Kurgancev, Michail Abramovič
| Michail Abramovič Kurgancev | |
|---|---|
| Jméno při narození | Michail Abramovič Grisman |
| Datum narození | 5. května 1931 |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 31. prosince 1989 (58 let) |
| Místo smrti | |
| Státní občanství | SSSR |
| obsazení | básník , překladatel , |
| Roky kreativity | od 60. let 20. století |
| Jazyk děl | ruština |
Michail Abramovič Kurgantsev (vlastním jménem Grisman ; 5. května 1931 , Moskva - 31. prosince 1989 , Pitsunda , Abcházská ASSR ) - ruský sovětský básník, překladatel, orientalista, novinář.
Stručný životopis
V roce 1954 promoval na Filosofické fakultě Moskevské státní univerzity pojmenované po M. V. Lomonosovovi. V letech 1954-1958. - učitel Moskevského státního pedagogického institutu pojmenovaného po V.P. Potěmkinovi . Od roku 1958 - literární člen časopisu Asia and Africa Today , od roku 1960 - vedoucí oddělení literatury a umění časopisu, od roku 1970 - zástupce šéfredaktora. V letech 1976-1989 byl konzultantem časopisu „ Národy Asie a Afriky “ [1] .
Byl pohřben v Moskvě na hřbitově Vostrjakovskij (pozemek 50) [2] .
Kreativita
Autor více než 500 děl, především překladů do ruštiny z arabštiny, bengálštiny, francouzštiny, turečtiny a dalších jazyků. Mezi básníky, jejichž básně přeložil M. A. Kurgantsev, patří Majnun, Omar ibn Abi Rabia, Abu Nuwas. Abu-l-Atakhi, Ibn Hamdis, Alisher Navoi, Pir Sultan Abdal , Rabindranath Tagore, Nazrul Islam, Muin Bsisu, Fazyl Husnyu Daglarja a další [3] . Člen Svazu novinářů (1958), člen Svazu spisovatelů SSSR (1972) [4] [5] .
Rodina
- Matka - Rimma Markovna (Revekka Mendelevna) Grisman (1909-1995).
- Sestra - Taťána Abramovna Stulova (1938-2009), byla provdána za Vladimíra Petroviče Stulova, doktora fyzikálních a matematických věd, vědce v oboru aero- a plynové dynamiky, profesora a vedoucího výzkumného pracovníka na Institutu mechaniky Moskevské státní univerzity ( 1936-2012).
- Manželka - Faina Yakovlevna Ioshpe, starší sestra popové zpěvačky Alla Ioshpe .
Citace
Odejdu, protože srdce je vypité až do dna.
Odejdu, ale ty zůstaneš sám se slzami.
Večer se na mě budeš žárlivě ptát hvězdy,
ale ona bude mlčet, neprozradí, kam půjdu.
Budeš plakat, budeš tlouct ve vzlycích, sotva dýcháš,
a tvé srdce se roztaje a tvá duše rozmrzne,
a když nevidíš cestu, vrhneš se na smutnou cestu.
následuj mě, bez naděje, že mě najdeš a přivedeš zpátky...
překlad básně Nazrul Islam "The Curse" [6]
Dojem
M. A. Kurgancev začal svou literární cestu v 50. letech 20. století vlastními básněmi a uvědomil si, že pod sovětskou ideologickou cenzurou budou muset být v poezii vyjádřeny pouze „povolené“ myšlenky. A co bylo skutečně na duši, ukázalo se, že je snazší skrýt se pod „maskou“ překladu ... Básníkovi se podařilo najít zvláštní zvuk, jakýsi přízvuk, pro zástupce různých národů a epoch. Obsahem básní je to, co básníci vždy psali v různých jazycích: láska a přátelství, svoboda a potřeba za ni bojovat, hledání smyslu života a úvaha o smrti.
— .- Berlinsky L. [7]Hlavní publikace
- Současná arabská poezie. M.: Nauka, 1961 (společně s A. A. Gorodetskou).
- Al Bayati Abd-fl Wahhab. Zelený měsíc. Poezie. Moskva: Nauka, 1963.
- Nazrulský islám. Oblíbené. M.: Iz-vo inost. lit., 1963.
- Javar Gauss. Narození Mali Poezie. Moskva: Nauka, 1965.
- Mladí básníci z arabských zemí. M., 1965
- Olivová ratolest. Arabská poezie 20. století. Taškent, 1970
- Básně arabských básníků. M., 1970
- Z afrických textů. M., 1967
- Abu al-Anahiya. Zukhdiyat. Knihovna časopisu „Asie a Afrika dnes. Problém. 5. M., 1971.
- Hlasy za úsvitu. Básně afrických básníků. Alma-Ata, 1972
- Pochodně a pružiny. Články, eseje. M.: Nauka, 1973
- Arabská poezie středověku. Knihovna světové literatury. M., 1973
- Tři arabské texty. Alma-Ata: Zhazushi, 1976.
- Neto A. Star Trek. Moskva: Pravda, 1977.
- Diawar Gauss. Východ slunce. Verše a básně. Taškent: Nakladatelství literatury a umění, 1978.
- Texty básníků Asie a Afriky. Moskva: Nauka, 1978.
- Bsisu Muin. Básně na okenním skle. Moskva: Pravda, 1980.
- Z asijsko-africké poezie. Vybrané překlady. Moskva: Nauka, 1981.
- Pouze srdce. Alma-Ata: Zhazushi, 1982.
- Básníci východu. Vybrané překlady. M., 1988.
- Milostné texty klasických básníků Východu. M., 1988.
- Počátek světa: Stránky zahraniční poezie XX století. M.: Pravda, 1990
Poznámky
- ↑ Kurgantsev Michail Abramovič // S. D. Miliband. Orientalisté z Ruska. XX - začátek XXI století. Biobibliografický slovník. Ve dvou knihách. Kniha I A-M. M.: Nakladatelství "Východní literatura" RAS, 2008, str. 757
- ↑ Kde spí mrtví. . boza.m-necropol.ru . Získáno 2. srpna 2021. Archivováno z originálu dne 2. srpna 2021.
- ↑ Michail Abramovič Kurgantsev // Biographischer Index Rußlands und der Sowjetunion. Bearbeitret von Axel Frey. Mnichov, 2005, 195-198
- ↑ Glushchenko E. A. Na památku Michaila Abramoviče Kurgantseva // Národy Asie a Afriky. 1990, č. 2b str. 210-211
- ↑ Michail Abramovič Kurgancev. 1931-1989 // Asie a Afrika dnes, 1990, č. 2, s. 43
- ↑ Kouzlo tří básníků [1] Archivováno 4. června 2018 na Wayback Machine
- ↑ Berlinsky L. Růže k nohám neblednoucí kontury: Michail Kurgantsev (5. 5. 1931 - 31. 12. 1989) // Bulletin židovské sovětské kultury, 1990, 17. ledna.
Odkazy
- Stránka na webu "Věk překladu"
 Genealogie a nekropole | |
|---|---|
| V bibliografických katalozích |