Kremelský pohár

Kremelský pohár
Místo konání
_
Moskva Rusko
 
Povlak Tvrdá (hala)
webová stránka kremlincup.ru
ATP Tour
Kategorie ATP 250
Odměny 697 125 $
WTA Tour
Kategorie WTA 500
Odměny 565 530 $
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kremlin Cup (od roku 2016 VTB Kremlin Cup ) je profesionální tenisový turnaj, který se od roku 1990 koná na podzim v Moskvě v Rusku na tvrdých kurtech . Od roku 2021 patří mužský turnaj do série ATP 250 s prize poolem asi 700 000 $ a turnajovou konzolí určenou pro 32 účastníků ve dvouhře a 16 ve čtyřhře; a ženy - do kategorie WTA 500 s cenovým fondem cca 550 tisíc dolarů a turnajovým roštem určeným pro 28 účastníků ve dvouhře a 16 párů.

Historie

Kremlin Cup byl založen v předvečer sezóny 1990 švýcarským obchodníkem Sassonem Kakshurim a stal se tak prvním ruským mezinárodním profesionálním tenisovým turnajem. Prvních šest sezón se konaly pouze soutěže mužů a od roku 1996 byl Kreml Cup sloučen s ženským moskevským otevřeným šampionátem . Od roku 2000 se oba turnaje konají nejen pod stejným názvem, ale i v rámci jednoho herního týdne. Cena mužů měla vždy pouze základní kategorii hlavní ATP tour a ženská v letech 1997-2008 byla součástí turnaje první kategorie WTA .

Výherní fond prvního samostatného mužského turnaje činil 330 tisíc dolarů a během následujících pěti let byli organizátoři schopni vyplatit hráčům až 1,1 milionu a na této úrovni jej udrželi čtyři sezóny. Výherní fond prvního ženského turnaje byl 400 tisíc dolarů, ale o rok později byl zvýšen na 925 tisíc a v roce 2006 dosáhl nejvyšší hodnoty 1,34 milionu.

Od roku 1990 do roku 2018 se turnaj konal ve sportovním komplexu Olimpiysky , kde byly pro jeho pořádání položeny tvrdé kurty (v posledních letech - RuCourt). Čtyři kurty byly hřiště na hraní a několik dalších kurtů bylo položeno pouze pro účastníky školení. Kapacita tribun byla 15 000 diváků. Po uzavření sportovního areálu "Olympic" z důvodu rekonstrukce se turnaj přesunul do ledového paláce " Krylatskoe " [1] . Vybaveny byly čtyři herní dvorce; kapacita centrály byla 6000 lidí. Ledová pokrývka neroztála. K tréninku byla využívána sousední cyklostezka " Krylatskoje ".

Turnaj 2020, který byl naplánován na druhou polovinu října, byl poprvé po 30 letech zrušen v polovině září kvůli situaci s pandemií COVID-19 [2] [3] . Ve stejný čas se konal další ruský turnaj ATP St. Petersburg Open se konal v říjnu 2020 [4] .

V roce 2021 byl ženský turnaj po změně kategorie WTA snížen na WTA 500 (nejvyšší kategorií od sezony 2021 je WTA Premier místo WTA 1000). Výherní fond ženského turnaje se oproti roku 2019 snížil téměř na polovinu (z 1 032 000 $ na 565 000 $). Snížil se i cenový fond mužského turnaje (z 922 tisíc na 697 tisíc dolarů). Turnaj se poprvé konal na dvou místech najednou - v Gymnastickém paláci Iriny Viner-Usmanové a ve Sportovním paláci Lužniki .

Mužský turnaj byl třikrát zvolen ATP jako nejlepší soutěž jejich hlavní organizační tour: v letech 1993, 1994 a 1996.

V roce 2017 se hlavním sponzorem soutěže stala VTB Bank , po které byl turnaj přejmenován na VTB Kremlin Cup.

Vítězové a finalisté

Vítězi Kremlin Cupu celkem ve všech kategoriích se stali zástupci 38 zemí. Rusové vedou s velkým náskokem v celkových výhrách (48) a vyhráli turnaj nejvíce v každé kategorii. Více než 10 vítězství celkově vybojovali tenisté z USA (13) a České republiky (13). Minimálně po jednom vítězství v každé kategorii mají kromě Ruska také Francie, Švýcarsko, Německo a Španělsko.

