Lachenman, Hellmuth
| Helmut Lachenman | |
|---|---|
| Němec Helmut Lachenmann | |
| základní informace | |
| Jméno při narození | Němec Helmut Friedrich Lachenmann [4] |
| Datum narození | 27. listopadu 1935 [1] [2] [3] […] (ve věku 86 let) |
| Místo narození | |
| Země | |
| Profese | hudební skladatel , hudební pedagog |
| Žánry | opera |
| Štítky | Záznamy ECM |
| Ocenění |
Cena Ernsta von Siemense (1997) Ceny BBVA Foundation Frontiers of Knowledge (2010) |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Helmut Lachenmann ( německy: Helmut Lachenmann ; narozen 27. listopadu 1935 , Stuttgart ) je německý skladatel , tvůrce „instrumentální konkrétní hudby“, učitel.
Životopis
Helmut Lachenmann se narodil ve Stuttgartu. Od konce 2. světové války (když mu bylo 11 let) zpíval v místním chrámovém sboru. V letech 1955 až 1958 studoval na Vyšší hudební škole ve Stuttgartu hru na klavír (u Jurgena Uhdeho ) a skladbu (u Johanna Nepomuka Davida ). V letech 1958 až 1960 byl Lachenman prvním soukromým studentem italského skladatele Luigiho Nona v Benátkách . V roce 1965 pracoval Lachenman ve studiu elektronické hudby na univerzitě v Gentu a složil část jediného elektronického díla, Szenario. Později se zaměřil výhradně na skládání instrumentální hudby.
V průběhu let Lachenmann učil na Hanover School of Music , Stuttgart School of Music a Harvard University . Mezi jeho studenty zejména Elena Katz-Chernin .
Estetika a kreativní koncept
Lachenman nazval svou tvůrčí metodu „instrumentální konkrétní hudba“. Skladatel tímto jménem myslí, že hudební jazyk, který pokrývá celý zvukový svět, je v instrumentální hudbě zpřístupňován netradičními způsoby jejich hraní. To vše je podle skladatele hudba, ve které jsou zvukové události voleny a uspořádány tak, aby způsob jejich vytěžení z nástrojů byl minimálně stejně důležitý jako konečný zvukový výsledek.
Skladby
- 1956 - Fünf Variationen über ein Thema von Franz Schubert pro klavír
- 1959 - Suvenýr pro orchestr (6 fléten [všechny + pikola], 6 klarinetů [všechny + E-klarinet, basklarinet], klavír, xylorimba, 11 viol, 8 violoncell, 8 kontrabasů) a nahrávky
- 1961-62 - Echo Andante pro klavír
- 1963 Wiegenmusik pro klavír
- 1965 - Smyčcové trio pro housle, violu a violoncello
- 1965-66 - Intérieur I pro bicí
- 1966-67, druhé vydání 1968 - Trio fluido pro klarinet, violu a perkuse
- 1966-68, druhé vydání 1990 - Nokturno (Musik für Julia) pro violoncello a malý orchestr (2 flétny [libovolná + pikola], trubka, harfa, tympány, 3 perkuse, 19 smyčců)
- 1967, druhé vydání 1990, třetí vydání 1993 - Consolation I (text Ernst Toller) pro 12 smíšených hlasů a 4 perkusionisty (také začleněno do Les Consolations)
- 1968 – Consolation II (text z Wessobrunner Gebet [německá modlitba z 9. století (moderní německý překlad)]) pro 16 smíšených hlasů (také začleněno do Les Consolations)
- 1968 - temA (zpěv) pro mezzosoprán, flétnu a violoncello
- 1968-69, druhé vydání 1994 - vzduch, perkuse, 2 ad libitum hráči a orchestr (78 hráčů)
- 1969-70 - Pressure pro violoncello
- 1970 - Dal niente (Intérieur III) pro klarinet
- 1970, druhé vydání 1988 - Guero pro klavír
- 1970-71 - Kontrakadenz, 4 zobcové flétny, 4 ad libitum hráči (libovolní 2 + rádio) a orchestr (88 hráčů),
