| květen urážlivý | |||
|---|---|---|---|
| Hlavní konflikt: Polsko-ukrajinská válka | |||
| datum | 14. května – 1. června 1919 | ||
| Místo | Halič , Volyň | ||
| Výsledek | polské vítězství | ||
| Změny | Volyň a většinu Haliče okupují polští vojáci | ||
| Odpůrci | |||
|
|
|||
| Boční síly | |||
|
|
|||
| Ztráty | |||
|
|||
| Polsko-ukrajinská válka | |
|---|---|
| Przemysl • Lvov (1) • Lvov Pogrom • Zimní ofenzíva • Chyriv • Žovkva • Kovel • Volodymyr-Volynskyj • Zakarpatí • Lvov (2) • Květnová ofenzíva • Tarnopol (1) • Bukovyna • Pokutsko • Trojúhelník smrti • Čortkov • Tarnopol ( 2 ) • Letní ofenzíva | |
Květnová ofenzíva je ofenzíva polské armády během polsko-ukrajinské války v květnu 1919 , v důsledku čehož byli Poláci schopni ovládnout většinu Haliče a celé Volyně [2] .
Ofenzíva začala 14. května na Volyni. Hned druhý den začaly polské jednotky na celé frontě útočit na Ukrajinskou haličskou armádu . UGA byla destabilizována takovou ofenzívou. Některé ukrajinské jednotky nestihly ustoupit nebo nechtěly opustit své pozice, což způsobilo chaos na frontě. Horská brigáda UGA byla odříznuta od hlavních sil a přes Karpaty byla ponechána do Československa .
Chaos začal i v samotné Západoukrajinské lidové republice . Ve městech země došlo k několika velkým povstáním Poláků. Polští partyzáni také neustále organizovali sabotáže a útoky na ukrajinské jednotky.
K 1. červnu byla UGA v trojúhelníku smrti a téměř celou Galicii ovládali Poláci. Také Ukrajinci zcela ztratili některé ze svých jednotek. Dva ze tří UGA sborů byly zničeny a armáda byla demoralizována. Polsko zase dokázalo dosáhnout hranic s Rumunskem a zároveň odříznout ZUNR od Československa - jediného (nepočítaje UNR) obchodního partnera ZUNR [2] .