Rekordmanem mužské dvouhry v počtu titulů je Jevgenij Kafelnikov , který na domácím hřišti hrál šestkrát za sebou ve finále a získal pět titulů. Tři vítězství ve dvouhře na kontě Rusa Nikolaje Davyděnka . V letech 1997-2009 vyhráli ruští tenisté 11 ze 13 titulů. V letech 2010-2017 se do finále nedostal ani jeden Rus.

Ženská cena je z hlediska vítězek mnohem rozmanitější: pouze tři tenistky dokázaly vyhrát moskevskou soutěž více než jednou - Anastasia Myskina , Marie Pierce a Svetlana Kuzněcovová mají každá dva tituly.

Rekordmanem turnaje mužských dvojic co do počtu vítězství je Maxim Mirnyj , který vyhrál pětkrát: 4x v letech 2001-2005 a Bělorus získal v roce 2017 ve 40 letech ještě jedno vítězství. A pokaždé, když Mirny vyhrál titul v alianci s novým partnerem. Po třech titulech pro Františka Čermáka , Paula Harhuise a Dmitrije Tursunova . V soutěži ženských párů je také jediným lídrem v počtu titulů: Naděžda Petrová má na kontě tři vítězství na Kremlin Cupu; dalších sedm tenistů získalo po dvou titulech.