- 1971-72, druhé vydání 1978, třetí vydání 1988 - Gran Torso pro smyčcové kvarteto
- 1972 - Klangschatten - mein Saitenspiel pro 3 klavíry a 48 strun
- 1974-75 - Fassade pro 8 hráčů a orchestr (94 hráčů), páska, 1973, revidováno 1987
- 1974-75 - Schwankungen am Rand pro orchestr (4 trubky, 4 pozouny, 2 elektrické kytary, 2 klavíry, 4 hromové listy [2 hráči], 4 housle [kolem sálu], 2 violy [kolem sálu], 28 strun), 6 pásky
- 1975-76, druhé vydání 1982 - Accanto pro klarinet, orchestr a nahrávku
- 1977 - Salut für Caudwell (hráči také mluví texty Christophera Caudwella, Friedricha Nietzscheho) pro 2 kytary (s cordaturou)
- 1977-78 - Les Consolations (texty Hanse Christiana Andersena [překlad z Drömersche Verlangsanstalt], Ernst Toller, Wessobrunner Gebet), 16 smíšených hlasů, velký orchestr (76 hráčů), 6 kazet, (zahrnuje Consolation I, Consolation II)
- 1979-80 - Tanzsuite mit Deutschlandlied pro zesílený smyčcový kvartet a velký orchestr (74 hráčů)
- 1980 - Ein Kinderspiel (7 malých skladeb) pro klavír
- 1981-83 - Harmonika pro tubu a velký orchestr (91 hráčů)
- 1982-84 - Mouvement (- vor der Erstarrung), 3 ad libitum hráči, soubor (flétna [+ pikola], altová flétna [+ pikola], 2 klarinety [oba + basklarinet], basklarinet, 2 trubky, 2 violy, 2 cella, kontrabas, tympány, 2 xylorimby)
- 1984-85, druhé vydání 1986 - Ausklang pro klavír a velký orchestr (80 hráčů)
- 1985 - Dritte Stimme zu JS Bachs zweistimmiger Invention d-moll BWV 775, libovolné 2-3 homogenní nástroje
- 1985-87 - Staub, velký orchestr (72-73 hráčů)
- 1986 - Toccatina (studium) pro housle sólo
- 1986-88, druhé vydání 1989 - Allegro sostenuto pro klarinet (+ basklarinet), violoncello a klavír
- 1988-89 - Tableau, velký orchestr (89 hráčů)
- 1989 – Druhý smyčcový kvartet 'Reigen seliger Geister'
- 1991-92 - '…zwei Gefühle…', Musik mit Leonardo (in memoriam Luigi Nono, na texty Leonarda da Vinciho [přeložil Kurt Gerstenberg]; většina hudebníků mluví také textem Friedricha Nietzscheho), 1-2 řečníci, malý orchestr ( 22 hráčů), (také začleněno do Das Mädchen mit den Schwefelhölzern)
- 1990-96, druhé vydání 1999 - Holčička se zápalkami (Das Mädchen mit den Schwefelhölzern), opera, libreto z textů Hanse Christiana Andersena [překlady z Drömersche Verlangsanstalt, Eva-Maria Blühm], Leonardo da Vinci, Gudrun Ensslin, Friedrich Nietzsche), 2 soprány, 1-4 reproduktory, 16 smíšených hlasů, sho, 2 klavíry, velký orchestr (97 hráčů), 6 pásek, (zahrnuje '…zwei Gefühle…', Musik mit Leonardo)
- 1997-98, druhé vydání 2000 - Serynáda pro klavír
- 1997-99, druhé vydání 2002 - NUN (text Kitaro Nishida [přeložil Peter Pörtner]), 8 mužských hlasů, flétna (+ basová flétna), trombon, velký orchestr (74 hráčů)
- 2000 - Sakura (variace na japonskou lidovou píseň) pro saxofon, klavír a perkuse
- 2000-01, druhé vydání 2002 - Třetí smyčcový kvartet 'Grido', smyčcový kvartet, (také verze jako Double [Grido II], 48 smyčců)
- 2002-03, druhé vydání 2004 - Schreiben pro velký orchestr (69 hráčů)
- 2004 - Double (Grido II) pro 48 smyčců (verze Třetího smyčcového kvartetu 'Grido')
- 2004-05 - Concertini pro malý orchestr (8 dechů, 5 žesťů, harfa, kytara, klavír, 2 perkuse, 7 strun)
- 2007-08 - Got Lost ... hudba pro zpěv a klavír. Na slova Friedricha Nietzscheho a Fernanda Pessoy, 26 min.
