Marius (měsíční kráter)

Marius
lat.  Marius

Fotografie převzata z Apolla 12 . Na pozadí obrázku jsou jasně viditelné Marius Hills (viz níže).
Charakteristika
Délka
Průměr40,1 km
Největší hloubka1500 m
název
EponymSimon Marius (1570-1624), německý astronom. 
Umístění
11°54′ s. sh. 50°50′ západní délky  / 11,9  / 11,9; -50,84° N sh. 50,84°W např.
Nebeské těloMěsíc 
červená tečkaMarius
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kráter Marius ( lat.  Marius ) je velký impaktní kráter v centrální části Oceánu bouří na viditelné straně Měsíce . Název byl dán na počest německého astronoma Simona Maria (1570-1624) a schválen Mezinárodní astronomickou unií v roce 1935. Vznik kráteru se datuje do raného období Imbrie [2] .

Popis kráteru

Nejbližšími sousedy kráteru jsou kráter Rainer na jihozápadě; kráter Herodotus na severu; kráter Kepler na východě a kráter Suess na jiho-jihovýchod. Na jihozápadě kráteru Marius se nachází oblast s vysokým albedem - Reiner Gamma ; na západě brázda Galileje ; na sever je dlouhá, klikatá brázda Marius ; na jihojihovýchodě - Süssova brázda [3] .

Selenografické souřadnice středu kráteru jsou 11°54′ severní šířky. sh. 50°50′ západní délky  / 11,9  / 11,9; -50,84° N sh. 50,84°W g , průměr 40,1 km 4] , hloubka 1500 m [5] .

Kráter Marius má tvar blízký kruhovému a prakticky není zničen. Vzdutina s mohutným vnějším svahem je poněkud vyhlazená, zachovala si však celkem zřetelný obrys, v severní a jižní části má sedlové prohlubně. Vnější svah valu na jihovýchodě člení široké klikaté údolí. Vnitřní svah je úzký, se stopami terasovité stavby. Výška šachty nad dnem mísy kráteru dosahuje 1300 m [6] . Dno mísy je zaplavené a lemované čedičovou lávou a má nízké albedo a několik malých oblastí s vysokým albedem. Kousek na západ od středu mísy je malý bezejmenný kráter ve tvaru mísy, v severovýchodní části mísy se nachází satelitní kráter Marius G. Oblast na východ od kráteru Marius je označena jasnými paprsky od kráter Kepler.

Na západ a sever od kráteru se v oblasti o průměru přes 100 km nachází velké množství pravděpodobně štítových sopek , neformálně označovaných jako Marius Hills [7] .

Japonská sonda Kaguya objevila díru v měsíčním povrchu, která se nachází poblíž kráteru Marius, pravděpodobně vedoucí do lávové trubice . Průměr díry je asi 65 metrů a hloubka lávové trubky je pravděpodobně 90 metrů.