Finále turnaje

Muži

Svobodní
Rok Vítěz Finalista konečné skóre
2021 Aslan Karatsev Marin Čilič 6-2 6-4
2020 Zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2019 Andrej Rublev Adrian Mannarino 6-4 6-0
2018 Karen Chačanov Adrian Mannarino 6-2 6-2
2017 Damir Dzhumkhur Richardas Berankis 6-2 1-6 6-4
2016 Pablo Carreno Busta Fabio Fognini 4-6 6-3 6-2
2015 Marin Čilič (2) Roberto Bautista Agut 6-4 6-4
2014 Marin Čilič Roberto Bautista Agut 6-4 6-4
2013 Richard Gasquet Michail Kukushkin 4-6 6-4 6-4
2012 Andreas Seppi Thomas Bellucci 3-6 7-6 (7-3) 6-3
2011 Janko Tipsarevič Viktor Troicki 6-4 6-2
2010 Viktor Troicki Marcos Baghdatis 3-6 6-4 6-3
2009 Michail Južnyj Janko Tipsarevič 6-7 (5-7) 6-0 6-4
2008 Igor Kunitsyn Marat Safin 7-6 (8-6) 6-7 (4-7) 6-3
2007 Nikolay Davydenko (3) Paul Henri Mathieu 7-5 7-6 (11-9)
2006 Nikolay Davydenko (2) Marat Safin 6-4 5-7 6-4
2005 Igor Andrejev Nicholas Kiefer 5-7 7-6 (7-3) 6-2
2004 Nikolaj Davyděnko Greg Rusedski 3-6 6-3 7-5
2003 Taylor Dent Sargis Sargsyan 7-6 (7-5) 6-4
2002 Paul Henri Mathieu Sheng Schalken 4-6 6-2 6-0
2001 Jevgenij Kafelnikov (5) Nicholas Kiefer 6-4 7-5
2000 Jevgenij Kafelnikov (4) David přinesl 6-2 7-5
1999 Jevgenij Kafelnikov (3) Byron Black 7-6 (7-2) 6-4
1998 Jevgenij Kafelnikov (2) Goran Ivaniševič 7-6 (7-2) 7-6 (7-5)
1997 Jevgenij Kafelnikov Petr Korda 7-6 (7-2) 6-4
1996 Goran Ivaniševič Jevgenij Kafelnikov 3-6 6-1 6-3
1995 Carl-Uwe Steeb Daniel Vacek 7-6 (7-5) 3-6 7-6 (8-6)
1994 Alexandr Volkov Chuck Adams 6-2 6-4
1993 Mark Rosse (2) Patrik Kuhnen 6-4 6-3
1992 Mark Rosse Carl-Uwe Steeb 6-2 6-2
1991 Andrej Čerkasov (2) Jakub Hlásek 7-6 (7-2) 3-6 7-6 (7-5)
1990 Andrej Čerkasov Tim Mayotte 6-2 6-1
Čtyřhra
Rok Vítězové Finalisté konečné skóre
2021 Matwe Middelkop (2) Harri Helijovaara
Tomislav Brkič Nikola Čačič
7:5, 4:6, [11-9]
2020 Zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2019 Marcelo Demoliner Matwe Middelkop
Simone Bolelli Andres Molteni
6:1, 6:2
2018 Austin Krycek Rajeev Ram
Maxim Mirny Philip Oswald
7:6(4), 6:4
2017 Maxim Mirny (5) Philip Oswald
Damir Cumhur Antonio Sancic
6:3, 7:5
2016 Juan Sebastian Cabal Robert Farah
Jurgen Melzer Julian Knowle
7:5, 4:6, [10-5]
2015 Andrey Rublev Dmitrij Tursunov
(3)
Radu Albot František Čermák
2:6, 6:1, [10-6]
2014 František Čermák (3) Jiří Veselý
Samuel Groth Chris Guccione
7:6(2), 7:5
2013 Michail Elgin Denis Istomin
Ken Skupsky Neil Skupsky
6:2, 1:6, [14-12]
2012 František Čermák (2) Michal Mertinjak
Simone Bolelli Daniele Braccali
7:5, 6:3
2011 František Čermák Filip Polášek
Carlos Berloc David Marrero
6:3, 6:1
2010 Dmitrij Tursunov (2) Igor Kunitsyn
Viktor Troicki Janko Tipsarevič
7:6(8), 6:3
2009 Pablo Cuevas Marcel Granollers
Michal Mertinjak František Čermák
4:6, 7:5 [10-8]
2008 Sergei Stakhovsky Potito Starace
Stephen Huss Ross Hutchins
7:6(4), 2:6, [10-6]
2007 Marat Safin Dmitrij Tursunov
Tomasz Cibulec Lovro Zovko
6:4, 6:2
2006 Fabrice Santoro Nenad Zimonic
František Čermák Jaroslav Levinský
6:1, 7:5
2005 Maxim Mirnyj (4) Michail Južnyj
Igor Andrejev Nikolaj Davyděnko
6:1, 6:1
2004 Igor Andrejev Nikolaj Davyděnko
Mahesh Bhupati Jonas Bjorkman
3:6, 6:3, 6:4
2003 Mahesh Bhupati Maxim Mirny (3)
Wayne Black Kevin Ouliette
6:3, 7:5
2002 Roger Federer Maxim Mirny (2)
Joshua Eagle Sandon Stoll
6:4, 7:6(0)
2001 Maxim Mirny Sandon Stoll
Mahesh Bhupati Jeff Tarango
6:3, 6:0
2000 Jonas Bjorkman David Prinosil
Jiří Novák David Rikl
6:2, 6:3
1999 Justin Gimelstob Daniel Vacek
Andrey Medveděv Marat Safin
6:2, 6:1
1998 Jared Palmer (2) Jeff Tarango
Jevgenij Kafelnikov Daniel Vacek
6:4, 6:7, 6:3 [5]
1997 Martin Damm Cyril Suk
David Adams Fabrice Santoro
6:4, 6:3
1996 Rick Leach Andrey Olkhovsky
Jiří Novák David Rikl
4:6, 6:1, 6:2
1995 Byron Black Jared Palmer
Tommy Ho Brett Steven
6:4, 3:6, 6:3
1994 Jakko Elting (2) Paul Harhuis (3)
David Adams Andrey Olkhovsky
Žádná hra
1993 Jakko Elting Paul Harhuis (2)
Jan Apell Jonas Bjorkman
6:1 - odmítnutí
1992 Marius Barnard John-Laffney de Jaeger
David Adams Andrey Olkhovsky
6:4, 3:6, 7:6
1991 Erik Jelen Karl-Uwe Steeb
Andrej Čerkasov Alexander Volkov
6:4, 7:6
1990 Hendrik Jan Davids Paul Harhuis
John Fitzgerald Anders Yarrid
6:4, 7:6

