Krivitskij, Alexandr Antonovič

Alexandr Antonovič Krivitskij
Datum narození	15. srpna 1927( 1927-08-15 )
Místo narození	vesnice Zalesye , Mstislavsky District , Orsha Okrug , Běloruská SSR , SSSR
Datum úmrtí	30. června 2017( 2017-06-30 ) (89 let)
Místo smrti	Minsk , Bělorusko
Země	SSSR  Bělorusko
Vědecká sféra	lingvistika
Místo výkonu práce	Lingvistický ústav Národní akademie věd Běloruska [d]
Alma mater	Mogilevský pedagogický institut
Ocenění a ceny

Alexander Antonovič Krivitskij ( 15. srpna 1927 , obec Zalesje , okres Mstislavskij , okres Orša , Běloruská SSR , SSSR  - 30. června 2017 , Minsk , Bělorusko ) - sovětský a běloruský lingvista ; Laureát Státní ceny SSSR (1971).

Životopis

Narodil se v rolnické rodině, která se také zabývala truhlářstvím a bednářstvím. V březnu 1944 byl povolán do Rudé armády . Bojoval na 2. ukrajinském frontu. Účastník bojů v Rakousku , Maďarsku , Československu . Po demobilizaci v roce 1947 vstoupil na filologickou fakultu Mogilevského pedagogického institutu , kterou absolvoval v roce 1951. Učil v Korelichi . V letech 1952-2007 - vědecký pracovník Jazykovědného ústavu Akademie věd BSSR . V roce 1959 úspěšně obhájil disertační práci "Podoby osobních a zvratných zájmen moderního běloruského jazyka v jejich dějinách."

Vědecká činnost

Začal studovat běloruské lidové dialekty jako student Mogilevského pedagogického institutu. Po celá léta studia byl vedoucím dialektologického kroužku. V oboru dialektologie Lingvistického ústavu pokračoval v dialektologických expedicích, sestavoval mapy pro „Dialektologický atlas běloruského jazyka“ (DABM).

Organizátor studia slovní zásoby běloruských lidových dialektů. Z jeho iniciativy Lingvistický ústav Akademie věd Běloruska připravil a vydal lexikografické sbírky: „Z lidového slovníku“, „Lidová slovní zásoba“, „Živé slovo“ atd.

A. A. Krivitsky v řadě prací odhalil vztah a interakci spisovných a dialektových odrůd národního jazyka mezi ostatními slovanskými jazyky.

Autor věnoval brožuru „V rytmu vývoje jazyka“ stavu běloruské jazykové kultury v různých obdobích národních dějin, roli lingvistiky ve vývoji národního jazyka lidu. A. A. Krivitsky vyzdvihl hlavní úspěchy lingvistiky v Bělorusku v poválečném období v oblasti lexikografie, pravopisu, studia různých problémů a problémů, aktuálních aspektů gramatiky, morfologie, fonetiky, onomastiky, studia staroběloruského písma . jazyk 15-18 století, vývoj slavistiky v Bělorusku.

Výsledkem pochopení cest vývoje běloruské dialektologické vědy v průběhu historie jejího fungování byla monografie A. A. Krivitského „Dialektologie běloruského jazyka“ (2003). .

Alexandr Krivitsky se také zabýval lexikografií . Hlavním přínosem v této oblasti byl Turovský slovník (T. 1-2, 1982; T. 3 - 1984; T. 4 - 1985; T. 5 - 1987), příručky nářeční slovní zásoby „Svět zvířat. Tematický slovník (1999), Svět rostlin. Tematický slovník (2000), Man. Tematický slovník (2006).

