Sanavia, Christian

Christian Sanavia
Státní občanství  Itálie
Datum narození 27. února 1975( 1975-02-27 ) (ve věku 47 let)
Místo narození
Hmotnostní kategorie 2. střední (76,2 kg)
Nosič pravá ruka
Růst 171 cm
Profesionální kariéra
První boj 10. října 1997
Poslední vzdor 22. března 2014
Počet soubojů 56
Počet výher 49
Vyhrává knockoutem patnáct
porážky 6
Kreslí jeden
Medaile
středomořské hry
Bronz Bari 1997 do 71 kg
Servisní záznam (boxrec)

Christian Sanavia ( italsky  Cristian Sanavia ; narozen 27. února 1975 , Piove di Sacco ) je italský boxer , zástupce středních váhových kategorií. V polovině 90. let hrál za italský boxerský tým, mistr italského národního šampionátu, vítěz a vítěz mezinárodních turnajů, bronzový medailista ze Středozemních her. V období 1997-2014 boxoval na profesionální úrovni, vlastnil světový titul World Boxing Council (WBC).

Životopis

Christian Sanavia se narodil 27. února 1975 v obci Piove di Sacco v provincii Padova v Itálii .

Amatérská kariéra

Poprvé o sobě dal vědět v boxu v sezóně 1995, kdy v první střední váhové kategorii získal stříbrnou medaili na italském šampionátu v Římě, když ve finále prohrál s Antoniem Peruginem . Jednou v italské reprezentaci vyhrál mezinárodní turnaj v Buenos Aires.

V roce 1996 byl nejlepší v pořadí italského národního šampionátu, zejména ve finále porazil Leonarda Bundu . Stal se také bronzovým medailistou mezinárodního turnaje Tammer v Tampere, stříbrným medailistou turnaje Multi Nations v Liverpoolu, boxoval na Strandzha Memorial v Sofii, kde jej z bojů o medaile vyřadil Rumun Francis Vashtag již na předběžná fáze .

V roce 1997 se proslavil vítězstvím na domácím mezinárodním turnaji „Trofeo Italia“ v Neapoli, když zvítězil ve finále proti zástupci Ukrajiny Alexandru Zubrikhinovi . Zúčastnil se zápasového srazu s polskou reprezentací. Získal bronzovou medaili na Středomořských hrách v Bari [1] .

Profesní kariéra

Po opuštění působiště italského národního týmu v říjnu 1997 Sanavia úspěšně debutovala na profesionální úrovni. Dlouho chodil neporažen, přestože boxoval výhradně v domácích italských kruzích a úroveň jeho tehdejší opozice nebyla příliš vysoká.

V roce 1999 vyhrál a poté několikrát obhájil titul mistra Itálie mezi profesionály ve střední váhové kategorii. Později získal tituly interkontinentálního šampiona podle World Boxing Union (WBU) a mezinárodního šampiona podle World Boxing Council (WBC).

Dvakrát boxoval s francouzským reprezentantem Morradem Hakkarem (30-2), v prvním případě ho porazil většinovým rozhodnutím a získal uvolněný titul Evropské boxerské unie (EBU), ve druhém případě prohrál s předstihem a přišel o šampionát pás.

Navzdory prohře Sanavia nadále aktivně vstupovala do ringu, vyhrála několik ratingových soubojů a v roce 2004 získala právo napadnout titul WBC v super střední váze, který v té době patřil Němci Markusovi Bayerovi (29-1). Konfrontace mezi nimi trvala všech přidělených 12 kol, v důsledku čehož rozhodčí dali vítězství Sanavii samostatným rozhodnutím. O pár měsíců později se odehrála odveta, tentokrát Bayer vyřadil Sanavii v šestém kole a získal mistrovský titul zpět.

V červnu 2007 ve Francii Christian Sanavia porazil Rusa Davida Gogiu (17-1) na body a stal se novým šampionem EBU v super střední váze. Po jedné úspěšné obhajobě pak o tento titul přišel a prohrál jednomyslným rozhodnutím s Karo Muratem (16-0). Později znovu vstoupil do ringu proti Karo Murata (18-0) a byl poražen technickým knockoutem.

V dubnu 2012 boxoval o titul šampiona EBU s Britem Jamesem DeGale (11-1), když prohrál technickým knockoutem ve čtvrtém kole.

Svou sportovní kariéru ukončil v roce 2014. Celkem strávil v pro-ringu 56 zápasů, z nichž 49 vyhrál (z toho 15 s předstihem), 6 prohrál, přičemž v jednom případě byla zaznamenána remíza.

Poznámky

  1. ↑ Na základě materiálů z databáze amatérský- boxing.strefa.pl

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky