Malý lord Fauntleroy

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 16. února 2022; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Malý lord Fauntleroy
Angličtina  Malý lord Fauntleroy
Žánr dětský román [d]
Autor Frances Eliza Burnett
Původní jazyk Angličtina
Datum prvního zveřejnění 1885
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Malý lord Fauntleroy je první  dětský román od anglo -americké spisovatelky a dramatičky Frances Hodgson Burnett . Vychází ve splátkách v St. Nicholas Magazine ( anglicky ) od listopadu 1885 do října 1886. Ve stejném roce 1886 vyšla jako samostatná kniha u Scribnera a brzy se stala jedním z nejpopulárnějších děl dětské literatury ve Spojených státech . V ruském překladu obvykle vychází pod názvy „Příběh Malého pána“ [1] a „Dobrodružství Malého pána“ [2] .

Děj

Sedmiletý Cedric, syn kapitána Errola, který se do Ameriky přistěhoval z Anglie, žije po jeho smrti se svou matkou. Často se stýká s Dickem the bootblack a panem Hobbsem, obchodníkem s potravinami na rohu . Jednoho dne přijíždí jistý pan Havisham, právník hraběte z Dorincourtu a prohlašuje, že Cedric se stal jediným dědicem hraběte po smrti svých dvou nejstarších synů a potřebuje odjet do Anglie, aby se stal lordem Fauntleroyem. .

Adaptace

V roce 1888 vyhrála Burnett soudní spor s E. W. Seabom, čímž dokázala své výhradní právo povolit divadelní adaptaci literárního díla. To vytvořilo důležitý precedens ve vývoji autorských práv . Kniha byla mnohokrát adaptována pro divadlo a filmové plátno:



Vliv na módu

Černý sametový oblek s krajkovým límečkem , detailně zpracovaný Burnettem a ilustrovaný Reginaldem Birchem , měl silný vliv na to, jak Američané ze střední třídy konce 19. století oblékali své děti. V Evropě byla tato móda méně výrazná.

Fauntleroyův klasický kostým se skládal z černé sametové vizitky (krátký jednořadý kabátek se zakulacenými konci vpředu vyzařujícími) a stejných kalhot ke kolenům a vzorované košile s velkým nařaseným krajkovým límcem . Takové kostýmy se objevily hned po vydání paní Burnettové (1885) a byly hlavním stylem až do začátku 20. století. Mnoho chlapců, kteří nenosili kostým Fauntleroy, přesto používalo prvky Fauntleroy, jako je vzorovaná košile a mašle. Pouze menšina nosila k těmto kostýmům stočené zámky, ale fotografie potvrzují, že ano. Tento obrázek byl oblíbený mezi chlapci ve věku 3-8 let, ale přijali ho i někteří starší chlapci. Má se za to, že obliba tohoto stylu povzbudila matky, aby oblékaly svým chlapcům kalhoty v dřívějším věku, než bylo zvykem, a to byl jeden z důvodů úpadku zvyku oblékat malé chlapce do šatů, stejně jako úpadek. oblečení s dlouhou krempou obecně.

Před příchodem „Fauntleroy stylu“ vypadala móda pro malé děti v Evropě obvykle takto: velmi malé děti obou pohlaví byly oblečeny do šatů a poté, po dosažení věku asi 5-6 let, byly oblečeny do šatů. které byly přesnou kopií dospělého, respektive ženy nebo muže.

Oblečení, které pak Burnett zpopularizovala, nejprve vyrobila pro své dva syny, Vivian a Lionela. Nástup specifické dětské módy však nebyl Burnettovým vynálezem sám o sobě. Její "Fauntleroy style" je variantou tzv. " van Dyck stylu ", který vznikl z kostýmu dvorních kruhů éry anglického krále Karla I. Jelikož byl v 17. století zcela organický, o sto let později byl tento kostým oživen v Anglii již výhradně jako určený pro děti a mládež. "Fancy painting" " Boy in Blue " od umělce 18. století Thomase Gainsborougha představuje právě Van Dyck styl.

Před první světovou válkou nosili téměř všichni chlapci do 10 let krátké kalhoty. Ve stejné době bylo mnoho amerických chlapců ze středostavovských rodin oděno do sametových oblečků a kalhot po kolena a vlasy z navinutých prstýnků se stuhami, což bylo pod vlivem Birchových ilustrací k Malému lordu Fauntleroyovi považováno za aristokratický. Přitom sami chlapci z vyšších tříd nosili školní uniformu jako ta britská; a jejich "maškarní" variantou byl námořnický oblek s krátkými kalhotami. Móda obleku ve stylu Fauntleroy vymřela během první světové války, ale poté krátce ožila po uvedení filmu z roku 1936 s Mary Pickfordovou a Freddiem Bartholomewem , ale během druhé světové války zcela vymřela .

Úspěch knihy vedl i k rozšíření mužského jména Cedric (vymyslel ho Walter Scott při tvorbě románu Ivanhoe , ale před vydáním Burnettova románu se v reálném životě nepoužívalo).

Poznámky

  1. ↑ Little Lord's Story: Little Lord Fauntleroy – Frances Eliza Burnett – Google Books
  2. ↑ Dobrodružství malého lorda - Frances Eliza Hodgson Burnett - Google Books . Staženo 23. září 2020. Archivováno z originálu 1. října 2020.
  Přejděte na položku Wikidata  Texty děl
Slovníky a encyklopedie