Loris pomalý

Loris pomalý
vědecká klasifikace
Království: Zvířata
Typ: strunatci
Třída: savců
četa: Primáti
Rodina: Loriaceae
Rod: Loris pomalý
Pohled: Loris pomalý
Latinský název
Nycticebus coucang ( Boddaert , 1785)
plocha
Mezinárodní červená kniha
Stav iucn3.1 VU ru.svgZranitelný druh
IUCN 3.1 Zranitelný :  39759

Loris pomalý [1] ( lat.  Nycticebus coucang ) je druh primáta z čeledi Loria .

Popis

Loris pomalý 26 až 38 cm dlouhý, bez ocasu. Hmotnost je přibližně 0,8 až 1,6 kg. Barva srsti horní části těla kolísá od hnědé po červenohnědou, spodní část těla je o něco světlejší. Někdy je na zádech tmavý pruh. Oči jsou velké, směřují dopředu, často mezi nimi prochází světlý proužek. Uši jsou kulaté a částečně pokryté srstí. Palec na tlapkách je protilehlý ke zbytku.

Druh je klasifikován jako několik jedovatých savců. Žláza na paži produkuje sekret , který v kombinaci se slinami projevuje svou toxicitu. Zvířata se olizují, čímž se chrání před potenciálními predátory (kočky, viverridi a malajský medvěd ).

Distribuce

Tito primáti žijí v jihovýchodní Asii, oblast jejich rozšíření pokrývá Malajský poloostrov , ostrovy Sumatra , Borneo a Jáva a také blízké malé ostrůvky. Jejich stanovištěm jsou vlhké džungle, kde se zdržují v korunách stromů.

Životní styl

Jsou noční na stromech, téměř nikdy neklesají na zem. Přes den spí schoulený v husté vegetaci. V noci hledají potravu a pohybují se velmi pomalu a opatrně a vydávají malé množství zvuků.

Jsou to samotářská a teritoriální zvířata. Stříkají si moč na ruce a zanechávají při procházkách vůni, která přiměje jejich příbuzné, aby na sebe dávali pozor. Samci reagují agresivně na příbuzné, jejich území se však může překrývat s územím několika samic.

Jídlo

Živí se převážně hmyzem a ovocem, v malém množství se živí i drobnými obratlovci, vejci a různými rostlinami. Při lovu se ke své kořisti opatrně připlíží, aby ji rychlým pohybem uchopil oběma předními tlapami.

Reprodukce

Zhruba po 190 dnech březosti samice porodí více než jedno mládě. Nejprve se pevně drží své matky, později však při hledání potravy zůstává v koruně. Matka ji přitom olizuje, aby mládě svým jedem takto ochránila. Po 5-7 měsících je mládě odstaveno a ve věku 1,5 až 2 let pohlavně dospívá. V zajetí může být délka života zvířat přes 25 let.

Poznámky

  1. Kompletní ilustrovaná encyklopedie. Kniha "Savci". 2 = Nová encyklopedie savců / ed. D. Macdonald . - M. : Omega, 2007. - S. 456. - 3000 výtisků.  — ISBN 978-5-465-01346-8 .

Literatura