Místní vláda v Německu

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 22. března 2021; kontroly vyžadují 20 úprav .

Místní správa v Německu  je systém místních veřejných a státních orgánů v Německu .

Historie

Místní samospráva a místní státní moc v Druhé říši a Výmarské republice (do roku 1933)

Od 19. století do roku 1933 existovaly v Německu 2 systémy místních samospráv:

• magistrát ( magistratsverfassung ), který zajišťoval existenci kolegiálních výkonných orgánů místní samosprávy ; působil v Prusku, Sasku, Bavorsku, Braunschweigu, Oldenburgu. Městské shromáždění zástupců a magistrát byli ovládáni až do roku 1933 z hlavních měst Berlín, Frankfurt nad Mohanem, Breslau, Mnichov, Lipsko. Do roku 1933 vládlo Königsbergu, budoucímu Kaliningradu, také městské zastupitelstvo a jím zvolený magistrát, podobně Východní Prusko jako celek řídil zemský zemský sněm a jím zvolený zemský výbor;
• purkmistra ( bürgermeisterverfassung ), který zajišťoval existenci jednotlivých výkonných orgánů místní samosprávy, volených zastupitelstvem města; působí v Hesensku , Anhaltsku , Falcku , obou Reussech, Schwarzburgech, Waldecku , Württembersku a Bádensku . Stuttgart byl řízen městským sněmem zástupců a jediným jimi voleným purkmistrem z velkých měst.

11. března 1850 byl přijat Obecní zákoník Pruského státu ( Gemeinde-Ordnung für den Preußischen Staat ), který zřizoval obecní rady ( gemeinderat ) jako zastupitelský orgán a komunální rady ( gemeindevorstand ) jako výkonný orgán [1] , však 24. května V roce 1853 byl zrušen, v Porýní byl obnoven městský zákoník přijatý 23. července 1845, novelizovaný v roce 1856. V návaznosti na to během druhé poloviny 19. století vznikla řada městských (pro Vestfálsko v roce 1856, východní provincie v roce 1891, Šlesvicko-Holštýnsko v roce 1892, Hesensko-Nassau v roce 1897), městské (pro východní provincie v roce 1853, Vestfálsko a provincie Rýn v roce 1856, Šlesvicko-Holštýnsko v roce 1869, Hesensko-Nassau v roce 1897) a kódy okresů (pro východní provincii v roce 1872, Hannover v roce 1884, Hesensko-Nassau v roce 1885, Vestfálsko v roce 1886, v provincii Rýn 1888 , Schleswig-Holstein v roce 1888), který vytvořil následující systém místních samospráv [2] :

• První úroveň:
  • Komunity ( landgemeinde ) (ve východních provinciích převládaly komunity podřízenosti volost):
    • zastupitelský orgán shromáždění komunity ( gemeindeversammlung ), který se skládal ze všech vlastníků nemovitostí v komunitě (ve východních provinciích) nebo daňových poplatníků (v západních provinciích)
    • výkonným orgánem je jediný neplacený starosta [3] [4] [5] [6] [7] ;

• Druhý stupeň:
  • Obce ( amtsbezirk ):
    • místním orgánem státní moci je výbor volost ( amtsausschuss ), který se skládal z předsedy volost ( amtsvorsteher ), jmenovaného hlavním prezidentem, a ze starších komunity;
  • Obce okresní podřízenosti ( amtsfreie gemeinde ) (převládaly v západních provinciích, provincie Rýn sestávala výhradně z obcí okresní podřízenosti):
    • zastupitelský orgán - zastupitelstvo obce ( gemeindevertretung ), volené lidem (v provincii Porýní podle třítřídního volebního systému) většinovým systémem ve 2 kolech, s volným druhým kolem, v jediném vícemandátovém volebním obvodu pro období 6 let, přičemž třetina zástupců komunity se střídá každé 3 roky;
    • výkonným orgánem je komunální rada ( gemeindevorstand ), která se skládala z:
      • placený hejtman ( gemeindevorsteher ) (v Prusku by se mohli nazývat i schulze ( schulze ), soudci ( richter ), vesnický soudce ( dorfrichter ), v jiných státech - vesnický hejtman ( dorfvorsteher )), jmenovaní komunálním zastoupením na období 12. let;
      • neplacení Scheffeni ( schöffen ) (mohli by se nazývat gerichtsmannové ( gerichtsmann ) , porotci ( gerichtsgeschworen ), vesnickí porotci ( dorfgeschworen )), voleni zastupitelstvem obce na dobu 6 let podle většinového systému ve 3 kolech s omezeným 2. (4. kandidáti) a 3- m kol (2 kandidáti) kol;
  • Města ( stadtgemeinde ):
    • orgánem místní samosprávy je městský výbor ( stadtausschuss ), který se skládal z:
      • purkmistr ( bürgermeister ) (v Prusku ve městech zemské podřízenosti - placený vrchní purkmistr ( oberürgermeister ), v jiných státech také - městský schulzgeiss ( Stadtschultheiss )) a pomocník ( bezhordneter ) (ve městech zemské podřízenosti - purkmistr), jmenovaný králem na návrh rychtáře na dobu 12 let
      • členové voleni magistrátem na dobu 6 let s rotací poloviny členů každé 3 roky podle většinového systému ve 3 kolech s omezeným 2. (4 kandidáti) a 3. kolem (2 kandidáti) koly;
    • zastupitelský orgán - městské shromáždění zastupitelů ( stadtverordnetenversammlung ) (v jiných zemích Německé říše - kolegium civilních starších ( Kollegium der Bürgervorsteher ), městských starších ( Stadtältesten ), kolegium městských zástupců ( Stadtverordnetenkollegium ), obecní rada ( Gemeinderat ), městská rada výbor ( städtischer ausschuss ) , Kolegium komisařů společenství ( Gemeindebevollmächtigtenkollegium )), volený lid ve třech třídách většinovým systémem ve 2 kolech, s volným druhým kolem, v jediném vícečlenném volebním obvodu na dobu 6 let s třetinou členů, které se střídají každé 2 roky (ve městech s provinční podřízeností podle okresů ve 2 kolech), volí ze svého členství:
      • řídit svá jednání rada zastupitelů města ( stadtverordnetenvorstand ), složená z předsedy městských zastupitelů, místopředsedů zastupitelů města, tajemníka zastupitelů města a přísedících zastupitelů města
    • výkonný orgán - magistrát ( magistrát ), se mohl odvolat proti rozhodnutím městské schůze zastupitelů, ve složení:
      • placení členové (kammerer ( kämmerer ) (má na starosti finance města), syndik ( syndikus ), školský rada ( schulrat ) a stavební poradce ( baurat )) jmenovaní zastupitelstvem města na období 12 let.
      • neplacené šeffeny ( schöffen ) (v Prusku by se mohli nazývat radní ( stadtrat ), ratmani ( ratmann ), ratsherr ( ratsherr ), v jiných státech i senátoři ( senátor ), magistrátní radní ( magistratsrat )), voleni městským shromážděním zastupitelů dle většinového systému na funkční období 6 let s rotací poloviny členů každé 3 roky dle většinového systému ve 3 kolech s omezeným 2. (4 kandidáti) a 3. kolem (2 kandidáti) koly [8] [9 ] [10] ;
      • předsedou magistrátu je z moci úřední purkmistr nebo vrchní purkmistr (ve městech zemské podřízenosti)
  • Městské části ( ortsbezirk ): v čele s neplaceným obvodním hejtmanem ( bezirksvorsteher ), který byl zvolen zastupitelstvem města na dobu 6 let z řad obyvatel městské části s volebními radami a schválen magistrátem (tj. jak byl Königsberg rozdělen na 36 okresů, z nichž každý vedl okresní hejtman [ 11] );

