Rezidenční vesnice | |
Knyazevka | |
---|---|
plíseň. Cneazevca | |
46°37′53″ severní šířky sh. 28°29′32″ východní délky e. | |
Země | Moldavsko |
Plocha | Leovský okres |
Komuna | Knyazevka |
Historie a zeměpis | |
Výška | 64 [1] m |
Časové pásmo | UTC+2:00 , letní UTC+3:00 |
Počet obyvatel | |
Počet obyvatel | 948 [2] lidí ( 2004 ) |
Digitální ID | |
Telefonní kód | +373 (263) x-xx-xx |
PSČ | MD-6315 [3] |
kód auta | MUDr |
CUATM kód | 5715000 [4] |
Knyazevka ( mol . Cneazevca ) je vesnice v okrese Leovsky v Moldavsku . Je správním centrem obce Knyazevka , jejíž součástí je i obec Kyzlar [5] .
Obec se nachází v nadmořské výšce 64 metrů nad mořem [1] .
Vesnicí protéká řeka Sarata, která se vlévá do Prutu. Je zde také velké chráněné jezero (soukromé).
Vzdálenost do Kišiněva je 60 km, do Leova - 31 km.Sousedními vesnicemi jsou Sarateny a Sarata-Galbene.
Knyazevka ( německy : Fűrstenfeld ) je jednou z kolonií besarabských Němců.
Obec byla součástí území jihozápadní Besarábie (známé jako Cahul, Bolgrad a Izmail), kterou v důsledku Pařížské smlouvy z roku 1856, která uzavřela Krymskou válku (1853-1856), Rusko odvolalo Moldavsku. V důsledku této územní ztráty Rusko již nemělo přístup k ústí Dunaje. V důsledku sjednocení Moldavska s rumunskou zemí v roce 1859 se toto území stalo součástí nového státu Rumunsko (do roku 1866 se nazývalo „Sjednocená knížectví Valašska a Moldavska“).
První písemná zmínka o obci Knyazevka je z roku 1894. Bylo zde založeno několik rodin německých osadníků, kteří pocházeli z Baimaklie a Cahulu. Do roku 1907 zde žilo 320 Němců. V roce 1912 byla v obci otevřena škola, luteránský kostel a dvě cihelny. Dodnes se zachovala budova mlýna, kterou postavili Němci.
V roce 1940 byli němečtí osadníci nuceni opustit své domovy a byli repatriováni do Německa.
Podle sčítání lidu z roku 2004 žije v obci Knyazevka 948 lidí (434 mužů, 514 žen) [2] .
Etnické složení obce [6] :
Národnost | Počet obyvatel | Procentuální složení |
---|---|---|
Moldavané | 375 | 39,56 |
Ukrajinci | 332 | 35.02 |
Bulhaři | 143 | 15.08 |
Rusové | 75 | 7,91 |
Cikáni | 9 | 0,95 |
Gagauzsko | 5 | 0,53 |
ostatní | 9 | 0,95 |
Celkový | 948 | 100 % |
Nachází se zde Kulturní dům, 2 knihovny (celkový fond je 10120 knih), tělocvična, mateřská škola, zdravotní středisko, tři soukromé obchody (z toho jeden stavební).