Složení čísla

V teorii čísel, složení nebo rozklad přirozeného čísla, je taková reprezentace toho jako suma přirozených čísel, která bere v úvahu pořadí požadavků. Termíny obsažené ve skladbě se nazývají části a jejich počet odpovídá délce skladby.

Rozdělení čísla na rozdíl od kompozice nebere v úvahu pořadí částí. Proto počet oddílů čísla nikdy nepřesáhne počet skladeb.

S pevnou délkou skladeb jsou v nich někdy povoleny výrazy rovné 0.

Příklady

Pro číslo 5 je 16 skladeb:

Počet skladeb

V obecném případě existují složení čísla n , která mají přesně délku k , kde je binomický koeficient , nebo počet kombinací .

Důkaz

K prokázání tohoto tvrzení stačí sestrojit bijekci mezi kompozicemi n délky k a -prvkovými podmnožinami -prvkové množiny. Spojme kompozici s podmnožinou množiny skládající se z dílčích součtů: . Tato korespondence má samozřejmě opak: pomocí podmnožiny , jejíž prvky jsou seřazeny ve vzestupném pořadí, můžete obnovit původní kompozici:

, v a nakonec .

Sestrojené zobrazení je tedy bijektivní, a proto je počet složení počtu n délky k roven počtu -prvkových podmnožin -prvkové množiny, tedy binomickému koeficientu .

Pro výpočet celkového počtu složení čísla n stačí buď sečíst tyto binomické koeficienty, nebo použít stejné zobrazení k sestrojení bijekce mezi všemi složeními čísla n a všemi podmnožinami -prvkové množiny.

Pokud jsou ve skladbách o počtu n délky k povoleny nula dílů , bude počet takových skladeb roven , protože přidáním 1 ke každému dílu vznikne skladba o počtu n  + k již bez nulových dílů. Budeme-li uvažovat skladby čísla n s možnými nulovými částmi absolutně libovolné délky, pak bude počet skladeb, obecně řečeno, nekonečný.

Viz také

Literatura