Stará věznice Lushun v čínštině 旅顺监狱旧址 | |
---|---|
Umístění | Dalian , Liaoning |
Souřadnice | 38°49′26″ s. sh. 121°15′40″ východní délky e. |
Aktuální stav | historická památka |
Otevírací | 1902 |
uzavření | 1945 |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Stará věznice Lüshun ( čínsky : 旅顺 监狱旧址, pinyin Lǚshùn Rìé Jiānyùjiùzhǐ , pall. Lushun Zhie Jianyujiuzhiuzhi ) je historická památka, bývalá japonsko-ruská věznice Port Arthur , založená v roce 1902 výnosem Nicholase II . Od roku 1906 do roku 1936 zde bylo uvězněno celkem 2 miliony lidí. V červenci 1971 byla po rekonstrukci věznice přeměněna na muzeum zpřístupněna veřejnosti za účelem uchování památky protijaponských aktivit v Mandžusku. [1] a od roku 1942 do roku 1945 se obětí vězení stalo více než 700 lidí [2] .
Věznici Lushun založili v roce 1902 Rusové poté, co získali kontrolu nad městem Port Arthur. V letech 1904 až 1905, během rusko-japonské války, byla budova využívána jako dočasná nemocnice. Po válce, v roce 1905, věznice přešla na Japonce. Japonská vláda z něj dělá jeden z největších koncentračních táborů na severovýchodě Číny. Poslední vězni věznice byli osvobozeni Rudou armádou 27. srpna 1945 po kapitulaci Japonska na konci druhé světové války. Budova věznice byla rekonstruována v roce 1971 a je přístupná veřejnosti. Od roku 1988 je klasifikován jako historická památka.
Věznice zaujímá plochu 26 000 m² a byla obehnána zdí dlouhou 725 metrů a vysokou až 4-5 metrů. Během let japonského vedení se počet buněk zvýšil z 85 na 253, včetně 18 oddělení pro pacienty. Součástí komplexu jsou i místnosti pro výslech a mučení, 15 dílen na výrobu vojenské techniky. Vězni pracovali 10 hodin denně. Pracovali i mimo věznici, v cihelně nebo v zemědělských a lesnických pracích. Popravy byly zpočátku prováděny v centru věznice. Od roku 1934 byli ze strachu z povstání přesunuti do severovýchodního rohu věznice. V letech 1942 až 1945 bylo popraveno přes 700 lidí.