Knorringia

Knorringia
vědecká klasifikace
Doména:eukaryotaKrálovství:RostlinyPodříše:zelené rostlinyOddělení:KvetoucíTřída:dvoudomá [1]Objednat:karafiátyRodina:PohankaPodrodina:PohankaKmen:PolygoneaeRod:Knorringia
Mezinárodní vědecký název
Knorringia ( Czukav. ) Tzvelev , 1987
Jediný pohled
Knorringia sibirica ( Laxm. ) Tzvelev, 1987 – sibiřská Knorringia

Knorringia ( lat.  Knorringia ) je rod dvouděložných kvetoucích rostlin z čeledi pohankovitých ( Polygonaceae ) . Obsahuje 1 druh, často řazený do rodu Highlander ( Polygonum ), nebo někdy rozdělený na 2 druhy.

Botanický popis

Vytrvalá bylina s dlouhým oddenkem . Lodyha přímá, na bázi obvykle rozvětvená, lysá, 10-40 cm vysoká. Spodní větve jsou dlouhé, prorostlé nebo vystoupavé, méně často krátké nebo dokonce stonek je jednoduchý.

Listy kopinaté nebo čárkovitě kopinaté, 2-11 × 0,1-1,5 cm, na konci špičaté, kopinaté nebo klínovitě zúžené na bázi, lysé, silné, na krátkých řapících dlouhých až 1,5 cm. Zvony jsou stříbrnohnědé, blanité, natržené, po okraji nebrvité.

Květů se sbírá 4-6 v poměrně hustých apikálních a axilárních hroznovitých latách . Plodnice pětičlenná, žlutozelená, její listy jsou podlouhlé, při plodu až 3 mm dlouhé. Tyčinky v množství 7-8. Pestík se třemi sloupci, s capitate stigmaty.

Ořech 2-3 mm dlouhý, vejčitý, trojboký, černý, lesklý, přibližně stejně dlouhý.

Rozsah a ekologické charakteristiky

Knorringia je distribuována od západní Sibiře po východní Sibiř, mimo Rusko - v Číně, Afghánistánu, Mongolsku, Tádžikistánu, Nepálu, Pákistánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a severní Indii.

Vyskytuje se na solných lizích a podél břehů vodních ploch.

Taxonomie

Rod je pojmenován po Olze Evertovně Knorringové (1887-1978), specialistce na taxonomii z čeledi Lamiaceae.

Synonyma

Poddruh

Knorringia sibirica  ( Laxm. ) Tzvelev subsp. sibirica Knorringia sibirica subsp. thomsonii  ( Meisn. ) SPHong , 1990 Knorringia sibirica subsp. ubsunurica  Tzvelev, 1993

Poznámky

  1. Podmínky uvedení třídy dvouděložných rostlin jako vyššího taxonu pro skupinu rostlin popsanou v tomto článku naleznete v části „Systémy APG“ v článku „Dvojděložné rostliny“ .

Literatura