• Třetí úroveň
  • Okresy ( landkreis ):
    • zastupitelský orgán - kreistag ( kreistag ) (v jiných státech - okresní rada ( distriktsrat ) ( Bavorsko ), sněm amta ( amtsversammlung ) (Württemberg), okresní sněm ( Bezirksversammlung )), z nichž ne více než polovina byla volena městskými shromážděními zástupců města, která jsou součástí okresu, polovina zbývající - velkými vlastníky půdy, druhá polovina zbývajících (kromě provincie Rýn) - volebními shromážděními ( wahlmann ), sestávajícími z voličů, kteří jsou zase voleni obecními shromážděními nebo komunálními reprezentace a v provincii Rýn shromážděními venkovských purkmistrovských obvodů ( landbürgermeistereiversammlung ), skládajících se z velkých vlastníků půdy, obecních starších a zástupců volených zastupitelskými úřady; Funkční období Kreistagu bylo 6 let, přičemž polovina členů se střídala každé 3 roky;
      • předsedou kreistagu je ex officio landrat
    • výkonným orgánem a orgánem samosprávy je okresní výbor ( kreisausschuss ), který se skládal z:
      • placený landrát, z moci úřední předseda okresního výboru, jmenovaný králem na návrh hejtmanství na dobu 12 let.
      • neplacené členy volené kreistagem na období 6 let s třetinou členů rotující každé 2 roky podle většinového systému ve 3 kolech s omezeným 2. (4 kandidáti) a 3. kolem (2 kandidáti) koly [12] [13 ] [14] [15] [16] [17] ;
  • Města provinční podřízenosti ( stadtkreis ) - orgány místní samosprávy jsou obdobné jako orgány samosprávy města kraje podřízenosti;

• Čtvrtá úroveň
  • Okresy ( regierungsbezirk ):
    • orgán místní samosprávy - krajský výbor ( bezirksausschuss )
      • skládající se z regirungs-prezidenta, který byl ex officio předsedou okresního výboru, jmenovaného král.
      • členů volených zemským výborem.

• Pátá úroveň
  • Provincie ( provinz ):
    • orgánem místní správy je rada provincie ( provinzialrat ), která se skládala z:
      • vrchní prezident, který byl z moci úřední předsedou zemské rady, jmenovaný král
      • členové voleni zemským zemským sněmem na období 6 let s rotací poloviny členů každé 3 roky podle většinového systému ve 3 kolech s omezeným 2. (4 kandidáti) a 3. kolem (2 kandidáti) koly;
    • zastupitelský orgán - zemský zemský sněm ( provinziallandtag ), byl volen krajskými sněmy většinovým systémem ve 2 kolech na období 6 let, přičemž každé 2 roky se střídala třetina členů;
      • zemský sněm volí předsedu, který řídí jeho schůze
    • výkonným orgánem je zemský výbor, který tvořili:
      • placený ředitel ( landesdirektor ), obvykle nazývaný landeshauptmann ( landeshauptmann ), volený zemským zemským sněmem na funkční období nejméně 6 a nejvýše 12 let
      • neplacené členy zemských výborů volené zemským zemským sněmem na dobu 6 let s polovinou každé 3 roky podle většinového systému ve 3 kolech s omezeným 2. (4 kandidáti) a 3. kolem (2 kandidáti) koly [18] [19] [20] [21] [22] .
      • Předsedu zemského výboru a jeho zástupce volí zemská rada

V roce 1919 došlo k demokratizaci orgánů místní samosprávy - bylo zavedeno všeobecné, rovné a přímé volební právo (zrušeno dělení voličů do tříd, byly zavedeny přímé volby do krajských a zemských zemských sněmů), tajné hlasování a poměrný volební systém pro volby místním zastupitelským orgánům všech úrovní [23] . Městské části Berlína získaly místní samosprávu v podobě shromáždění poslanců ( bezirksversammlung ) a okresních správ ( bezirksamt ), z nichž každá se skládala z purkmistra ( bezirksbuergermeister ) a členů [24] .

Místní správa ve Třetí říši (1933–1945)

V roce 1935 byly místo nich zrušeny obecní zákoníky Pruska a jiných zemí, zaveden německý obecní zákoník, podle kterého byly zrušeny městské schůze zastupitelů a pravomoci zemských zemských, okresních a krejčích přešly resp. zemské výbory, okresní výbory a okresní výbory [25] , a později byly zrušeny [26] , byla zavedena tato soustava místních veřejných orgánů [27] :.

• První úroveň
  • Komunita: v čele stojí neplacený přednosta zvolený schůzí společenství a schválený landrátem
• Druhý stupeň
  • Volost: v čele s placeným vedoucím volostem jmenovaným landratem
  • Město: v čele s placeným purkmistrem jmenovaným regierungs-prezidentem, pod kterým jednali první pomocný purkmistr, placení asistenti (poradci) a komunitní poradní sbor ( gemeinderat ) (ve většině měst nazývaný smírčí soudce ( magistrát )), skládající se z ratsherrů jmenován purkmistrem
  • Komunity okresní podřízenosti: v jejich čele stáli placení starší jmenovaní landraty, pod nimiž existoval poradní sbor komunity (ve většině komunit se tomu říkalo zastoupení komunity), skládající se z ratsherrů jmenovaných starším
• Třetí úroveň
  • Okres: v čele stojí Landrat jmenovaný Ober-Presidentem
  • Městská pozemková podřízenost: v čele stál placený vrchní purkmistr, jmenovaný vrchním prezidentem, hejtmanem, vrchní purkmistry měst nad 100 000 obyvatel jmenoval ministr vnitra, pod kterým byli placeni purkmistr a pomocníci (poradci) a poradní rada obce, jmenovaná vrchním purkmistrem
• Čtvrtá úroveň
  • Okres: Vede Regirung President jmenovaný kancléřem
• Pátá úroveň
  • Provincie, Land, Reichsgau: v čele s Ober-prezidentem nebo místokrálem jmenovaným kancléřem

Místní správa na počátku NDR (1949–1952)

V roce 1946 byly v 5 východoněmeckých státech vydány demokratické okresní řády a demokratické obecní řády, které poněkud upravily systém soudců a výborů:

• začaly se nazývat obecní rady - rady obcí, magistráty - rady měst, okresní výbory - rady okresů;
• byly vytvořeny rady obecních zastupitelstev, rady městských zastupitelstev, funkce předsedů obecních zastupitelstev a předsedů městských zastupitelstev;
• na rozdíl od upravené západoněmecké verze systému magistrát-výbor bylo postavení výkonných orgánů místní samosprávy na jedné straně oslabeno ve prospěch zastupitelských - ztratily právo protestovat proti rozhodnutím hl. zastupitelských orgánů, odpovědnost zastupitelstev obcí, měst a okresů vůči komunitním zastoupením, byla zavedena městská setkání zastupitelů a kreystagami, ale byla posílena na druhou stranu - na úrovni obcí, měst a okresů, kladné hlasování byla zavedena nedůvěra .

Upravená východoněmecká verze smírčího systému nahradila systém purkmistr-landrat z Durynska a bývalého Anhaltska

Byl vytvořen následující systém místních samospráv:

• První úroveň:
  • Komunity ( landgemeinde ):
    • zastupitelský orgán - zastoupení komunity ( gemeindevertratung ) (v malých komunitách - shromáždění komunity ( gemeindeversammlung ), skládající se ze všech voličů komunity), skládající se ze zástupců komunity ( gemeindevertreter ), volených lidmi na stranických listinách na dobu 4 let , volí:
      • výbory pro zastupování komunity k přípravě rozhodnutí
      • k vedení svých schůzí rada zastupitelstva obce ( vorstand der gemeindevertretung ) (předsedou schůze obce byl přednosta), složená z předsedy zastupitelstva obce ( vorsitzenden der gemeindevertretung ), místopředsedů zastupitelstva obce, tajemník zastupitelstva obce a členové rady zastupitelstva obce;
    • výkonným orgánem je rada obce ( gemeinderat ), která se skládala z:
      • neplacení radní obce ( gemeinderat ), volení poměrným systémem zastupitelstvem obce na období 4 let
      • placení radní obce, starší a zástupci starších jmenovaní zastupitelstvem obce na dobu 4 let [28] ;
  • Města ( stadtgemeinde ):
    • zastupitelský orgán - zastupitelstvo města ( stadtverordnetenversammlung ), složené z městských poslanců ( stadtverordneter ), volených lidmi na stranických listinách na dobu 4 let, kteří ze svých členů volí:
      • výbory zastupitelů města k přípravě jejich rozhodnutí
      • k vedení svých schůzí rada zastupitelstva města ( vorstand der stadtverordnetenversammnlung ), která se skládala z předsedy zastupitelstva města ( vorsitzender der stadtverordnetenversammlung ), zástupců starších zastupitelů města, tajemníka městských zastupitelů a členů zastupitelstva města. rada zastupitelů města;
    • výkonným orgánem je městská rada ( stadtrat ), která se skládala z:
      • neplacení radní ( stadtrat ), volení poměrným systémem zastupitelstvem města na období 4 let
      • placení radní města, purkmistr ( bürgermeister ) a zástupce purkmistra ( stellvertreter des bürgermeisters ), volení městskou schůzí zastupitelů na období 4 let;

• Druhý stupeň:
  • Okresy ( landkreis ):
    • zastupitelský orgán - kreistag ( kreistag ), skládající se z členů kreistagu ( mitglied des kreistages ), volených lidmi na stranických listinách na období 4 let, kteří ze svých členů volí:
      • pro přípravu jejich rozhodnutí výbory kreistagu;
      • k vedení svých schůzí rada kreistagu ( vorstand des kreistages ), která se skládala z předsedy kreistagu ( vorsitzender des kreistages ), místopředsedy kreistagu, tajemníka kreistagu a přísedících rady kreistagu. ;
    • výkonným orgánem je okresní rada ( kreisrat ), která se skládala z:
      • neplacení okresní radní ( kreisrat ), volení poměrným zastoupením v kreistagu na období 4 let
      • placení radní okresu, landrat ( landrat ) a zástupci landrata ( stellvertreter des landrats ), jmenovaní kreistagem na dobu 4 let [29] [30] [31] ;
  • Města pozemkové podřízenosti ( stadtkreis ) - orgány místní samosprávy jsou obdobou orgánů samosprávy města kraje podřízenosti;
  • Berlínské městské oblasti ( verwaltungsbezirk ):
    • zastupitelský orgán - shromáždění zastupitelů městské části ( bezirksverordnetenversammlung ), skládající se z poslanců městské části ( bezirksverordneter ), volených lidmi na stranických listinách na dobu 4 let, kteří ze svého středu volí:
      • připravovat svá rozhodnutí, výbory okresních zastupitelů
      • k vedení svých schůzí rada okresních zastupitelů, která se skládala z předsedy okresních zastupitelů ( bezirksverordnetenvorsteher ), zástupce vedoucího okresních zastupitelů, tajemníka okresních zastupitelů a přísedících zastupitelstva okresních zastupitelů
    • výkonným orgánem je okresní vláda ( bezirksamt ), která se skládala z:
      • neplacení okresní radní ( bezirksstadtrat );
      • placení okresní radní, první okresní rada ( erste bezirksstadtrat ) a okresní purkmistr ( bezirksbürgermeister ) [32] .

Místní správa v raném západním Německu: Hesensko, Šlesvicko-Holštýnsko, Brémy, Berlín

Obecní a okresní zákoníky přijaté v Hesensku a Šlesvicku-Holštýnsku, ústavy Berlína a Bremerhavenu poněkud modernizovaly dřívější systém magistrátů ve městech a přebudovaly systém místních samospráv v okresech a venkovských komunitách v souladu s ním:

• byly zavedeny funkce předsedy komunální reprezentace a předsedy kreistagu;
• byly vytvořeny rady komunálních reprezentací a rady kreistags;
• byly vytvořeny výbory (včetně hlavních výborů) zastupitelstev obcí, městská zastupitelstva a krajské sněmy
• městské výbory byly definitivně zrušeny, okresní výbory se staly výhradně místními samosprávami,
• landraty, vrchní purkmistry, purkmistry a starší výhradně s tituly předsedů kolegiálních výkonných orgánů místní samosprávy a začali být voleni zastupitelskými orgány místní samosprávy bez souhlasu vyšších orgánů;
• byly odděleny funkce prvního rady obce nebo města a funkce zástupců purkmistra (ve městech zemské podřízenosti funkce purkmistra);
• funkce přísedících obce byly přejmenovány na radní obce, funkce členů okresních výborů na radní městské části;
• orgány samosprávy (policie-prezidia apod.) byly vyňaty z jejich podřízenosti, takže policie byla rozdělena na placenou zemskou policii, podřízenou zemským vládám prostřednictvím policejních prezidií a neplacenou obecní policii, podřízenou rychtářů, praxe spojování funkcí purkmistra a starších s funkcemi byla ukončena předsedové amtsgerichtů a landgerichtů, radních měst a přísežných obcí s funkcemi Scheffena u těchto soudů.

