Lozovoe (Kaliningradská oblast)
Lozovoe je osada v městské části Gvardeisky v Kaliningradské oblasti . Je součástí Slavínského venkovského sídla.
Historie
V důsledku vykopávek v oblasti obce bylo objeveno mnoho archeologických nalezišť.
Poprvé v listinných pramenech je Kremitten zmíněn v roce 1385, ačkoli řádové opevnění pochází až z roku 1261 [2] . Jeden z prvních germánských hradů, postavený ze dřeva, se nacházel 3 km severozápadně od obce. Z těchto míst v roce 1391 odešla manželka velkovévody Vytautase .
Podollen je znám od roku 1472.
Po roce 1946 se spojené vesnice Kremitten a Podollen jmenovaly Lozovoe.
Populace
Počet obyvatel |
---|
2002 [3] | 2010 [1] |
---|
48 | ↗ 52 |
Poznámky
- ↑ 1 2 Celoruské sčítání lidu v roce 2010. Kaliningradská oblast. Tabulka 10. Obyvatelstvo městských částí, městských částí, městských a venkovských sídel, městských sídel, venkovských sídel . Datum přístupu: 28. listopadu 2013. Archivováno z originálu 28. listopadu 2013. (Ruština)
- ↑ Lozovoe - Kremitten, Podollen do roku 1946 . Získáno 7. července 2013. Archivováno z originálu 19. května 2015. (neurčitý)
- ↑ Celoruské sčítání lidu z roku 2002. Kaliningradská oblast. Počet a rozložení obyvatelstva . Datum přístupu: 3. února 2014. Archivováno z originálu 3. února 2014. (Ruština)
Literatura
- Adolf Boetticher, Die Bau- und Kunstdenkmäler der Provinz Ostpreussen, H. 2, Natangen, 2.durchges. a erw. Aufl., Königsberg, Teichert, 1898
- Georg Dehio, Handbuch der deutschen Kunstdenkmäler, neu bearb. von Ernst Gall, Deutschordensland Preussen, medvěd. pod Mitw. von Bernhard Schmid a Grete Tiemann, Mnichov; Berlín, Dt. Kunstverl., 1952
- Anatolij Bachtin, Gerhard Doliesen, Vergessene Kultur. Kirchen v Nord-Ostpreussen. Eine Documentation, 2. Aufl., Husum, Husum, 1998, ISBN 3-88042-849-2
- Prusy Wschodnie - dokumentacja historycznej prowincji. Zbiory fotograficzne dawnego Urzędu Konserwatora Zabytków w Królewcu = Ostpreussen - Dokumentation einer historischen Provinz. Die photographische Sammlung des Provinzialdenkmalamtes in Königsberg, oprac. já červená. bazy danych Jan Przypkowski, Warszawa, Instytut Sztuki PAN, [2006], ISBN 83-89101-44-0