| Matvey Borisovič Kogan-Shatz | |
|---|---|
| Datum narození | 6. listopadu 1911 |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 1989 |
| Místo smrti |
|
| Země | |
| Studie | |
Matvey Borisovič Kogan-Shatz ( 6. listopadu 1911 , Mogilev-Podolsky - 1989 ) - ukrajinský sovětský malíř. Pracoval v žánru krajinomalby. Člen Svazu umělců (1947). Umělcova díla jsou vystavena v Národním muzeu umění Ukrajiny, Poltava, Nikolaev, Berdyansk Art Museums, Alupka Palace Museum.
Matvey Borisovich Kogan-Shatz se narodil 6. listopadu 1911 v Mogilev-Podolsky , v rodině herců kočovného židovského divadla v jidiš [1] . První část příjmení byla s ním od narození a hovoří o jeho příslušnosti ke služebníkům Chrámu a druhá - Shats - zkratka pro "shaleach zibur" (v překladu z hebrejštiny znamená "posel komunity"). V roce 1903 se rodina přestěhovala do Oděsy [2] .
V roce 1935 absolvoval OKHI, žák P. Volokidina, T. Fraermana a A. Shovkunenka. Poté se přesune do Kyjeva . V roce 1939 absolvoval Kyjevský institut umění, student A. Shovkunenka.
Od roku 1939 se účastnil národních i zahraničních výstav v Itálii , Francii , Jugoslávii . Po absolvování ústavu okamžitě vstoupil do armády a získal hodnost podporučíka proviantní služby. V armádě působil jako výtvarník velitelství 20. armády generála Remezova [3] . Podle kolegů umělců byl „dvakrát Židem Sovětského svazu“ [3] .
Po demobilizaci se vrátil do Kyjeva a nejprve žil s rodinou v suterénu. V roce 1947 vstoupil do Svazu umělců. V roce 1970 se zúčastnil výstavy v Japonsku .
Již v mladém věku začal Matvey Borisovich vydělávat peníze v divadle jako dekoratér. Po absolutoriu umělec vstoupil do armády, kde získal zkušenosti s kreslením plakátů. Také v armádě se neustále zabýval kopírováním různých obrazů, což se mu v budoucnu hodilo. Během svého života maloval Kogan-Shatz krajiny a beze stopy průmyslové nebo zemědělské lidské činnosti. Umělci přitom bylo vždy „doporučeno“, co přesně malovat, jaké objekty komunistické výstavby zobrazovat. Proto byla řada umělcových děl takzvanými „hacky“, na kterých závisel rodinný rozpočet. Umělec dostal také „mistrovská díla“ k replikaci. Není zde žádná fantazie, pouze svědomité kopírování. Takový příběh byl s Rylovovým obrazem "Green Noise". Byl to standard. Bylo potřeba obraz rozmnožit, pak rozvěsit po celé republice.
Obecně platí, že téměř nic nezasahovalo do úspěšné tvůrčí činnosti umělce. Maloval výhradně krajiny , klidná, vyrovnaná plátna, až po elegantní estetiku, jejíž zářivé barevnosti by nemohl vytknout žádný drsný kritik umění. Bezvadná v provedení, originální v kompozici, plátna byla mistry přijata bez konfliktů a zakoupena různými oficiálními orgány, jako je ministerstvo kultury, Národní fond umění. [čtyři]