Systém smírčího výboru sám nahradil systém purkmistr-landrat z Hesenska, Brém a severní části Porýní. Vznikl tak následující systém místních samospráv:

• První úroveň
  • komunity:
    • zastupitelský orgán - zastoupení obce ( Gemeindevertretung ) (v malých obcích - shromáždění obce ( Gemeindeversammlung )), skládající se ze zástupců obce ( Gemeindevertreter ), volených lidmi podle poměrného systému na období 4 let, kteří volí své členy:
      • pro přípravu rozhodovacích výborů (hlavní výbor, finanční výbor atd.), z nichž každý se skládal z předsedy, místopředsedů, tajemníka a členů;
      • k vedení svých schůzí rada komunální reprezentace ( Vorstand der Gemeindevertretung ), složená z předsedy komunální reprezentace ( Vorsitzender der Gemeindevertretung ), místopředsedů komunální reprezentace, tajemníka komunální reprezentace a hodnotitelů zastupitelstva obce. rada komunální reprezentace
    • výkonný orgán - představenstvo společenství ( Gemeindevorstand ), ve složení:
      • neplacené zastupitele obce ( Gemeinderat ), volené zastupitelstvem obce poměrným systémem z jejích členů (Šlesvicko-Holštýnsko) nebo z osob mimo (Hesensko) na dobu 4 let;
      • placení radní obce, první radní obce ( Erste Gemeinderat ), náměstci starších a starší ( Gemeindevorsteher ) (mají na starosti i finance obce), jmenovaní zastupitelstvem obce podle většinového systému na období 12. let
  • Města:
    • zastupitelský orgán - zastupitelstvo města ( Stadtverordnetenversammlung ), skládající se z městských zastupitelů ( Stadtverordneter ), volených lidmi podle poměrného systému na dobu 4 let, kteří ze svých členů volí:
      • připravovat svá rozhodnutí, výbory (hlavní výbor, finanční výbor atd.), z nichž každý se skládal z předsedy, místopředsedy, tajemníka a členů;
      • k řízení svých schůzí rada zastupitelů města ( Stadtverordnetenvorstand ), složená z předsedy zastupitelů města ( Stadtverordnetenvorsteher ), místopředsedů zastupitelů města, tajemníka zastupitelů města a přísedících rady zastupitelů města.
    • výkonný orgán - magistrát ( Magistrat ), se mohl odvolat proti rozhodnutím městské schůze zastupitelů, ve složení:
      • neplacení radní ( Stadtrat ), zvolení městskou schůzí zastupitelů podle poměrného systému [33] ze svých (Šlesvicko-Holštýnsko) nebo z cizích (Hesensko) na dobu 4 let;
      • placení radní (komorník, školní rada a stavební poradce), první rada ( Erste Stadtrat ) (ve městech pozemkové podřízenosti - purkmistr), zástupce purkmistra a purkmistra ( Bürgermeister ) (ve městech pozemkové podřízenosti - vrchní purkmistr ( Oberbürgermeister )), zvolen zastupitelstvem města za většinového systému [33] na dobu 12 let

• Druhý stupeň
  • Oblasti:
    • Zastupitelským orgánem je Kreistag ( Kreistag ), který se skládal z poslanců Kreistagu ( Kreistagsabgeordneter ), volených lidem podle poměrného systému na období 4 let, který ze svých členů volil:
      • připravovat rozhodovací výbory (hlavní výbor, finanční výbor atd.), z nichž každý se skládal z předsedy, místopředsedů, tajemníka a členů;
      • k vedení svých schůzí rada kreistagu ( Kreistagsvorstand ), která se skládala z předsedy kreistagu ( Kreistagsvorsitzender ) a místopředsedů kreistagu, tajemníka kreistagu a hodnotitelů rady kreistagu.
    • výkonným orgánem je okresní výbor ( Kreisausschuss ), který se skládal z:
      • neplacení okresní radní ( Kreisrat ), volení Kreistagem poměrným dílem z jejich vlastních členů (Šlesvicko-Holštýnsko) nebo zvenčí (Hesensko) na dobu 4 let;
      • placení okresní radní, první okresní rada ( Erste Kreisrat ), zástupci landrata a landrata ( Landrat ) (má na starosti i okresní finance), voleni krajským sněmem podle většinového systému na dobu 12 let
  • Pozemková města - orgány místní samosprávy jsou obdobné jako orgány samosprávy města kraje v podřízenosti
  • Městské části Berlína :
    • zastupitelský orgán - okresní shromáždění poslanců ( Bezirksverordnetenversammlung ), skládající se z okresních poslanců ( Bezirksverordneter ), volených lidem podle poměrného systému na dobu 4 let, kteří ze svých členů volili:
      • připravovat rozhodnutí výborů, z nichž každý se skládal z předsedy, místopředsedů, tajemníka a členů;
      • k vedení svých schůzí rada okresních zastupitelů ( Bezirksverordnetenvorstand ), složená z předsedy okresních zastupitelů ( Bezirksverordnetenvorsteher ), zástupců přednosty okresních zastupitelů, tajemníka okresních zastupitelů a přísedících rady okresních zastupitelů
    • výkonným orgánem je okresní vláda ( Bezirksamt ), která se skládala z:
      • neplacení okresní radní ( Bezirksstadtrat ), volení okresním shromážděním zastupitelů poměrným systémem na období 4 let;
      • placení radní okresu, první radní okresu ( Erste Bezirksstadtrat ) a purkmistr okresu ( Bezirksbürgermeister ) (má na starosti i finance okresu), volené okresním shromážděním zastupitelů podle většinového systému pro období 12 let [34] [35] [36] [35] [37] [38] .

