carl Christian Clemen // Encyklopedie Brockhaus (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
- ↑ Ulrich Vollmer. Carl Clemen (1865–1940) jako emeritní (anglicky) // Zeitschrift für Religionswissenschaft. - 2001. - Září ( díl 9 , 2. vydání ). — S. 185 . — ISSN 2194-508X . - doi : 10.1515/0033.185 . Archivováno 13. května 2018.
Odkazy
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
Genealogie a nekropole |
|
---|
V bibliografických katalozích |
---|
|
|