Ženy

Svobodní
Rok vítěz Finalista konečné skóre
2021 Anette Kontaveitová Jekatěrina Alexandrová 4:6, 6:4, 7:5
2020 Zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2019 Belinda Bencicová Anastasia Pavljučenková 3:6, 6:1, 6:1
2018 Daria Kasatkina Uns Jabir 2:6, 7:6 (3), 6:4
2017 Julia Goergesová Daria Kasatkina 6:1, 6:2
2016 Světlana Kuzněcovová (2) Daria Gavrilová 6:2, 6:1
2015 Světlana Kuzněcovová Anastasia Pavljučenková 6:2, 6:1
2014 Anastasia Pavljučenková Běh Irina-Camellia 6:4, 5:7, 6:1
2013 Simona Halepová Samantha Stosurová 7:6(1), 6:2
2012 Caroline Wozniacká Samantha Stosurová 6:3, 4:6, 7:5
2011 Dominika Cibulková Kaya Kanepi 3:6, 7:6(1), 7:5
2010 Viktorie Azarenko Maria Kirilenková 6:3, 6:4
2009 Francesca Schiavoneová Olga Govortsová 6:3, 6:0
2008 Elena Yankovic Věra Zvonařová 6:2, 6:4
2007 Elena Dementieva Serena Williamsová 5:7, 6:1, 6:1
2006 Anna Chakvetadzeová Naděžda Petrová 6:4, 6:4
2005 Marie Pierceová (2) Francesca Schiavoneová 6:4, 6:3
2004 Anastasia Myskina (2) Elena Dementieva 7:5, 6:0
2003 Anastasia Myskina Amelie Mauresmová 6:2, 6:4
2002 Magdalena Maleeva Lindsay Davenportová 5:7, 6:3, 7:6 (4)
2001 Elena Dokičová Elena Dementieva 6:3, 6:3
2000 Martina Hingisová Anna Kournikovová 6:3, 6:1
1999 Natalie Tozia Barbara Shett 6:4, 6:2
1998 Marie Pierceová Monika Selesová 7:6(2), 6:3
1997 Jana Novotná Aj Sugijama 6:3, 6:4
1996 Conchita Martinezová Barbara Paulusová 6:1, 4:6, 6:4
Čtyřhra
Rok Vítězové Finalisté konečné skóre
2021 Elena Ostapenková Kateřina Sinyaková
Nadezhda Kichenok Yoana Raluka Olaru
6:2, 4:6, [10:8]
2020 Zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2019 Shuko Aoyama Ena Shibahara
Bethany Mattek-Sands Kirsten Flipkens
6:2, 6:1
2018 Laura Siegemund Alexandra Panova
Joana Raluka Olaru Daria Yurak
6:2, 7:6(2)
2017 Timea Babos Andrea Glavachkova (2)
Nicole Melichar Anna Smithová
6:2, 3:6, [10-3]
2016 Andrea Hlavachková Lucia Gradetskaya
Daria Gavrilova Daria Kasatkina
4:6, 6:0, [10:7]
2015 Daria Kasatkina Elena Vesnina (2)
Irina Camellia Begu Monica Niculescu
6:3, 6:7(7), [10-5]
2014 Martina Hingisová (2) Flavia Pennettaová (2)
Caroline Garcia Arancha Parra Santonha
6:3, 7:5
2013 Světlana Kuzněcovová Samantha Stosurová
(2)
Alla Kudryavtseva Anastasia Rodionova
6:1, 1:6, [10-8]
2012 Jekatěrina Makarová Elena Vesnina
Maria Kirilenko Naděžda Petrová
6:3, 1:6, [10-8]
2011 Král Váňa Jaroslava Švedová
Anastasia Rodionová Galina Voskoboeva
7:6(3), 6:3
2010 Hisela Dulco Flavia Pennetta
Sara Errani M. J. Martinez Sanchez
6:3, 2:6, [10:6]
2009 Naděžda Petrová (3) Maria Kirilenko
Maria Kondratieva Clara Zakopalova
6:2, 6:2
2008 Nadezhda Petrova (2) Katarina Srebotnik
Kara Černá Liesel Huberová
6:4, 6:4
2007 Kara Černá Liesel Huberová
Victoria Azarenková Tatiana Puchek
4:6, 6:1, [10:7]
2006 Queta Peschke Francesca Schiavone
Iveta Benešová Galina Voskoboeva
6:1, 6:7(4), 6:1
2005 Lisa Raymond (2) Samantha Stosur
Renne Stubbs Kara Black
6:2, 6:4
2004 Anastasia Myskina Věra Zvonarevová
Virginia Ruano Pascual Paola Suarez
6:3, 4:6, 6:2
2003 Naděžda Petrová Megan Shaughnessy
Anastasia Myskina Věra Zvonarevová
6:3, 6:4
2002 Elena Dementieva Jeanette Gusarová
Elena Dokich Naděžda Petrová
2:6, 6:3 7:6(7)
2001 Martina Hingisová Anna Kourníková
Elena Dementieva Lina Krasnorutskaya
7:6(1), 6:3
2000 Julie Alar-Decugi Ai Sugiyama
Martina Hingisová Anna Kourníková
4:6, 6:4, 7:6 (5)
1999 Lisa Raymond Renne Stubbs
Julie Alar-Decugi Anke Huber
6:1, 6:0
1998 Marie Pierce Natalia Zvereva (2)
Lisa Raymond Renne Stubbs
6:3, 6:4
1997 Arancha Sanchez Vicario Natalia Zvereva
Yayuk Basuki Carolina Vis
5:3, diskvalifikace.
1996 Natalia Medveděvová Larisa Savčenková-Neiland
Sylvia Farina Barbara Shett
7:6(5), 4:6, 6:1