Místní správa v raném západním Německu: Dolní Sasko a Severní Porýní-Vestfálsko

V roce 1956 přijaty, ve stejném období přijatý dolnosaský městský zákoník a dolnosaský okresní zákoník a městský zákoník Severního Porýní-Vestfálska, které sdružovaly magistráty a rady městských zastupitelů s hlavním výborem městských zastupitelů, obdobně komunální rady a rady komunální reprezentace s hlavním výborem komunální správy, rady a hlavní výbory krejcarů s okresními výbory, ve městech pozemkové podřízenosti byla funkce komorníka spojena s funkcí prvního rady města, v r. fakticky zůstaly zachovány funkce předsedů komunálních zastupitelstev, městských schůzí zastupitelů a hejtmanů. Byla tak vybudována tato soustava orgánů místní samosprávy:

• První úroveň
  • komunity:
    • zastupitelský orgán - rada ( ratsherr ) (v mnoha komunitách se tomu říkalo zastoupení komunity), skládající se z ratsherrů ( ratsherr ) (v mnoha komunitách se jim říkalo zástupci komunity), volených lidmi podle poměrného systému na období na 4 roky, volí ze svého složení:
      • připravovat svá rozhodnutí, výbory (finanční výbor apod.), z nichž každý se skládal z předsedy, místopředsedy, tajemníka a členů, kromě správního výboru, jehož předsedou byl ředitel společenství, jehož součástí byl i purkmistr a zástupce purkmistra (v mnoha obcích byli nazýváni místopředsedy obecní reprezentace), a která byla poradním orgánem ředitele
      • vést jejich porady purkmistra (v mnoha obcích byl nazýván předsedou obecní reprezentace),
    • výkonný orgán - placený ředitel obce (v mnoha obcích se mu říkalo hejtman), volený zastupitelstvem z vlastního složení (Dolní Sasko) nebo z osob zvenčí (Severní Porýní-Vestfálsko), ve kterém jsou zástupci ředitele spol. obec působila (v mnoha obcích se jim říkalo náměstci purkmistra), první obecní rádce a obecní rádci;
  • Města:
    • zastupitelský orgán - zastupitelstvo (v mnoha městech se tomu říkalo městské shromáždění zastupitelů), skládající se z ratsherrů (v mnoha městech se tomu říkalo městští zastupitelé), voleni lidmi podle poměrného systému na dobu 4 let, volící z jeho složení:
      • připravovat svá rozhodnutí výbory (finanční výbor apod.), z nichž každý se skládal z předsedy, místopředsedy, tajemníka a členů, s výjimkou správního výboru, jehož předsedou byl ředitel nebo vrchní ředitel města, jehož součástí byl i purkmistra a jeho náměstků (ve městech zemské podřízenosti - purkmistry, v mnoha městech zemské a okresní podřízenosti byli nazýváni zástupci starších městských zastupitelů), a která byla zároveň poradním orgánem ředitele.
      • vést jejich porady purkmistra (ve městech zemské podřízenosti vrchní purkmistr, v mnoha městech okresní a zemské podřízenosti byl nazýván přednostou městských zastupitelů).
    • výkonným orgánem je placený ředitel města ( stadtdirektor ) (v řadě měst se mu říkalo purkmistr, ve městech pozemkové podřízenosti - vrchní ředitel města, v mnoha městech pozemkové podřízenosti - vrchní purkmistr), volený zastupitelstvem, pod nímž jednali zástupci ředitelů města (v mnoha městech se jim říkalo náměstci purkmistra, ve městech zemské podřízenosti - ředitelé města, v mnoha městech pozemkové podřízenosti byli nazýváni purkmistry), první radní hl. města (má na starosti i finance města) a městských radních.

• Druhý stupeň
  • Oblasti:
    • zastupitelským orgánem je kreistag, který se skládal z členů kreistagu, volených lidem podle poměrného systému na období 4 let, který ze svých členů volil:
      • připravovat svá rozhodnutí, výbory (finanční výbor apod.), z nichž každý se skládal z předsedy, místopředsedy, tajemníka a členů;
      • vést schůze landrata (v mnoha oblastech byl nazýván předsedou kreistagu);
    • výkonný orgán - první ředitel okresu (v mnoha okresech se nazýval Landrat), volený Kreistagem z vlastních zaměstnanců ( Dolní Sasko ) nebo z osob zvenčí ( Severní Porýní-Vestfálsko ), pod nímž byl ředitel okresu okresu působil (v mnoha okresech se mu říkalo okresní adjunkt) [39 ] [40] a okresní výbor jako poradní orgán, jehož součástí byl i landrát a poslanci landrátu (v mnoha okresech byli nazýváni místopředsedy krajského zastupitelstva). kreistag), který byl zároveň hlavním výborem kreistagu, skládajícím se z vrchního ředitele, ředitele a členů;

Hannover, Osnabrück, Emden, Celle, Lüneburg, Hildesheim, Göttingen, Oldenburg, Braunschweig, Kolín nad Rýnem, Düsseldorf, Essen, Duisburg, Cáchy, Bonn, Münster, Dortmund, Gelsenkirchen, Bielefeld se řídily městským zasedáním zastupitelů a ředitelem spol. město jím jmenované z velkých měst.

Místní správa v raném západním Německu: Porýní-Falc, Sársko, Bádensko a Württembersko-Hohenzollern

Městské zákoníky Porýní-Falc a Sárska ponechaly purkmistrovský systém prakticky beze změny (byly zavedeny specializované výbory obecních rad, městských rad a městských zastupitelstev), což bylo běžné v jižní části Bádenska a Württemberska. Městské řády Bádenska a Württemberska-Bádenska přidělovaly magistráty a rady městských zastupitelů k hlavním výborům městských zastupitelů, funkci přednosty městských zastupitelů k funkci purkmistra nebo vrchního purkmistra (který byl zároveň předsedou hlavního výboru hl. městská rada Systém místních samospráv ve venkovských obcích zůstal nezměněn Okresní kódy Porýní-Falc, Sársko, Bádensko a Württembersko-Hohenzollern ponechaly předchozí systém okresních místních samospráv beze změny.

