Leon Kozlovský | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda Rady ministrů Polska | |||||||||
15. května 1934 – 28. března 1935 | |||||||||
Předchůdce | Janusz Yendzheevich | ||||||||
Nástupce | Valery Slávek | ||||||||
Polský ministr pro agrární reformu | |||||||||
4. prosince 1930 – 23. března 1932 | |||||||||
Předchůdce | Vitold Stanevič | ||||||||
Nástupce | Severyn Ludkevič | ||||||||
ministr vnitra Polska | |||||||||
16. - 28. června 1934 | |||||||||
Předchůdce | Bronisław Wilhelm Peracki | ||||||||
Nástupce | Marian Zyndram-Koscialkowski | ||||||||
Narození |
6. června 1892 [1] |
||||||||
Smrt |
11. května 1944 [1] (ve věku 51 let) |
||||||||
Pohřební místo | |||||||||
Zásilka | |||||||||
Vzdělání | |||||||||
Akademický titul | PhD [2] | ||||||||
Ocenění |
|
||||||||
Druh armády | kavalérie druhé polské republiky [d] | ||||||||
bitvy | |||||||||
Místo výkonu práce | |||||||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Leon Tadeusz Kozlowski ( polsky Leon Tadeusz Kozłowski ; 6. června 1892 - 11. května 1944 , Berlín ) - polský archeolog, politik, předseda vlády Polska v letech 1934 - 1935 .
Za první světové války sloužil u pluku Uhlan. V letech 1921-1931 a 1935-1939 byl profesorem archeologie na Lvovské univerzitě . Hovořil plynně rusky, německy a francouzsky.
V letech 1928-1935 byl poslancem Seimas , v letech 1935-1939 byl senátorem . Byl ministrem zemědělských reforem ( 1930-1932 ) , později pracoval na ministerstvu financí ( 1932-1933 ) .
Od 15. května 1934 do 28. března 1935 byl předsedou vlády Polska. Dočasně působil jako ministr vnitra po atentátu na Bronisława Perackého .
Když Rudá armáda napadla Polsko , Kozlovský byl ve Lvově. 26. září 1939 byl zatčen NKVD ve Lvovském etnografickém muzeu po udání Alexandra Pruseviče [3] . Kozlovský byl držen ve stalinských věznicích (od března 1940 v Moskvě), byl mučen, ztratil zrak na pravé oko. Odsouzen k smrti, ale rozsudek smrti byl později změněn na 10 let v táboře. Po dohodě s Vladislavem Andersem byl propuštěn, ale byl znemožněn násilím proti němu v sovětských věznicích, Kozlovský nebyl bojeschopný a pracoval jako proviantník v Andersově armádě [4] . Na podzim 1941 dezertoval a uprchl k Němcům. Byl odsouzen k smrti v nepřítomnosti polním soudem Andersovy armády.
V polském tisku se objevily nepotvrzené návrhy, že Kozlowski dělal pokusy o vytvoření kolaborantské „vlády“ Polska, které byly neúspěšné – Němci nebyli nakloněni obnovení nezávislosti Polska v jakékoli podobě. Pracoval v archivu v Berlíně, pobíral značný německý důchod, bydlel v hotelu Adlon v Berlíně , pokračoval v etnografickém výzkumu. V roce 1943 se účastnil mezinárodní komise vyšetřující Katyňský masakr [5] . Zemřel na zranění při leteckém náletu.
premiéři Polska | ||
---|---|---|
Polské království (1916–1918) | ||
Polská republika (1918–1939) | ||
Polská exilová vláda (1939-1990) | ||
Polská lidová republika (1944–1989) | ||
Polská republika (1990 – současnost) |
Katyňský masakr | |
---|---|
Tábory a pohřebiště | |
Členové „mezinárodní komise“, komise PAC a další účastníci z německé strany | |
Členové Burdenkovy komise, pamětníci sovětské strany | |
Politici, historici a publicisté, kteří se katyňskou problematikou aktivně zabývali | |
Organizace a komise zabývající se katyňskou problematikou |
|
Pozoruhodní mrtví polští váleční zajatci | |
Další články |