Vybraná díla

• Ab akanni ў gavorkakh z Lagojského okresu Minské oblasti / / Pratsy z In-ta Movaznaўstva Akademie věd BSSR. Problém. 111.-Mn., 1957.-S. 159-169.
• Matskevich, Yu. F. Atlas běloruských Havoraků/ Yu. F. Matskevich, A. A. Kryvitsky// plyn.—1972.—5 studentů.
• Matskevič, Yu. F.  Atlas běloruských dialektů / Yu. F. Matskevich, A. A. Krivitsky / / Sel. plyn..—1971.—24.listopadu.
• Atlas Gavorak běloruského jazyka // Bělorusko.—1956.—č. 5.—S. 32.
• Zhuraўskі, A. I., Kryvitski A. A. Běloruská pedagogická studia na Akademii věd BSSR / A. I. Zhuraўsky, A. A. Kryvitsky.-Mn.: Science and Technology, 1979.-95 s.
• Běloruský jazyk, yae příbuzní a příbuzenství// Byarozka.—1966.—Č. 12.—S. patnáct.
• Běloruský jazyk je národním jazykem běloruského lidu // Nar. asveta.—1984.—č. 8.—S. 49-51.
• Krivitskij, A. A. Běloruský jazyk pro mluvčí ruštiny / A. A. Krivitskij, A. E. Mikhnevich , A. I. Podlužnyj. – 3. vydání, revidováno – Mn.: Vysh. škola., 1990.—368 s.
• Krivitskij, A. A. Běloruský jazyk pro nebělorusy / A. A. Krivitskij, A. E. Mikhnevič, A. I. Podlužnyj. — 2. vyd., opraveno. a add.-Mn.: Vysh.shk., 1978.-352 s.
• Gavorki Veski z Yaskavichy ze Salihorské oblasti// Tvůrce lidových slov.—Mn., 1979.—S. 104-112.
• Gavorats charnobyl: Z masa gavorak charnobyl. Zóny ў Bělorusko / Sklad. a věda. Červené. A. A. Kryvitsky.-Mn., 1994.-220 s.
• Dyalect // BelSE. U 12 t. T. 4.-Mn., 1971.-S. 340.
• Dyialektalagіchny atlas běloruského jazyka.—Mn.: AN BSSR, 1963.—971 s.: 338 map.
• Dyyalektologie// BelSE. U 12 t. T. 4.-Mn., 1971.-S. 340-341.
• Z historie našich přezdívek//Polymya.—1970.—č. 8.—S. 232-236.
• Z lexikálního regionalismu Vitsebshchyny// Nar. slova.—Mn., 1976.—S. 92-100.
• Od lidového slona / Red. A. A. Kryvitsky.-Mn.: Science and Technology, 1975.-350 s.
• Ze slovníku rybářů Polissya // Polissya.—M., 1968.—S. 162-174.
• Kashtoўnae dasledvanne//Bělorusko.—1964.—Č. 11.
• Kniha ke čtení a dárek pro shtozen // Polymya.—1963.—Č. 9.—S. 155-162.
• Verenich, V. L. Vocabulary of Gorodensky potters / V. L. Verenich, A. A. Krivitsky // Polesie.-M., 1968.-S. 175-192.
• Letapis mova//Bělorusko.—1964.—č. 8.—S. 27.
• Linguogeografický článek v Běloruském lexikálním atlase// Setkání k obecným otázkám dialektologie a jazykových dějin.—M., 1977.—S. 32-34.
• Lingvistický a geografický článek v běloruském lexikálním atlase// Lingvistická geografie a problémy dějin jazyka: Sborník VI. setkání.-Nalčik, 1981.-S. 16-21.
• Kryvitsky, A. A. Mezinárodní konference o ALA ў NDR / A. A. Kryvitsky, A. I. Padlužnyj // Běloruská lingvistika. Problém. 19.-Mn., 1981.-S. 75-76.
• Biryla, M. V. International Narada pro Agulna-slovanský lingvistický atlas / M. V. Biryla, A. A. Kryvitsky// Běloruská lingvistika. Problém. 2.-Mn., 1972.-S. 78-79.
• Kryvitskij A. A. Moje stáří Turaushchyny / A. A. Kryvitsky, V. Labko / / Hlas Radzimy.-1976.-22 lip.
• Lidová slovní zásoba / Red. A. A. Kryvitsky.-Mn.: Navka i tehnika, 1977.-287 s.
• Folk wordcreator / Red. A. A. Kryvitsky.-Mn.: Navuka i tehnika, 1979.-336 s.
• Naše rodná mova.—Vyd. 3., daprats.—Mn.: Nar. asveta, 1973.—192 s.
• Utváření interdialektální hranice běloruského jazyka// Setkání k obecným otázkám dialektologie a jazykových dějin.—M., 1979.—S. 110-111.
• Okanne // BelSE: Krátká encyklopedie. T.4.-Mn., 1981.-S. 419.
• Padrykhtoўka dyalektychnaga atlasu běloruského jazyka// LIM.-1954.-3 lip.
• Polissja dialekty Běloruska a moderní běloruský dialektový jazyk // Polissja a etnogeneze Slovanů.—M., 1983.—S. 50-52.
• Kryvitsky, A.A. Ano, Yashkin// Nar. slova.—Mn., 1976.—S. 288-307.
• Kryvitskij, A. A. Praktykum o fanetytsy Běloruský jazyk: Vucheb. dapam./ A. A. Kryvitsky, A. I. Paluzhny.—Mn.: Vyš. škola., 1989.—219 s.
• Prastseishyya elements gukavay abalonki mov / / Proceedings of the Conf. Mladí vědci Akademie věd BSSR.—Mn., 1958.—S. 49-52.