V těchto zemích tak vznikl následující systém místních samospráv:

• komunity:
  • zastupitelský orgán - rada obce nebo rada města, volená lidmi, volená ze svých členů
    • připravovat rozhodnutí, výbory, z nichž každý se skládal z předsedy, místopředsedů, tajemníků a členů, kromě hlavního výboru, jehož předsedou je purkmistr, který zároveň vykonával funkci prezídia rady a byl poradním orgánem. k purkmistrovi
  • výkonným orgánem je purkmistr, volený radou, z jejího složení (Porýní-Falc, Sársko, Bádensko a Württembersko-Bádensko ) nebo z osob zvenčí (Sársko), byl také předsedou rady [41] , první pomocník působí pod purkmistrem (který měl na starosti i finance města) a několika řadovými pomocníky

• Oblasti:
  • zastupitelským orgánem je kreistag, volený lidem, který ze svých členů volí:
    • pro přípravu rozhodovacích výborů, z nichž každý se skládal z předsedy, místopředsedů, tajemníka a členů, kromě hlavního výboru, jehož předsedou byl landrat
  • výkonným orgánem je landrat, jmenovaný zemskou vládou, z řad členů kreistagu (Porýní-Falc, Sársko, Bádensko a Württembersko-Bádensko) nebo z osob zvenčí (Sársko), byl také předsedou hejtmanství, u něj jako poradní orgán působil okresní výbor, který současně vykonával funkce hlavního výboru a prezidia kreistagu, tvořeného landrátem (pod nímž působili první okresní asistent a okresní asistenti), I. okres. asistent a členové okresního výboru

Starosta, volený městskou radou, vládl z velkých měst Koblenz, Trier, Saarbrücken, Karlsruhe, Mannheim, Ulm, Baden-Baden,

Místní správa v raném západním Německu: Bavorsko a Württembersko-Baden

Bavorský městský zákoník, bavorský okresní zákoník, obecní a okresní zákoník Bádenska-Württemberska přijatý po druhé světové válce , který:

• přejmenována kolegia obecních pověřenců a městské výbory na městské rady, obecní výbory na obecní rady
• zřídit specializované výbory v rámci městských rad, obecních rad a okresních zastupitelstev
• zavedl přímé volby purkmistrů a landrátů
• doplnil funkce předsedy sboru pověřenců obce, předsedy hlavního výboru zastupitelstev města k funkci purkmistra.
• sjednotil magistráty a rady komunálních komisařů do hlavních výborů městských rad

V těchto zemích tak vznikl následující systém místních samospráv

• komunity:
  • zastupitelský orgán - rada obce nebo rada města, volená lidmi, volící ze svých členů:
    • připravovat svá rozhodnutí, výbory, z nichž každý se skládal z předsedy, místopředsedů, tajemníka a členů, kromě hlavního výboru, jehož předsedou byl purkmistr.
  • výkonným orgánem - placeným purkmistrem, voleným lidem a členem zastupitelstva

• Oblasti:
  • zastupitelským orgánem je kreistag, volený lidem, který ze svých členů volí:
    • pro přípravu rozhodnutí - výbory, z nichž každý se skládal z předsedy, místopředsedů, tajemníka a členů
  • výkonný orgán - placený landrát volený lidmi a člen kreistagu, ve kterém okresní výbor působil jako poradní orgán, současně vykonával funkce prezidia a hlavního výboru kreistagu, tvořeného zemským radou, 1. okresní asistent a členové

Purkmistr, který byl přímo volen obyvatelstvem z velkých měst, ovládal a ovládá Mnichov, Augsburg, Norimberk, Řezno.

Místní správa v NDR (1952-1990)

V letech 1952-1953 byly ve východních zemích zrušeny zemské obecní a okresní kódy, současně byly zavedeny okresní a okresní kódy, které byly v roce 1957 sloučeny do „zákona o orgánech místní správy“ [42] zavádějící následující systém místních samospráv:

• První úroveň:
  • V oblastech:
    • Komunity ( gemeinde ) - zastupitelský orgán - zastupitelstvo obce ( gemeindevertretung ), volené lidmi na dobu 5 let, volící ze svého středu na dobu zasedání, aby vedl svá jednání, předsedu zastupitelstva obce, výkonný orgán - rada společenství ( rat der gemeinde ), tvořená předsedou (purkmistrem), místopředsedy, tajemníkem a členy (poradci společenství), volenými shromážděním společenství nebo zastoupením společenství (v malých společenstvích - jediným purkmistr) [43] ;
    • Města ( stadt ) - zastupitelský orgán - zastupitelstvo města ( stadtverordnetenversammlung ), volené lidmi na dobu 5 let, volící na dobu zasedání předsedu zastupitelstva města, výkonný orgán - hl. městská rada ( rat der stadt ) (v Berlíně - magistrát), skládající se z předsedy (ve městech okresní podřízenosti - vrchní purkmistr, ve městech okresní podřízenosti - purkmistra), zástupce purkmistra, tajemníka a členů (ve většině měst to byli tzv. poradci), voleni městským zasedáním zastupitelů;
  • Ve městech okresní podřízenosti:
    • Obytné obvody ( wohngebiete ) - zastupitelský orgán - shromáždění obytné oblasti ( wohngebietsversammlung ), skládající se ze všech voličů obytné oblasti, výkonný orgán - výbor obytné oblasti ( wohngebietsausschuss ), volený shromážděním obytné oblasti plocha;

• Druhý stupeň:
  • v okresech
    • Okresy ( landkreis ) - zastupitelský orgán - kreistag ( kreistag ), volený lidmi na období 5 let, volí ze svého středu k vedení schůzí během zasedání předsedy kreistagu, výkonný orgán - okresní rada ( rat der kreis ), skládající se z předsedy, místopředsedů, tajemníka a členů volených Kreistagem [44] ;
    • Města okresní podřízenosti ( stadtkreis ) - orgány místní samosprávy jsou obdobou orgánů samosprávy města okresu podřízenosti [45] ;
  • V Berlíně
    • Městské části ( stadtbezirk ) - zastupitelský orgán - shromáždění zastupitelů ( stadtbezirksversammlung ), volené lidmi na dobu 5 let, volící ze svého středu na dobu zasedání předsedu shromáždění zastupitelů městské části. , výkonný orgán - rada městské části ( rat der stadtbezirk ), složená z předsedy ( okresního purkmistra ( bezirksbuergermeister )), místopředsedů, tajemníka a členů (poradců městské části), volená shromážděním městské části [ 46] ;

• Třetí úroveň:
  • Okresy ( bezirk ) - zastupitelský orgán - bezirkstag ( bezirkstag ), volený lidmi na stranických listinách na dobu 5 let, volící ze svého středu na dobu zasedání, aby řídil své schůze, předsedu becirstagu, výkonný orgán - okresní rada ( rat der bezirk ), složená z předsedy, místopředsedů, tajemníka a členů, volených bezirkstagem [47] [48] .