Satelitní krátery

Marius Souřadnice Průměr, km
A 12°36′ severní šířky sh. 46°02′ západní délky  / 12,6  / 12,6; -46,04 ( Marius A )° N sh. 46,04°W např. 15.2
B 16°20′ severní šířky. sh. 47°21′ západní délky  / 16,33  / 16,33; -47,35 ( Marius B )° N sh. 47,35°W např. 11.1
C 13°59′ s. š. sh. 47°38′ západní délky  / 13,98  / 13,98; -47,64 ( Marius C )° N sh. 47,64°W např. 11.1
D 11°24′ s. sh. 45°04′ západní délky  / 11,4  / 11,4; -45.07 ( Marius D )° N sh. 45,07°W např. 8.7
E 12°08′ s. sh. 52°44′ západní délky  / 12,13  / 12,13; -52,73 ( Marius E )° N sh. 52,73°W např. 5.6
F 12°07′ s. sh. 45°18′ západní délky  / 12,11  / 12.11; -45,3 ( Marius F )° N sh. 45,3°W např. 5.5
G 12°05′ s. sh. 50°36′ západní délky  / 12,09  / 12,09; -50,6 ( Marius G )° N sh. 50,6°W např. 3.4
H 11°19′ severní šířky sh. 50°23′ západní délky  / 11,32  / 11,32; -50,39 ( Marius H )° N sh. 50,39°W např. 4.7
J 10°27′ severní šířky. sh. 46°55′ západní délky  / 10,45  / 10,45; -46,91 ( Marius J )° N sh. 46,91°W např. 3.0
K 9°24′ severní šířky sh. 50°42′ západní délky  / 9,4  / 9,4; -50,7 ( Marius K )° N sh. 50,7°W např. 3.6
L 15°53′ s. š. sh. 55°42′ západní délky  / 15,88  / 15,88; -55,7 ( Marius L )° N sh. 55,7°W např. 6.9
M 17°23′ severní šířky sh. 55°01′ západní délky  / 17,38  / 17,38; -55,01 ( Marius M )° N sh. 55,01°W např. 6.4
N 18°43′ severní šířky sh. 54°44′ západní délky  / 18,72  / 18,72; -54,74 ( Marius N )° N sh. 54,74°W např. 4,0
P 17°54′ s. š. sh. 51°20′ západní délky  / 17,9  / 17,9; -51,34 ( Marius P )° N sh. 51,34°W např. 3.9
Q 16°30' s. š. sh. 56°17′ západní délky  / 16,5  / 16,5; -56,28 ( Marius Q )° N sh. 56,28°W např. 4.9
R 13°38′ severní šířky sh. 50°19′ západní délky  / 13,64  / 13,64; -50,31 ( Marius R )° N sh. 50,31°W např. 4.8
S 13°49′ s. š. sh. 47°08′ západní délky  / 13,81  / 13,81; -47,13 ( Marius S )° N sh. 47,13°W např. 6.3
U 9°34′ severní šířky sh. 47°42′ západní délky  / 9,56  / 9,56; -47,7 ( Marius U )° N sh. 47,7°W např. 2.3
PROTI 9°52′ s. š. sh. 48°19′ západní délky  / 9,87  / 9,87; -48,31 ( Marius V )° N sh. 48,31°W např. 1.6
W 9°24′ severní šířky sh. 49°44′ západní délky  / 9,4  / 9,4; -49,73 ( Marius W )° N sh. 49,73°W např. 2.8
X 9°44′ s. š. sh. 54°59′ západní délky  / 9,73  / 9,73; -54,99 ( Marius X )° N sh. 54,99°W např. 4.8
Y 9°47′ s. š. sh. 50°46′ západní délky  / 9,78  / 9,78; -50,77 ( Marius Y )° N sh. 50,77°W např. 2.5

Místa přistání kosmických lodí

Galerie

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Gazetteer of Planetary Nomenclature - MAC .
  2. ↑ 12 Databáze lunárního impaktního kráteru . Losiak A., Kohout T., O'Sulllivan K., Thaisen K., Weider S. (Lunar and Planetary Institute, Lunar Exploration Intern Program, 2009); aktualizováno Öhmanem T. v roce 2011. Archivovaná stránka .
  3. ↑ Kráter Marius na mapě LAC-56 . Získáno 5. července 2020. Archivováno z originálu dne 1. října 2020.
  4. ↑ Příručka Mezinárodní astronomické unie . Získáno 5. července 2020. Archivováno z originálu dne 27. listopadu 2020.
  5. ↑ John E. Westfall's Atlas of the Lunar Terminator, Cambridge Univ. Stiskněte (2000) . Získáno 13. července 2015. Archivováno z originálu 18. prosince 2014.
  6. ↑ Popis kráteru na The Moon-Wiki  (anglicky)  (nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 30. května 2018.
  7. ↑ Popis na The Moon-Wiki.  (anglicky)  (nedostupný odkaz) . Archivováno z originálu 30. května 2018.

Odkazy