Konzulární diptychy

Konzulární diptychy - v Byzanci , slonovinové diptychy (tablety pro záznamy) rozesílané konzuly na památku jejich převzetí úřadu. [jeden]

Výrobu konzulárních diptychů upravuje zákoník císaře Theodosia ( 438 ), ale jsou známy i dřívější kopie (nejstarší známý je datován rokem 406 ). Diptychy zanikly za Justiniána I. (poslední diptych je datován rokem 541 ).

Forma byzantského konzulárního diptychu byla vypůjčena ze starověkého římského. [2] Na konzulárních diptychech byl umístěn obraz jmenovaného konzula (celý nebo poprsí) orámovaný květinovým ornamentem. Kromě toho jsou zde cirkusové scény, soutěže vozatajů na hipodromu , souboje s divokými zvířaty a divadelní herci v samostatných medailonech . [3] Také diptychy byly pokryty barvami, někdy vykládanými drahými kameny.

Rané diptychy ukazují vliv starověkých tradic. To se projevuje jak ve stylu obrazu, tak ve výběru scén (například scény z antických dramat, personifikace atd.). [4] Konzulární diptychy ze 6. století ukazují vznik byzantského stylu na pozadí řecko-orientální umělecké tradice. Odráží to „ touhu po stylovém způsobu, rozvoj forem, zejména soukenictví, a bylo by obtížné tyto rysy nespojovat s potřebami metropolitních kruhů, vládních řádů a popírat účast starých italských dílen i nových dílen. v Konstantinopoli ." [5]

Poznámky

  1. Diptych (slovník starověku) Archivní kopie ze dne 2. ledna 2018 na Wayback Machine „Skutečný slovník klasických starožitností podle Lübkera“. Publikace Společnosti klasické filologie a pedagogiky. Petrohrad, 1885, str. 414.
  2. Likhacheva V. D. Umění Byzance IV-XV století. - L .: Umění, 1981. - S. 26.
  3. Dějiny Byzance / (odpovědný redaktor) Akademik S. D. Skazkin. - M .: Nauka, 1967. - T. 1.
  4. Likhacheva V. D. Umění Byzance IV-XV století. - L .: Umění, 1981. - S. 28-29.
  5. Kondakov N.P. Ikonografie Matky Boží . Datum přístupu: 11. ledna 2009. Archivováno z originálu 3. března 2016.