Místní správa na konci NDR (1990)

Komunální zákoník přijatý v roce 1990 zrušil zastupitelstva obcí, měst a obvodů, zastupitelstva obcí, zastupitelstva města a zastupitelstva, přidal je k hlavním výborům městských zastupitelstev a zavedl následující systém místní samosprávy:

• První úroveň
  • V okresech
    • komunity:
      • zastupitelský orgán - zastupitelstvo obce, volené lidmi podle poměrného systému, volící ze svého středu:
        • vést schůze - purkmistr (ve většině obcí byl nazýván předsedou zastupitelstva obce)
        • pro vedení schůzí - výbory, z nichž každý se skládal z předsedy, zástupců, předsedy, tajemníka a členů, kromě hlavního výboru, jehož předsedou byl purkmistr.
      • výkonný orgán - první pomocník (ve většině obcí se nazýval purkmistr), byl volen zastupitelstvem obce na dobu 4 let, pod kterou asistent působil;
    • Města:
      • zastupitelský orgán - městská schůze zastupitelů, volili občané poměrným systémem, volili ze svého středu:
        • vést schůze purkmistra (ve většině měst byl nazýván předsedou městského zastupitelstva)
        • pro přípravu rozhodnutí výbory, z nichž každý se skládal z předsedy, místopředsedy, tajemníka a členů, kromě hlavního výboru, kterému předsedal purkmistr
      • výkonný orgán - první pomocník (ve většině měst se mu říkalo purkmistr, ve většině měst zemské podřízenosti - vrchní purkmistr), byl volen městskou schůzí zastupitelů na dobu 4 let, pod kterou asistent působil;
  • Ve městech pozemkové podřízenosti
    • Městské části ( Ortsteil ), v čele s hejtmanem ( Ortsvorsteher )

• Druhý stupeň
  • v okresech
    • Oblasti:
      • zastupitelský orgán - Creistag, volený lidmi podle poměrného systému, volící ze svých členů
        • vést schůze Landrata (ve většině oblastí byl nazýván předsedou kreistagu)
        • připravovat rozhodovací výbory, z nichž každý se skládá z předsedy, místopředsedy, tajemníka a členů
      • výkonným orgánem je první pomocník (ve většině okresů se nazýval landrát), pod kterým působil asistent (ve většině okresů byl nazýván prvním pomocníkem) a jako poradní orgán působil okresní výbor, který současně vykonával funkce prezidium a hlavní výbor kreistagu, skládající se z prvního asistenta, asistenta a členů, volil Kreistag na období 4 let;
    • Města pozemkové podřízenosti - orgány místní samosprávy jsou obdobou orgánů samosprávy města kraje podřízenosti [49]
  • V Berlíně
    • Městská oblast:
      • zastupitelský orgán - shromáždění městské části ( Stadtbezirksversammlung ), volené lidmi podle poměrného systému;
      • výkonným orgánem je rada městské části ( stadtbezirksamt ), která se skládala ze starosty městské části ( Stadtbezirksbürgermeister ) a radních městské části ( bezirksstadtrat ) [50] .

Moderní systém místních samospráv v Německu

V roce 1990 byly ve Šlesvicku-Holštýnsku zrušeny magistráty, obecní rady, rady městských zastupitelů, rady obecních zastupitelstev a zavedena přímá volba purkmistrů a landrátů a v roce 1993 byla zavedena jejich přímá volba i v Hesensku (současně , došlo ke sloučení funkcí náměstků v Hesensku purkmistra a prvního radního obce nebo města (ve venkovských obcích se vešli ve známost jako první adjunkt), náměstků landráta a prvního radního okresu ve funkci prvního krajského adjunkta, purkmistra hl. město pozemkové podřízenosti a první radní města), v roce 1996 v Dolním Sasku, v roce 1994 v Severním Porýní-Vestfálsku, Porýní-Falcku a Sársku, ve stejných letech v Meklenbursku-Předním Pomořansku, Braniborsku a Sasku-Anhaltsku, v roce 1993 byly v Sasku a Durynsku zrušeny funkce městských starších, předsedů komunálních zastupitelstev a předsedů Kreustagského sněmu. V současnosti ve 12 ze 16 spolkových zemí funguje systém purkmistr-landrat, ve všech případech s přímou volbou purkmistrů a landrátů, přičemž ve 4 jihoněmeckých a 2 severoněmeckých státech nemá samostatný post předsedy rady resp. kreistag a v 5 severoněmeckých státech tato pozice existuje a pouze ve 3 zemích (Hesensko, Berlín, Brémy) existuje systém soudců a výborů.

Moderní systém místních samospráv v Hesensku, Bremerhavenu a Berlíně

• Obce: zastupitelský orgán - zastupitelstvo obce, je voleno obyvatelstvem, které si k vedení svých schůzí zvolilo předsedu zastupitelstva obce, výkonný orgán - zastupitelstvo obce, se skládá z lidu voleného purkmistra a pomocníků, zvolen zastupitelstvem obce;
• Městské části: zastupitelský orgán - rada místa ( ortsbeirat ), volená obyvatelstvem, výkonný orgán - ředitel místa ( ortsvorsteher ), volený obyvatelstvem a je předsedou rady místa;
• Města: zastupitelský orgán - městská schůze zastupitelů, volená obyvatelstvem, kteří volili předsedu městských zastupitelů k vedení jejich schůzí, výkonný orgán - magistrát, se skládá z purkmistra, voleného lidmi, a městských radních, zvoleno městským zasedáním zastupitelů;
• Okresy: zastupitelský sbor, krejstán, je volen obyvatelstvem, které volí k vedení jeho schůzí předsedu krejstra, výkonný orgán, okresní výbor, se skládá z lidu voleného landrata a okresních pomocníků, volený kreistanem.

Městské shromáždění zástupců a jím zvolený magistrát řídí Frankfurt nad Mohanem, Kassel, Wiesbaden, Fulda, Hanau, Marburg, Darmstadt, Giessen, Offenbach, Bremerhaven.

Moderní systém místních samospráv v severních zemích

• Komunity: zastupitelský orgán – zastupitelstvo obce (v Dolním Sasku zastupitelstvo ( krysa ), v Severním Porýní-Vestfálsku a Sasku-Anhaltsku zastupitelstvo obce), je voleno obyvatelstvem, volí předsedu zastupitelstva obce, aby řídil jeho schůze, výkonným orgánem je purkmistr, volený obyvatelstvem;
• Města: zastupitelský orgán - zastupitelstvo města (v Dolním Sasku - rada ( rat ), v Severním Porýní-Vestfálsku a Sasku-Anhaltsku městská rada, v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Šlesvicku-Holštýnsku zastoupení města ( stadtvertretung ), ve Šlesvicku-Holštýnsku - méně často - zasedání zastupitelstva ( ratsversammlung )), je voleno obyvatelstvem, volí předsedu městských zastupitelů, aby řídil své schůze, výkonným orgánem je purkmistr, volený obyvatelstvem;
• Městské obvody: zastupitelstvo - rada sídla (v Severním Porýní-Vestfálsku - okresní zastoupení ( bezirksvertretung )), volené obyvatelstvem, výkonný orgán - přednosta místa (v Severním Porýní-Vestfálsku - okresní starosta ( bezirksbürgermeister )), volený obyvatel a je předsedou zastupitelstva místa nebo zastupitelstva okresu;
• Okresy: zastupitelský orgán - kreistag, je volen obyvatelstvem, volí předsedu kreistagu k vedení jeho schůzí, výkonným orgánem je landrat, volený obyvatelstvem.