- 2008 - Berliner Kirschblüten, úprava s variacemi na japonskou lidovou píseň pro alt saxofon, klavír a perkuse - pokračování Sakura-Variationen na japonskou lidovou píseň "Sakura", sousední dílo
- 2010-2011 - Koncert pro 8 lesních rohů a orchestr, pro Musica Viva Mnichov
Články, knihy, rozhovory
- Lachenmann, Helmut. "Struktur und Musikantik" // Nova Giulianiad 6, no. 85 ([cit ]), 92ff.
- Lachenmann, Helmut. Klangtypen der neuen Musik. // Zeitschrift für Musiktheorie, i (1970), 21-30.
- Lachenmann, Helmut. „Fortschritt“? (Irrtum ausgeschlossen 'nicht Foxtrott'?)" // Musik-Konzepte, no.100 (1998), 56.
- Lachenmann, Helmut. "Begingungen des Materials." Ferienkurse 78. Mainz: Schott, 1978, Str. 93-110.
- Lachenmann, Helmut. "Dialektischer Strukturalismus, Ästhetik und Komposition: Zur Aktualität der Darmstädter Ferienkursarbeit." [cit ], 23-32. Mainz: Schott, 1978.
- Lachenmann H. Zur Problematik des musikalischen Strukturdenkens // Musikkultur in der Bundesrepublik Deutschland. - Kassel: Gustav Boss Verlag, 1994 (v němčině a ruštině)
- Lachenmann, Helmut. Musik als existentielle Erfahrung: Schriften 1966-1995. Edited by Josef Hausler. Mainz: Breitkopf und Härtel, 1996
Poznámky
- ↑ Helmut Lachenmann // Berlínská akademie umění - 1696.
- ↑ Helmut Friedrich Lachenmann // Encyklopedie Brockhaus (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
- ↑ Helmut Lachenmann // Musicalics (fr.)
- ↑ https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb13896236t
Literatura
v Rusku
- Koliko N. Helmut Lachenmann's Composition: Estetická technologie. Diss. …bonbón. Nárok. - M., 2002.
- Koliko N. Estetika a typologie hudebního zvuku Helmuta Lachenmanna. Přednáška o kurzu moderní harmonie. - M .: RAM im. Gnesinykh, 2002.
- Petrov V. O. „Salute to Caudwell“ od H. Lachenmanna pro dvě kytary jako příklad instrumentální skladby se slovem // Klasická kytara: moderní provedení a výuka: Abstrakty páté mezinárodní vědecké a praktické konference. / Ed.-stat. V. R. Ganejev. - Tambov: Nakladatelství Pershina R.V., 2010. S. 8-11.
v cizích jazycích
- Cavalotti P. Differenzen: poststrukturalistische Aspekte in der Musik der 1980er Jahre am Beispiel von Helmut Lachenmann, Brian Ferneyhough a Gérard Grisey. Schliengen: Edice Argus, 2006
 Tematické stránky | ||||
|---|---|---|---|---|
| Slovníky a encyklopedie | ||||
| ||||