• Kryvitskij A. A. Dělnický národ v LAE u Maskva / A. A. Kryvitskij, P. A. Michajlov / / Běloruská lingvistika. Problém. 21.-Mn., 1982.-S. 78-79.
• Regionální slovní zásoba z noci Vycebshchyna// Folk vocabulary.—1977.—S. 31-38.
• Sklenenne // Bel. SSR: Karot. zacyklovat. T.4.-Mn., 1981.-S. 531-532.
• Spadchyna Ya. F. Karskaga o běloruské dyalektologii// Běloruská lingvistika. Problém. 21.-Mn., 1981.-s. 18-24.
• Kryvitskij, A. Ukázka lingvistiky Palessya/ A. Kryvitskij, G. Tsykhun// Polymya.—1972.—č. 11.—S. 245-248.
• Současný běloruský spisovný jazyk a lidové řeči.—Mn., 1961.—40 s.
• Turaўskі sloўnik. U 5 v. V.1: A-G / Sklad. A. A. Kryvitski i іnsh.-Mn.: Navuka i tehnіka, 1982.-255 s.
• Turaўskі sloўnik. U 5 v. V.2: D-K / Sklad. A. A. Kryvitski i іnsh.—Mn.: Navuka i tehnіka, 1982.—271 s.
• Turaўskі sloўnik. U 5 v. T.3: L-O / Sklad. A. A. Kryvitski i іnsh.—Mn.: Navuka i tehnіka, 1982.—312 s.
• Turaўskі sloўnik. U 5 v. V.4: P-R / Sklad. A. A. Kryvitski i іnsh.—Mn.: Navuka i tehnіka, 1982.—360 s.
• Turaўskі sloўnik. U 5 v. V.5: S-Z / Sklad. A. A. Kryvitski i іnsh.—Mn.: Navuka i tehnіka, 1982.—422 s.
• Typalogie resenativních mrzutostí v syntaxi běloruských gavoraků// Typalogie mých slovanských a cizích slovanských literatur: Tez. kachna. Část 2.-Mn., 1977.-S. 187-188.
• U úst s vývojem jazyka.—Mn., 1976.—76 s.
• At the Mstsislavshchyny’s elephant// From the people’s elephant.—Mn., 1975.—S. 119-134.
• Formy asabovyh a zvarotnaga dlužníka běloruského jazyka ў іх historie / / Uch. aplikace. (Státní pedagogický ústav Mozyr) Vydání. 1.-Mn., 1958.-S. 183-214.
• Formy asabovyh a zvarotnaga vypůjčovatel běloruského jazyka ў іh historie// Váhy Akademie věd BSSR. Ser. gramad. Navuk.—1957.—Č. 1.—S. 111-118.
• Podoby osobních a zvratných zájmen moderního běloruského jazyka v jejich dějinách: Abstrakt práce. dis.-Mn., 1958.-20 s.
• Chrestamaty pa běloruské dyalektalogii// Sklad. A. A. Kryvitsky a insh.-Mn., 1962.-350 s.: mapy
• Chamu tolik mluvíme…// Bělorusko.—1957.—Č. 6.—S. 32.
• Co je to lingvistika.—Mn.: Nar. asveta, 1986.—72 s.: il.
• Yuzefa Flaryyanauna Matskevich// Běloruská lingvistika. Problém. 1.-Mn., 1972.-S. 84-85.
• Ya. F. Karski - vynikající běloruští studenti // Bulletin Akademie věd BSSR. Ser. gramad. Navuk.—1961.—Č. 1.—S. 5-14
• Učení běloruského jazyka: Bibliyagr. pointer (1825-1965) / Sklad. A. D. Vasilevskaya a insh.-Mn.: Science and technology, 1967.-415 s.
• Učení běloruského jazyka: Bibliyagr. balík (1966-1975) / Sklad. A. D. Vasilevskaya, Ya. M. Ramanovich.-Mn.: Science and Technology, 1980.-352 s.
• Učení běloruského jazyka: Bibliyagr. balík (1976-1985) / Sklad. A. D. Vasilevskaja,. Ya. M. Ramanovich.-Mn., 1993.-559 s. (Ch. Nominální insignie)
• Běloruská etnagrafie a folklór: Bibliyagr. balík (1945-1970) / Sklad. M. Ya. Grynblat.—Mn.: Science and technology, 1972.—388 s. (Ch. pořadí jmen.).
• Biblický grafický index literatury o běloruské filologii/ Sklaly M. A. Zhydovich, Ya. M. Ramanovich, A. K. Yurevich.—Mn. (Pořadí hlavního jména.)
• Metody rozvržení běloruského jazyka: Bibliyagr. řád.. (1969—1990)/ Sklad. M. Ya. Lukoshus.—Mn.: Vyš. škola., 1983.—109 s. (Hlavní pořadí jmen.).

Ocenění

• Státní cena SSSR (1971).
• Řád vlastenecké války II. stupně (6.4.1985) [1] .
• Medaile Francysk Skaryna (2001).

Poznámky

1. ↑ Krivitskij Alexandr Antonovič . Vstupní číslo: 1113556690 . Výkon lidí . Získáno 26. dubna 2017. Archivováno z originálu 14. dubna 2010. (Ruština)

Literatura

• Kryvitsky A. A. // BelSE . U 12 t. T. 6.-Mn., 1972.-S. 132.
• Kryvitsky A. A. // Běloruský jazyk: Entsyklapediya -Mn. 272-273.
• Kryvitskij A. A. // Encyklopedie literatury a umění Běloruska U 5 sv. T. 3.—Mn., 1986.—S. 133.

Odkazy

• Krivitskij Alexandr Antonovič