Stefan Petrovič Knichanin | ||
---|---|---|
Srb. Stevan Knianin | ||
| ||
Datum narození | 15. února 1807 | |
Místo narození | Knich , Smederevo Sanjak Osmanská říše | |
Datum úmrtí | 14. května 1855 (ve věku 48 let) | |
Místo smrti | Bělehrad , srbské knížectví | |
Hodnost | guvernér | |
Ocenění a ceny |
|
|
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Stefan Petrovič Knichanin (Srb. Stevan Petroviћ Knicanin; 15. února 1807 , Knich - 14. května 1855 , Bělehrad ) - srbský generál , vůdce srbských dobrovolníků Srbského vojvodství během revoluce 1848-1849 1] .
Pocházel z Knichu , nedaleko Kragujevace (proto dostal svou přezdívku), který byl v té době součástí Smederevského Sanjaku Osmanské říše . Nejprve obchodník, Knichanin dosáhl velké popularity a byl jmenován vojenským velitelem ve Smederevu . Za účast v povstání, vypuzený knížetem Michailem Obrenovičem , se usadil ve Vidinu , odkud byl vrácen knížetem Alexandrem Karageorgievichem a jmenován členem Senátu. V roce 1848 spolu s princem Alexandrem sponzoroval politiku patriarchy Josepha Rajaciče a povstání Srbů-Chorvatů proti Maďarům. S oddílem dobrovolníků o síle tří tisíc lidí (podle jiných - pět tisíc) přispěchal Knichanin na pomoc maďarským Srbům a úspěšně zasáhl proti Maďarům. V roce 1854 byl jmenován ministrem války a předsedou vojenské rady.
Byl vyznamenán nejvyšším vyznamenáním rakouské armády - Řádem Marie Terezie [2] .
Zemřel na mozkovou mrtvici 14. května 1855 v Bělehradě [3] .
Je po něm pojmenována vesnice Knichanin v provincii Vojvodina .