Velké litevské jezdecké (před lublinským svazem v roce 1569, jezdecký šlechtic litevský ) - pozice v Litevském velkovévodství .
Pozice existuje od konce 15. století. Zodpovědný za velkovévodova stáda a stáje.
Ve své zralé podobě byla pozice založena v Litevském velkovévodství v době Sigismunda Augusta jako korespondence s jezdectvím velké koruny . Postupem času se však tato funkce stala výhradně čestnou, protože povinnosti jezdectva (dohled nad velkovévodskými stády a stájemi) vykonával jezdec ( subagazo ). V 15. století, za velkovévody, existoval stájový dvůr, v župách - stáj zemstvo. Na konci 17. století se postavením velkého jezdce (GDL equerry) stalo Dignitar (což bylo potvrzeno konstituováním Sejmu v roce 1768).
úředníci Litevského velkovévodství | Ústřední nekatoriální|||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Je uvedeno rozdělení úředníků, které existovalo v první polovině 18. století . Jmenovací řád byl schválen až v roce 1768 . | |||||||||
Důstojníci a důstojníci |
| ||||||||
Úředníci |
| ||||||||
1 V roce 1768 byl zařazen mezi ministry a převeden do Senátu. 2 V roce 1775 zařazen mezi ministry a převeden do Senátu. 3 Někdy po ženichovi. 4 Někdy před šermířem nebo po kuchaři. 5 Později po poslední misce a před misou. 6 Později byly povinnosti rozděleny mezi podkomisaře a korneta. 7 Někdy po konvoji. 8 Někdy před stráží. 9 V roce 1775 byl přeložen do digitaria. 10 Též odkazováno na vojenské úředníky. 11 Někdy po regentech. 12 Někdy po úřednici na mateřské. 13 Dříve před regenty. |