Zimní slunovrat

Zimní slunovrat  je okamžikem, kdy Slunce přechází na severní polokouli nejjižnějším bodem ekliptiky (ve 21. století nastává 20.  - na konci století, 21. nebo 22. prosince ), resp. Jižní polokoule přes nejsevernější [5] . Výška Slunce nad obzorem v době zimního slunovratu je mezi horními vrcholy Slunce pro všechny dny daného roku minimální. Zimní slunovrat je nejkratší den v roce a nejdelší noc [6] .

Sezónní význam zimního slunovratu spočívá v obrácení postupného prodlužování noci a zkracování dne.

V různých kulturách byla interpretace této události vnímána odlišně, ale pro většinu národů byla považována za oživení, v této době se konaly svátky, setkání, rituály a jiné oslavy [7] .

Datum

V roce 45 př.n.l. E. Julius Caesar ve svém juliánském kalendáři stanovil 25. prosinec pro Evropu jako datum zimního slunovratu ( lat.  Bruma ). Od té doby se v důsledku rozdílu mezi kalendářním rokem (365,25 dne) a tropickým rokem (365,2421897 dní) skutečný astronomický slunovrat posunul zhruba o tři dny každé čtyři století a dosáhl data 12. prosince v 16. století . V roce 1582 se papež Řehoř XIII . rozhodl obnovit přesnou korespondenci mezi ročními obdobími a občanským rokem, ale nevztahoval se přitom na éru římského císaře, ale na Nicejský koncil v roce 325, období formace. z hlavních křesťanských svátků. Papež tedy zrušil 10denní chybu nahromaděnou v období od 4. do 16. století, ale nevzal v úvahu 3 dny, které běžely mezi 1. a 4. stoletím našeho letopočtu. Tato úprava kalendáře přesunula zimní slunovrat na severní polokouli na přibližně 22. prosince . Doposud gregoriánský slunovrat kolísal o jeden nebo dva dny a z dlouhodobého hlediska může dojít k dalšímu posunu o jeden den každých 3000 let. .

Kulturní a historický význam

Slunovraty mohly být zvláštními okamžiky v ročním cyklu, dokonce i během neolitu . Astronomické události, které se od pradávna řídí pářením zvířat, setím plodin a přípravou zimních zásob pro příští sklizeň, ukazují, jak vznikaly různé kulturní mýty a tradice. Svědčí o tom rozložení archeologických nalezišť z pozdního neolitu a doby bronzové , jako je Stonehenge v Británii a Newgrange v Irsku. Hlavní osy obou těchto monumentů byly pečlivě zarovnány s linií pohledu označující východ slunce o zimním slunovratu (Newgrange) a západ slunce o zimním slunovratu (Stonehenge). U Stonehenge je příznačné, že Velká Trilit je otočena směrem ven ze středu monumentu, tedy její plochá přední část je podle Slunce natočena ke středu zimy [8] .

Zimní slunovrat byl v životě primitivní komunity nesmírně důležitý, protože lidé si nebyli jisti, že se během předchozích devíti měsíců dobře připravili na zimu a že tuto zimu přežijí. Hlad byl běžný během zimního období, od ledna do dubna, tento úsek roku je známý jako měsíce hladomoru. V mírném podnebí byl zimní festival posledním svátkem před nástupem tuhého zimního období. Většina dobytka byla v této době poražena, jelikož přes zimu nebylo čím krmit, a tak byl čas zimního slunovratu jediným obdobím v roce, kdy se nejvíce konzumovalo čerstvé maso. V této době byla většina vína a piva vyrobeného v teplé sezóně konečně připravena a bylo možné je pít. Slavnosti se konaly nejen přímo v tento den, začínaly o půlnoci nebo za svítání a nejčastěji v předvečer [9] .

Protože zimní slunovrat je klíčovou událostí v přítomnosti Slunce na obloze, dal vzniknout konceptu zrození nebo znovuzrození bohů všude . V kultuře mnoha národů jsou cyklické kalendáře založeny na zimním slunovratu, oslavuje se rok oživení, symbol „nových začátků“, jako je například očistná tradice Hogmanay ve Skotsku. V řecké mytologii se bohové a bohyně setkávali se zimním a letním slunovratem, v tyto dny se bůh Hádes směl objevit na hoře Olymp (jeho královstvím bylo podsvětí a jindy se odtamtud nemělo odcházet).

Svátky zimního slunovratu

Zimní slunovrat se slaví téměř ve všech světových kulturách. V křesťanských církvích, které přešly na gregoriánský kalendář , se v těchto dnech slaví Vánoce . Pravoslaví používá juliánský kalendář , podle kterého se datum Vánoc shodovalo se zimním slunovratem před 2 tisíci lety, ale nyní se posunulo o půl měsíce později. V den zimního slunovratu slavili Slované lidový svátek Kolyada , u germánských národů - Yule , u turkických národů - Nardugan , u Římanů až do 3. století - Sol Invictus (končí Vrumaliy ).

Pozorování

Přímé pozorování slunovratu amatéry je obtížné, protože Slunce se k slunovratu pohybuje poměrně pomalu, takže je obtížné určit jeho konkrétní den, natož jeho okamžik. Znát načasování vzniku události bylo teprve nedávno umožněno až do téměř okamžitých časů přesným sledováním astronomických dat. Skutečný okamžik slunovratu nelze zjistit (nelze si všimnout, že se objekt přestal pohybovat, lze pouze konstatovat, že při aktuálním měření objekt nezměnil svou polohu oproti předchozímu měření, nebo se pohnul v opačný směr). Navíc, aby bylo možné určit událost s přesností na jeden den, musí být člověk schopen pozorovat změny v azimutu a výšce menší než 1/60 úhlového průměru Slunce. Podobná definice s přesností do dvou dnů je snazší a vyžaduje pozorovací chybu pouze asi 1/16 úhlového průměru Slunce. Většina pozorování tedy uvádí den slunovratu, nikoli jeho okamžik [10] . Často se to děje pozorováním východu a západu slunce astronomicky kalibrovaným přístrojem, který zajišťuje, že paprsek světla projde do určitého bodu přesně ve správný čas.

Viz také

• Letní slunovrat
• Nový rok

Poznámky

1. ↑ Équinoxe de printemps entre 1583 et 2999  (francouzština) . Staženo: 26. září 2022.
2. ↑ Solstice d'été de 1583 à 2999  (francouzsky) . Staženo: 26. září 2022.
3. ↑ Équinoxe d'automne de 1583 à 2999  (fr.) . Staženo: 26. září 2022.
4. ↑ Solstice d'hiver  (francouzsky) . Staženo: 26. září 2022.
5. ↑ Slunovrat  . _ — článek z Encyclopædia Britannica Online . Staženo: 12. července 2021.
6. ↑ Ann Rooneyová. Historie astronomie. Od map oblohy po pulsary a černé díry . — Litry, 2019-06-14. — 209 s. — ISBN 9785041091859 . Archivováno 20. ledna 2022 na Wayback Machine
7. ↑ Religious Tolerance.org . Získáno 26. prosince 2011. Archivováno z originálu 18. února 2019. (neurčitý)
8. ↑ Johnson, Anthony, Řešení Stonehenge: Nový klíč k antické záhadě . (Thames & Hudson, 2008) str. 252-253
9. ↑ Ancient Holiday History Channel Archivováno 24. dubna 2008 na Wayback Machine
10. ↑ SolsticeAmateur.com Archivováno 18. května 2017 na Wayback Machine

Odkazy

• Macphail, Cameron Zimní slunovrat 2015: Vše, co potřebujete vědět o nejkratším dni v roce (odkaz není k dispozici) . The Daily Telegraph (20. prosince 2015). Datum přístupu: 20. prosince 2015. Archivováno z originálu 21. prosince 2015.  (neurčitý)   (Angličtina)
• Handwerk, Brian Vše, co potřebujete vědět o zimním slunovratu . National Geographic (21. prosince 2015). Staženo 21. prosince (neurčitý)  2015

Slovníky a encyklopedie	Skvělý norský Skutečný slovník klasických starožitností Britannica (online)
V bibliografických katalozích	LNB : 000325871