Liu Hong (astronom)

Liu Hong ( čínsky trad. 劉洪, ex. 刘洪, pinyin Liú Hóng , 130-196) byl čínský aristokrat a astronom během východní říše Han.

Životopis

Narozen v roce 130. Byl příbuzným dynastie, která vládla východní Hanské říši , patřil ke vzdáleným potomkům císaře Jing-di . Od dětství miloval vědecká studia, zvláště se zajímal o astronomii. O jeho životě nejsou téměř žádné informace. V roce 160 byl jmenován do císařské hvězdárny. Je známo, že Liu Hong zemřel v roce 196.

Astronomie

V letech 174-175 daroval Liu Hong císaři dvě knihy o astronomii, Qi Yao Shu (Umění sedmi svítidel) a Ba Yuan Shu (Umění osmi prvků). Nepřišli k nám, je jen známo, že v nich Liu Hong použil některé buddhistické myšlenky.

V roce 178 spolu s Tsai Yongem napsal „Lu Li Zhi“ („Pojednání o pravidelnosti kalendáře“), které odráželo nejnovější astronomické teorie té doby. Největším úspěchem Liu Honga byla jeho práce na sestavení nového kalendáře Qianxiang, vyhlášeného v roce 206. Tento kalendář, poprvé v Číně, obsahoval neformální tropický rok (365,2462 místo 365,25 dne) a popisoval pohyb Měsíce mnohem přesněji než jakýkoli předchozí čínský kalendář: Liu Hong dospěl k závěru, že Měsíc opustil bod největší úběr, ve kterém má nejpomalejší pohyb, se vrátí do tohoto bodu po 27,55336 dnech (což se liší od aktuální hodnoty o 0,00108). Jeho výpočty umožnily stanovit nebeskou délku jak novoluní , tak úplňku , stejně jako předpovídat zatmění Slunce a Měsíce . Při vytváření svého kalendáře změřil Liu Hong délku stínu gnómona pro letní a zimní slunovraty , které mají chybu nepřesahující 1 % skutečných hodnot.

Literatura

• Encyklopedie dějin vědy, techniky a medicíny v nezápadních kulturách. Dordrecht. Boston. Londýn, 1997
• Selin, Helaine, ed. (1997). Encyklopedie dějin vědy, techniky a medicíny v nezápadních kulturách. Boston: Kluwer Academic. p. 514. ISBN 9780792340669 .
• De Crespigny, Rafe (2007). Biografický slovník pozdějších Han ke třem královstvím (23-220 n. l.). Boston: Leiden. p. 510. ISBN 9047411846 .
• Zhang, Qizhi (2015). Úvod do čínské historie a kultury. New York: Heidelberg. p. 387. ISBN 9783662464823 .
• Lingfeng, Lu (2007). „Zatmění a vítězství evropské astronomie v Číně“ . Východoasijská věda, technologie a lékařství (27): 127.
• North, John (2008). Kosmos: Ilustrovaná historie astronomie a kosmologie. Chicago: University of Chicago Press. str. 139-140. ISBN 9780226594408 .
• Jiang Xiaoyuan: Liu Hong. W: Encyklopedie dějin vědy, techniky a medicíny v nezápadních kulturách. Helaine Selin (red.). Dordrecht: Springer Reference, 2016, str. 2563-2564. ISBN 9789400777484 .
• Liu Hong. W: Rafe de Crespigny: Biografický slovník pozdějších Han ke třem královstvím (23-220 n. l.). Brill, 2007, s. 510-511. ISBN 9004156054 .

V bibliografických katalozích	VIAF : 317049815 WorldCat VIAF : 317049815