„Komunisti chytili chlapce“ („Komunisté chytili chlapce“) je parodická píseň známá již od sovětských dob na básně Nikolaje Nikolajeviče Williamse , která si v těch letech získala zvláštní oblibu v disidentských kruzích.
Autorská verze básně, kterou napsal Nikolai Williams, byla poprvé publikována v 80. letech 20. století v pařížském časopise „ Continent “, ale zhudebněna byla dlouho předtím – alespoň je jisté, že byla provedena na motiv francouzské "La Marseillaise" a pochod "Sbohem Slovane" .
Píseň se stala široce známou již v postsovětské éře díky ruskému rockovému hudebníkovi Borisi Grebenshchikovovi , který ji hrál na několika svých koncertech (od roku 1991, mimo jiné na koncertě v moskevském Kremelském paláci kongresů 26. ledna 1992 , kde Grebenshchikov začal s tímto písňovým vystoupením). Také s lehkou rukou vůdce Akvária nyní píseň nejčastěji začíná slovy "Komunisti chytili chlapce ..."
Počátkem 70. let zahájily orgány SSSR aktivní tlak na aktivisty Kroniky aktuálních událostí , bulletinu o lidských právech vydávaného v samizdatu . Ochránci lidských práv byli opakovaně předvoláni k výslechu KGB. Mnozí z nich, kteří souhlasili se spoluprací při vyšetřování, svědčili proti svým soudruhům a odhalili kanály pro vysílání samizdatu na Západ. Editor Chronicle of Current Events Anatoly Yakobson , postavený před volbu „emigrace nebo vězení“, byl v roce 1973 nucen emigrovat do Izraele . Vydávání zpravodaje bylo pozastaveno. Atmosféra byla utlumená.
Samizdatoví aktivisté se však snažili neztrácet smysl pro humor. Jednoho zimního dne vyšel Nikolai Williams ven vynést odpadkový koš, a když se vrátil, aniž by si sundal zasněžené boty, šel rovnou do pokoje a přečetl své ženě Ljudmile Alekseevové báseň, kterou právě přednesl. složil na téma dne - "Komunisti chytili dítě." [jeden]
Existují ještě minimálně 3 varianty slov této písně s různými názvy podle 1. řádku básně a také překlad do hebrejštiny [2] . Jedna verze písně je uvedena v knize V. Aksjonova "Say raisins".