| Koblandy-batyr | |
|---|---|
| kaz. Kobylandy batyr | |
| Koblandy-batyr na poštovní známce Kazachstánu, 1998 | |
| Žánr | epické |
| Původní jazyk | kazašský |
Koblandy-batyr ( kazašský Kobylandy batyr ) nebo Karakipchak Koblandy ( kazašský Karakypshak Kobylandy ) je kazašský hrdinský epos [1] .
Vzorky "Koblandy-batyr" přenášené zhyrau - zhyrshy Marabay, Mergenbay, Birzhan, Aisa, Nurpeis, Shapay, Muryn, Doszhan, Kulzak, Purse, Nurtugan se od sebe liší, ale epický odraz lidového života jim zůstává společný [1] .
Děj je založen na boji batyra Koblandyho, vůdce Kipchaků, s útočníky Kyzylbashem . Podle výzkumu M. Tynyshpaeva je Koblandy historickou postavou, která žila v 15. století. Podle jiných zdrojů se jeho hrob nachází na břehu řeky Khobda (moderní oblast Aktobe ). Tradičními epickými motivy jsou zázračné narození hrdiny ze starých rodičů, hrdinské dohazování (vítězství v soutěžích podkoní) a svatba s krásnou Kurtkou (typická epická postava manželky - moudré rádkyně), která pro ni vychovala hrdinného koně Taiburyla. manžel. Koblandymu pomáhají v taženích batyři Karaspan a Oryk, dcera chána Kobikty Karlyga, která zachránila batyry z chánova zajetí. Koblandy odmítá lásku ke Karlyze a ona ho zraňuje v hněvu. Karlyga zpacifikuje pouze syn hrdiny Bogenbaye. Epos končí svatbou Koblandy a Karlygy [1] .
V eposu „Koblandy-batyr“ byly použity různé umělecké techniky k vyjádření pocitů a nálad hrdinů, k popisu událostí a jevů: obrazná přirovnání , epiteta , hyperbola , antiteze atd. Struktura eposu „Koblandy-batyr “ je lakonický, opakování a odbočení jsou vzácné. Poetiku eposu „Koblandy-batyr“ charakterizují výkřiky matky, sestry a manželky hrdiny během odloučení od něj [1] .
Nejstarší verze "Koblandy-batyr" se nedochovala. V 19. století byl epos sepsán ze slov vypravěčů a akynů (Marabay, Mergenbay, Birzhan, Nurpeis, Muryn, Shapay, Doszhan, Kabyl, Suyunshal, Dauletshe atd.). Existuje 29 verzí eposu v poetické podobě. Z toho 26 se týká vojenských akcí kolem Koblandyho , tři jsou věnovány Bogenbaiovi a Kiikbaiovi, synům batyra [1] .
Badatelé vyčleňují variantu Dauletshe, která se ideově a umělecky blíží variantě Marabai, zaznamenané ze slov vypravěče Ibraye Altynsarina . Fragment eposu o tažení Koblandy proti Khan Kazan, Altynsarin umístěn v "Kyrgyz Reader" (1879) [1] .
Nejstarší (neúplné) nahrávky básně byly pořízeny v druhé polovině 19. - počátkem 20. století a byly publikovány v novinách a vědeckých časopisech (např. " Kyrgyzskaya Stepnaya Gazeta ", 1899). V roce 1914 byla učitelem Makhmutsultanem Tujakbajevem vydána plná verze básně „Koblandy-batyr“, zaznamenaná ze slov akyna Birzhana Tolymbaeva v 90. letech 19. století (Karabalyk volost z okresu Kustanai ) na základě arabské grafiky v Kazani [2] .
Úryvky z Koblandy Batyra publikovali v různých letech Vasilij Radlov , Grigorij Potanin , Abubakir Divaev (1922), Saken Seifullin (1932), Sabit Mukanov (1939) aj. Umělecké rysy hrdinských eposů zvažovali ve svých vědeckých pracích Alikhan Bokeikhanov , Mukhtar Auezov , Alkey Margulan , Khazhim Zhumaliev , Malik Gabdullin , Beisembai Kenzhebaev , Rakhmankul Berdibaev , Auelbek Konyratbaev , M. Tuyakbaev a další. Epos Koblandy Batyr. Ukázky eposu jsou uloženy v Centrální bance Národní akademie věd Kazachstánu [1] .
V únoru 2019 oznámil tehdejší ministr informací a komunikace Kazachstánu Dauren Abajev zahájení republikového vzdělávacího projektu Qazaq Epos. Do této iniciativy bylo plánováno zapojit 50 000 školáků, kteří se měli naučit nazpaměť epos "Kobylandy Batyr". Vítězové okresního stupně mohli získat 150 tisíc tenge a krajského stupně - 1 milion tenge. „Takové soutěže se ve světě často konají, například Shakespearova čtení v anglicky mluvících zemích nebo Puškinova v Rusku. Jejich cíl je stejný: zprostředkovat mladé generaci krásu a bohatství rodného jazyka, krásu básnického dědictví našich předků,“ poznamenal ministr [3] .
Při psaní tohoto článku byl použit materiál z publikace „ Kazachstán. National Encyclopedia “ (1998-2007), poskytovaná redakcí „Kazakh Encyclopedia“ pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 Unported .