Celkové výhry podle zemí

Výhry ve čtyřhře se počítají zvlášť pro každého účastníka, i když je dvojice ze stejné země. Po Kremlin Cupu 2021

Země
svobodní muži

pár mužů

svobodné ženy

pár žen
Celkový
 Rusko patnáct jedenáct osm čtrnáct 48
 USA jeden 7 5 13
 čeština 7 jeden 5 13
 Francie 2 jeden 3 2 osm
 Bělorusko 5 jeden 2 osm
 Holandsko osm osm
 Švýcarsko 2 jeden 2 2 7
 Německo jeden 3 jeden jeden 6
 Itálie jeden jeden 3 5
 Srbsko 2 jeden jeden čtyři
 Slovensko 2 jeden jeden čtyři
 Španělsko jeden jeden jeden jeden čtyři
 Austrálie jeden 3 čtyři
 Chorvatsko 3 3
 Japonsko 3 3
 SSSR 2 n/a n/a 2
 Jižní Afrika 2 2
 Kolumbie 2 2
 Zimbabwe jeden jeden 2
 Ukrajina jeden jeden 2
 Lotyšsko 2 2
 Bosna a Hercegovina jeden jeden
 Uruguay jeden jeden
 Brazílie jeden jeden
 Rakousko jeden jeden
 Indie jeden jeden
 Švédsko jeden jeden
 Uzbekistán jeden jeden
 Finsko jeden jeden
 Bulharsko jeden jeden
 Jugoslávie jeden jeden
 Dánsko jeden jeden
 Rumunsko jeden jeden
 Estonsko jeden jeden
 Argentina jeden jeden
 Slovinsko jeden jeden
 Kazachstán jeden jeden
 Maďarsko jeden jeden

Fakta

  • V soutěži ženských dvojic v letech 1998-2004 se na 7 turnajích v řadě staly vítězkami turnaje ty, které v příštím roce prohrály ve finále. 4x turnaj vyhrál jeden z dvojice loňských finalistů a 3x pár vyhrál další ročník ve stejném složení (1999 - Renne Stubbs a Lisa Raymond , 2001 - Martina Hingis a Anna Kournikova , 2004 - Anastasia Myskina a Věra Zvonarevová ).
  • Ve finále turnajů ženské dvouhry se za 24 let hrálo 56 setů a pouze pět z nich skončilo tie-breakem (1998, 2002, 2011, 2013 a 2018). Vítěz tie-breaku, bez ohledu na to, na které ze stran se konal, se pokaždé stal novým šampionem.
  • Ve čtyřhře mužů na Kremlin Cupu zvítězilo 9 tenistů, kteří se kdy stali první raketou světa v páru: Paul Harhuis (Nizozemsko), Jakko Elting (Nizozemsko), Byron Black (Zimbabwe), Jared Palmer (USA ), Rick Leach (USA), Jonas Bjorkman (Švédsko), Maxim Mirny (Bělorusko), Mahesh Bhupathi (Indie), Nenad Zimonich (Srbsko).
  • V roce 2011 se tři tenistky, které kdysi reprezentovaly Rusko, ale v tu chvíli hrály pod vlajkami jiných zemí, dostaly najednou do finále ženského turnaje ve čtyřhře.

Poznámky

  1. "VTB Kremlin Cup" -2019 se bude konat v ledovém paláci Krylatskoye . Získáno 6. března 2019. Archivováno z originálu dne 6. března 2019.
  2. Kreml Tennis Cup se v roce 2020 neuskuteční . Kommersant (17. září 2020). Získáno 29. září 2020. Archivováno z originálu dne 20. září 2020.
  3. "KREMLÍNSKÝ POHÁR" -2020 ZRUŠENO . Eurosport (17. září 2020).
  4. Kreml Cup šel do karantény . Kommersant (18. září 2020). Získáno 16. října 2020. Archivováno z originálu dne 30. září 2020.
  5. 16. LISTOPADU 1998 | TENIS

Odkazy