Mullovan, Max

Max Mullovan
Angličtina  Max Mallowan

Mullovan a Agatha Christie v roce 1950
Datum narození 6. května 1904( 1904-05-06 )
Místo narození Londýn , Anglie
Datum úmrtí 19. srpna 1978 (74 let)( 1978-08-19 )
Místo smrti
Země
obsazení Archeolog
Otec Frederick Mullovan
Matka Marguerite Duvivier
Manžel

Agatha Christie

Barbara Parkerová
Ocenění a ceny

Velitel Řádu britského impéria Rytíř Bachelor ribbon.svg

 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Sir Max Edgar Lucien Mallowan ( angl.  Max Edgar Lucien Mallowan ; 6. května 1904  – 19. srpna 1978 ) byl britský archeolog a specialista na starověkou západní Asii .

Životopis

Edgar Mullovan se narodil 6. května 1904 ve Wandsworthu , jedné z londýnských čtvrtí , Fredericku Mullonovi a Marguerite (rozené Duvivierové) [1] , dceři Marthy Duvivierové . Studoval na Rokeby Preparatory School a Lancing College a univerzitní vzdělání získal v Oxfordu , na New College získal titul v oboru klasická filologie .   

V letech 1925-1930. byl asistentem Leonarda Woolleyho při vykopávkách Ur ; tam on se setkal se spisovatelkou  Agatha Christie , koho on si vzal na 11 září 1930 u St. Colomba je kostel, Edinburgh [2] .

Na jaře 1933 byl jmenován předsedou správní rady Britského muzea a Britského archeologického institutu v Iráku a začal usilovat o nezávislé vedení expedic [3] . Ve 30. letech 20. století prozkoumal starověká sídla v Iráku (zejména Arpachii ) a Sýrii . V letech 1949-1958 vedl vykopávky Nimrudu .

Ředitel (1947-1961), předseda (1966-1970) a prezident (1970-1978) British School of Archaeology . Zakladatel anglické archeologické školy v Malé Asii v období po druhé světové válce [ 4 ] .

Po válce, v roce 1947, byl jmenován profesorem západoasijské archeologie na University of London , tuto pozici zastával až do svého zvolení v roce 1962 jako člen All Souls College v Oxfordu [4] .

V roce 1960 se stal velitelem Řádu britského impéria [5] a v roce 1968 byl jmenován rytířem bakalářem [6] [7] . O tři roky později, v roce 1971, získala sama Agatha Christie titul Dame Commander Řádu Britského impéria , čímž se jejich svazek stal jedním z mála, ve kterém má každý z manželů svůj vlastní titul.

Mullovan ovdověl v roce 1976. Po smrti Christie se natrvalo přestěhoval do Winterbrook House ve Wallingfordu v Oxfordshire a byl v úzkém kontaktu se svou sousedkou Jeanne Stoner Camoyesovou, vdovou po Ralphu Stonerovi, 6. baronu Camoyesovi. V září 1977 se Max Mullovan podruhé oženil s 69letou Barbarou Hastings Parkerovou , sekretářkou  a knihovnicí Britské archeologické školy v Iráku, která se předtím účastnila jeho vykopávek v Nimrud, Tell al-Rimma a Tell - Breke.

V červenci 1978 podstoupil Mullovan operaci artritické kyčle a zemřel na infarkt ve Wallingfordu 19. srpna ve věku 74 let [8] . Byl pohřben vedle své první manželky na hřbitově St Mary v Cholsey.

Po smrti svého manžela Barbary prodala lady Mullovanová Winterbrook House (po pozvání Christyiny dcery Rosalind Hicksové , která vzala věci její matky) za 40 000 liber a zemřela ve stejném městě v roce 1993 ve věku 85 let [9] .

Poznámky

  1. Index narození Anglie a Wales, 1837-1915 . Získáno 26. prosince 2015. Archivováno z originálu dne 24. září 2015.
  2. Irina RESHETNIKOVA | Web Komsomolskaja Pravda. Tajemství šťastného manželství Agathy Christie a Maxe Mallona . samara.kp.ru – webové stránky Komsomolskaja Pravda (10. září 2013). Datum přístupu: 6. září 2020.
  3. Morgan, 2002 , str. 202.
  4. ↑ 1 2 MALLOVAN • Velkoruská encyklopedie - elektronická verze . bigenc.ru _ Staženo 6. června 2021. Archivováno z originálu 6. června 2021.
  5. Příloha k č. 42051, str. 3983  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 42051 . — ISSN 0374-3721 .
  6. Příloha k č. 44600, str. 6300  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 44600 . — ISSN 0374-3721 .
  7. č. 44717, str. 21305  (anglicky)  // London Gazette  : noviny. — L. . — Ne. 44717 . — ISSN 0374-3721 .
  8. Sir Max Mallowan // Írán, sv. 17, 1979, P. IV-VII.
  9. Deaths England and Wales 1984-2006 Archivováno 23. srpna 2009 na Wayback Machine (vyžadováno předplatné)

Literatura