Jan Kryštof Liška | |
---|---|
čeština Jan Kryštof Liška Johann Christoph Lischka | |
Datum narození | 1650 [1] [2] [3] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 23. srpna 1712 [4] [5] [6] |
Místo smrti | |
Země | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Jan Kryštof Lischka ( česky. Jan Kryštof Liška , něm. Johann Christoph Lischka ; kolem 1650 , Breslau , Království české - 23. srpna 1712 , Leibus, Bohemia (nyní Lyubenzh, Voluv , Voluvsky county , Dolnoslezské vojvodství ) - Česko , Polsko výtvarník , pedagog , jeden z představitelů českého baroka , který otevřel cestu novému stylu - rokoku .
Po smrti jeho otce se jeho matka provdala za malíře Michaela Willmanna , který bral chlapce a jeho vzdělání vážně. Od nevlastního otce dostal důkladné hodiny kreslení a později odešel do Itálie. Wilmann a Lischka k sobě neztratili kontakt – mistra a studenta spojovalo opravdové přátelství a spolupráce v různých uměleckých počinech, které pokračovaly až do Wilmannovy smrti.
Náboženský umělec. Jeho tvorba zahrnovala především oltářní obrazy a fresky .
Od roku 1689 žil Liszka v Praze a vytvořil zde svá nejvýznamnější díla, včetně Stigmatizace sv. Františka na hlavním oltáři pražského kostela sv. Františka z Assisi a „Nanebevzetí Panny Marie“ tamtéž. Stopy jeho tvůrčí činnosti lze nalézt i ve Slezsku , mimo jiné v kostele cisterciáckého opatství v Kamianiec Ząbkowicích. Pracoval na výzdobě baziliky sv. Mikuláše v Praze.
Liska byl dlouho vnímán nikoli jako samostatný umělec, ale jako pokračovatel díla svého nevlastního otce. Jeho obrazy však byly jiné - vyznačovaly se dynamikou, pohybem a zároveň lyrikou a nečekanými kompozičními obraty.
Liškovi studenti byli Václav Wawrzyniec Rainer a Jerzy Wilhelm Neuingerz.
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
|