| Pohled | |
| Koloděžní příkop | |
|---|---|
| Koloděžní příkop | |
| 53°39′25″ severní šířky sh. 23°54′47″ východní délky e. | |
| Země | Bělorusko |
| Umístění | jihovýchodně od Grodna , der. Prynemanská |
| Postavení | přírodní památka |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
"Koloděžný příkop" - geologická památka přírody (od roku 1963), jižně od města Grodno (obec Prinemanskaya ), Bělorusko , je geologický výchoz meziledových usazenin vytvořených asi před 500 tisíci lety.
Délka "Koloděžného příkopu" (rokle) je asi 1500 metrů, hloubka u ústí je asi 30 metrů. Výchozy odhalují morénové usazeniny berezinského zalednění, jezerní sedimenty alexandrijského meziledového období, fluvioglaciální písky a morény dněprského zalednění .
Na povrchu svahů strže ve vzdálenosti asi 700 metrů od jejího ústí vystupuje čočka meziledových hornin, kterou prostupují vrty vzdálené až 500 metrů od strže. Zdánlivá maximální mocnost meziledové vrstvy je asi 9 metrů, je složena z jezerních jemnodetriálních sapropelitů , humózních písčitých hlín a hlín s mezivrstvami písku a rašeliny.
Organogenní a humusová ložiska v rokli jsou nejbohatším nalezištěm zbytků živých fosilií - zbytků rostlin, hmyzu a živočichů. Nejpočetnější jsou zbytky rostlin: pyl, plody a semena kvetoucích rostlin, šišky, výtrusy kapradin , kyjovité mechy a mechy, vegetativní orgány bahenních rostlin, otisky listů stromů, chlopně rozsivek . Vyskytují se zde prvokové korýši ( ostrakodi ) a hmyz.
Bylo identifikováno asi 200 druhů kvetoucích a vyšších výtrusných rostlin, 96 druhů rozsivek a 26 druhů ostrakodů . Jezero-bažinatá vrstva odráží dlouhou historii od Berezinského pozdní doby ledové až po začátek zalednění Dněpru.
Mimo čočku meziledových uloženin se ve fluvioglaciálních horninách nacházejí bloky slepenců (pecura), které vznikly při cementování štěrkopískových měsíčních nánosů dněprské doby roztokem uhličitanu. Bloky slepence o velikosti 1-6 m se vyskytují v různých úrovních, místy tvoří vícepatrovou „kaskádu“.