Kolyčev, Sergej Fjodorovič
| Sergej Fedorovič Kolyčev | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Datum narození | 1787 | ||||
| Datum úmrtí | 1854 | ||||
| Afiliace | ruské impérium | ||||
| Hodnost | Podplukovník | ||||
| Bitvy/války | Vlastenecká válka z roku 1812 | ||||
| Ocenění a ceny |
|
||||
Sergej Fedorovič Kolychev (1787-1854) - ruský podplukovník, účastník Vlastenecké války 1812, držitel Řádu sv. Jiří 4. stupně.
Životopis
Narozen v roce 1787. Syn předáka Kolyčeva Fedora Fedoroviče (1745-1791) a jeho manželky Praskovie Ivanovny, rozené Dolgorukové. Svou službu začal jako kadet v roce 1803 v Jekatěrinoslavském kyrysovém pluku. Po 2 letech, 1. ledna 1805, byl převelen k jízdnímu strážnímu pluku.
8. října 1805 byl Kolychev povýšen na korneta. Zúčastnil se bitvy u Slavkova, za což byl vyznamenán Řádem svaté Anny 4. třídy. V roce 1808 byl povýšen na poručíka. Během vlastenecké války v roce 1812 byl Kolyčev s plukem neustále v armádě a za bitvu u Borodina obdržel Řád svatého Vladimíra 4. třídy. Při přechodu ruské armády do zahraničí 14. ledna 1813 byl povýšen na štábního kapitána a 20. února téhož roku na kapitána.
Za bitvu u Kulmu byl vyznamenán Řádem svaté Anny 2. třídy. 13.3.1814 se zúčastnil bitvy u Ferchampenoise. Při prvním útoku celé nepřátelské linie, velící eskadře, dal příklad odvahy svým podřízeným a odrazil nepřátelský útok zajetím 3 děl. Za tento čin byl Kolyčev vyznamenán Řádem sv. Jiří 4. stupně.
23. září 1817 byl Kolyčev soudním rozhodnutím zbaven rozkazů a evidován jako vojín v husarském pluku Izjum, dislokovaném v Šatsku v provincii Tambov. 14. října téhož roku mu bylo odpuštěno a s vrácením rozkazů byl jmenován kapitánem v jekatěrinoslavském kyrysnickém pluku. 22. září 1820 byl povýšen na podplukovníka a 22. prosince 1822 byl pro nemoc s uniformou propuštěn ze služby.
Zemřel v roce 1854 ve svém panství v okrese Belevsky, vesnici Temryani, kde byl pohřben poblíž kostela.