Mihai von Lehnhosek | |
---|---|
Datum narození | 28. srpna 1863 |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 26. ledna 1937 (ve věku 73 let) |
Místo smrti | |
Země | |
Místo výkonu práce | |
Alma mater | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Mihai von Lenhosek (Lenhossek) ( maďarsky Mihály Lenhossék ; 28. srpna 1863 , Pest , Rakouské císařství - 26. ledna 1937 , Budapešť ) - maďarský anatom , histolog , fyziolog a profesor na univerzitě v Budapešti , člen Maďarské akademie věd Neurontan , jeden z průkopníků studia neuronů . Vítěz Korvínovy korunní ceny (1930).
Narodil se v rodině anatoma Jozsefa Lenhoska (1818-1888). Jeho synovec Albert Szent-Györgyi , laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu ( 1937 ), v němž poprvé vzbudil zájem o vědu. V Lenkhoskově rodokmenu bylo několik generací slavných vědců.
V roce 1886 získal doktorát medicíny na univerzitě v Budapešti, poté pracoval v anatomickém ústavu svého otce. V roce 1889 se stal prorektorem univerzity v Basileji a později zastával podobné funkce na univerzitě ve Würzburgu (1892-1895). Působil jako odborný asistent anatomie na univerzitě v Tübingenu , od roku 1900 byl profesorem anatomie na univerzitě v Budapešti . V letech 1917/1918 byl rektorem univerzity.
Od roku 1897 byl členem korespondentem Maďarské akademie věd , od roku 1903 pak řádným členem. V roce 1934 se stal čestným členem a místopředsedou Maďarské akademie věd . V roce 1907 byl zvolen členem Leopoldiny .
Známý především pro svůj výzkum v neuroanatomii , který zahrnoval důležité histologické studie nervového systému .
V roce 1893 vytvořil termín „ astrocyt “ k popisu buňky ve tvaru hvězdy nacházející se v centrálním nervovém systému [2]
Genealogie a nekropole | ||||
---|---|---|---|---|
|