Korfská deklarace

Stabilní verze byla zkontrolována 18. listopadu 2021 . Existují neověřené změny v šablonách nebo .
Korfská deklarace
Večírky Pašić , Nikola ,  Trumbich, Ante
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Korfská deklarace  - dohoda podepsaná na ostrově Korfu 20. července 1917 předsedou srbské vlády Nikolou Pašičem a předsedou Jugoslávského výboru (založeného v květnu 1915 v Londýně ) Ante Trumbichem , která stanovila sjednocení království Srbska a jugoslávských zemí Rakousko-Uherska na konci první světové války Království Srbů, Chorvatů a Slovinců " pod záštitou srbské dynastie Karageorgievich . 11. srpna se k dohodě připojil Výbor národního sjednocení Černé Hory (založený v březnu 1917 v Paříži ) .

Pozadí

Od začátku první světové války vsadila část slovinských a chorvatských politiků na vítězství Dohody . Na útěku z Rakouska-Uherska během války vytvořili v Římě a Niši dvě politická centra jugoslávské emigrace. V lednu 1915 byl na základě římského centra vytvořen Jugoslávský výbor, který zahrnoval významné politické osobnosti z Chorvatska, Dalmácie, Bosny a Hercegoviny a Slovinska. Po přestěhování do Londýna zahájil Jugoslávský výbor aktivní politickou činnost a jménem jugoslávských národů Rakouska-Uherska jednal s vládami zemí Dohody, Srbska a Spojených států.

V říjnu 1915 byla srbská armáda poražena na všech frontách a s kolosálními ztrátami ustoupila přes albánské hory k Jadranu . Její zbytky byly spojenci evakuovány na ostrov Korfu . Únorová revoluce v Rusku značně podkopala pozici Srbska v táboře Dohody, připravila Srby o jejich tradiční zahraničněpolitickou podporu tváří v tvář carské vládě a nástup bolševiků k moci v Rusku ve skutečnosti zanechal Srbsko tváří v tvář všem Evropa.

Vyjednávání a podpis prohlášení

V situaci, která se vyvinula v roce 1917, vstoupily srbské vládnoucí kruhy do vážných jednání s emigrantským jugoslávským výborem. V polovině června 1917 se srbský premiér Nikola Pašić sešel s vůdci Jugoslávského výboru na ostrově Korfu. Počáteční pozice stran při jednání byly zásadně odlišné: Pasic kandidoval za „Velké Srbsko“, Jugoslávský výbor – za federální Jugoslávii. Zahraničně politická situace si však vynutila nutnost kompromisu, protože o zájmy jižních Slovanů se již nikdo na světě nehodlal starat a museli se spoléhat jen sami na sebe.

Dne 20. července 1917 skončila dlouhá a obtížná jednání podpisem Korfské deklarace, politického programu pro vytvoření samostatného, ​​jednotného jugoslávského státu. Předpokládalo se, že budoucí stát bude zahrnovat všechny jugoslávské země Rakousko-Uherska, Srbsko a Černou Horu. Ústavu země by muselo vypracovat speciálně svolané Ústavodárné shromáždění, ale bylo rozhodnuto, že nový stát bude konstituční monarchií vedenou dynastií Karageorgievičů, nikoli federací.

Důsledky

Vyhlášení Korfské deklarace vyvolalo mezi jugoslávskými národy vlnu nadšení. Prohrála pouze černohorská královská dynastie - král Černé Hory Nikola I. Petrovič zůstal králem bez království. Již v březnu 1917 byl v Paříži vytvořen emigrantský Černohorský výbor národního sjednocení , který jménem lidu Černé Hory vyjádřil solidaritu s principy Korfské deklarace. Černohorský výbor navázal úzké kontakty s jugoslávským výborem a srbskou vládou; v reakci na to král Nikola I. a emigrantská vláda Černé Hory prohlásili za „zrádce“ všechny Černohorce, kteří podporovali Korfskou deklaraci.

Viz také

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích