Mauritánsko-Senegalské vztahy | |||||
---|---|---|---|---|---|
|
Mauritánie-Senegalské vztahy jsou bilaterální diplomatické vztahy mezi Mauritánií a Senegalem . Délka státní hranice mezi zeměmi je 742 km [1] .
Po nezávislosti na Francii byl hlavním spojencem Mauritánie v subsaharské Africe Senegal, ačkoli obě země sledovaly různé rozvojové strategie. Rostoucí schizma mezi černochy a Maury v Mauritánii však ovlivnilo vztahy se Senegalem, který se považoval za obranu práv mauritánské černošské menšiny. Pod mauritánským prezidentem Maawye Oulde Sid Ahmed Taye byly vztahy se Senegalem vyrovnané, i když každá země obvinila druhou z ukrývání vyloučených disidentů [2] .
V květnu 1987 Senegal vydal kapitána Moulaye Aschama Oulda Aschena, bývalého černošského člena vlády mauritánského prezidenta Mohammeda Huny Oulda Heydally , obviněného z korupce, ale až po zastřených hrozbách Nouakchotta : nesplnění tohoto požadavku by mělo za následek udělení Platforma senegalských disidentů za vystupování proti senegalskému prezidentovi Abdou Dioufovi . Senegal a Mauritánie však úspěšně spolupracovaly s Mali prostřednictvím organizace Senegal River Development Organization , která byla založena v roce 1972 jako projekt pro kontrolu povodní, zavlažování a zemědělství [2] .
Od dubna 1989 do července 1991 byly Mauretánie a Senegal ve stavu nepřátelství . Válka skončila nerozhodně, ale v důsledku bojů se z mnoha obyvatel z obou stran stali uprchlíci. K červenci 2007 OSN odhadovala, že více než 20 000 uprchlíků žilo v Senegalu a 6 000 v Mali [3] . V dubnu 2018 mezi zeměmi eskaloval územní spor o vodní hranice, mauritánští pohraničníci zastřelili senegalského rybáře [4] . V roce 2018 žilo v Senegalu 13 779 uprchlíků z Mauretánie [5] .
Zahraniční vztahy Mauritánie | ||
---|---|---|
Země světa | ||
Asie | ||
Amerika | ||
Afrika | ||
Evropa |
| |
Diplomatické mise a konzulární úřady |
|
Zahraniční vztahy Senegalu | |
---|---|
Asie |
|
Amerika | |
Afrika | |
Evropa | |
Oceánie | |
Diplomatické mise a konzulární úřady |
|