Moderní systém místní správy v Porýní-Falcku a Sársku

• Obce a města: zastupitelský orgán - rada obce nebo rada města, volený obyvatelstvem, výkonný orgán - purkmistr, který je zároveň předsedou zastupitelstva obce nebo města, volený obyvatelstvem, pod nímž je první asistent, jmenovaný zastupitelstvem. , jedná;
• Městské části: zastupitelský orgán - rada místa (v Sársku - rada okresu ( bezirksrat )), je volena obyvatelstvem, výkonným orgánem je přednosta místa (v Sársku purkmistr hl. okres ( bezirksbuergermeister )), je volen obyvatelstvem a je předsedou zastupitelstva okresu nebo rady místa;
• Okresy: zastupitelským orgánem je kreistag, volený obyvatelstvem, výkonným orgánem je landrat, který je zároveň předsedou kreistagu, voleného obyvatelstvem, pod kterým působí první okresní adjunkt, jmenovaný kreistanem.

Moderní systém místních samospráv v jižních zemích

• Obce: zastupitelský orgán - rada obcí nebo rada města, volená obyvatelstvem, výkonný orgán - purkmistr, volený obyvatelstvem, který je zároveň předsedou rady obce nebo města;
• Městské části: zastupitelský orgán - okresní výbor ( bezirksausschuss ) v Bavorsku nebo okresní rada ( bezirksbeirat ) v Bádensku-Württembersku, volený obyvatelstvem, výkonný orgán - okresní hejtman ( bezirksvorsteher ), volený obyvatelstvem a je předsedou výboru popř. okresní rada;
• Okresy: zastupitelským orgánem je kreistag, volený obyvatelstvem, výkonným orgánem je landrat, volený obyvatelstvem, který je zároveň předsedou kreistagu.

Sdružení místních samospráv

• Registrovaný spolek "German Landkreistag" ( Deutscher Landkreistag )
  • Landkreistag Bavorska ( Bayerischer Landkreistag )
  • Landkreistag Baden-Württemberg ( Landkreistag Baden-Württemberg )
  • Landkreitag Brandenburg ( Landkreitag Brandenburg )
  • Landkreistag of Hesse ( Hessischer Landkreistag )
  • Landkreistag Mecklenburg-Vorpommern ( Landkreistag Mecklenburg-Vorpommern )
  • Landkreistag of Dolní Sasko ( Niedersächsischer Landkreistag )
  • Landkreistag v Severním Porýní-Vestfálsku ( Landkreistag Nordrhein-Westfalen )
  • Landkreistag Rheinland-Pfalz ( Landkreistag Rheinland-Pfalz )
  • Landkreistag Saarland ( Landkreistag Saarland )
  • Landkreistag of Sasko ( Sächsischer Landkreistag )
  • Landkreistag Sachsen-Anhalt ( Landkreistag Sachsen-Anhalt )
  • Landkreistag of Schleswig-Holstein ( Schleswig-Holsteinischer Landkreistag )
  • Landkreistag of Durynsko ( Türingischer Landkreistag )
• německý Stedtetag
  • Stedtetag Bavorska ( Bayerischer Städtetag )
  • Städtetag Baden-Württemberg ( Städtetag Baden-Württemberg )
  • Stadtetag of Hesse ( Hessischer Städtetag )
  • Stedtetag Dolního Saska ( Niedersächsischer Städtetag )
  • Städtetag Nordrhein-Westfalen ( Städtetag Nordrhein-Westfalen )
  • Porýní-Falc Städtetag ( Städtetag Rheinland-Pfalz )
  • Städtetag Schleswig-Holstein ( Städtetag Schleswig-Holstein )
  • Saarland Städte- und Gemeindetag ( Saarländischer Städte- und Gemeindetag )
  • Städte- and Gemeindetag of Mecklenburg-Vorpommern ( Städte- und Gemeindetag Mecklenburg-Vorpommern )
  • Liga měst a obcí Braniborska ( Städte- und Gemeindebund Brandenburg )
  • Liga měst a obcí Saska-Anhaltska ( Städte- und Gemeindebund Sachsen-Anhalt )
  • Städte- und Gemeindetag Saska ( Sächsischer Städte- und Gemeindetag )
  • Liga měst a obcí spolkové země Durynsko ( Gemeinde- und Städtebund Thüringen )
• Registrovaný spolek "Liga německých měst a obcí" ( Deutscher Städte- und Gemeindbund )
  • Gemeindetag spolkové země Bavorsko ( Bayerischer Gemeindetag )
  • Gemeindetag Baden-Württemberg ( Gemeindetag Baden-Württemberg )
  • Liga měst a obcí Hesenska ( Hessischer Städte- und Gemeindbund )
  • Liga měst a obcí Dolního Saska ( Niedersächsischer Städte- und Gemeindebund )
  • Liga měst a obcí Severního Porýní-Vestfálska ( Städte- und Gemeindebund Nordrhein-Westfalen )
  • Liga měst a obcí Porýní-Falc ( Gemeinde- und Städtebund Rheinland-Pfalz )
  • Gemeindetag Šlesvicka-Holštýnska ( Schleswig-Holsteiniscinher Gemedetag )
  • Saarland Städte- und Gemeindetag ( Saarländischer Städte- und Gemeindetag )
  • Mecklenburg-Vorpommern Stadt- and Gemeindetag ( Städte- und Gemeindetag Mecklenburg-Vorpommern )
  • Liga obcí a měst Braniborska ( Städte- und Gemeindebund Brandenburg )
  • Stadt- and Gemeindetag of Sasko ( Sächsischer Städte- und Gemeindetag )
  • Liga obcí a měst Saska-Anhaltska ( Städte- und Gemeindebund Sachsen-Anhalt )
  • Liga obcí a měst spolkové země Durynsko ( Gemeinde- und Städtebund Thüringen )

Poznámky

1. ↑ Gemeinde-Ordnung für den Preußischen Staat . Získáno 24. července 2017. Archivováno z originálu 21. února 2017. (neurčitý)
2. ↑ § 49. Místní samospráva v Prusku. | Projekt "Historické materiály" . istmat.info. Staženo 7. listopadu 2018. Archivováno z originálu 19. května 2017. (Ruština)
3. ↑ [email protected]. Landgemeindeordnung für die sieben östlichen Provinzen der Preußischen Monarchie (1891) . www.verfassungen.de. Získáno 7. listopadu 2018. Archivováno z originálu 16. srpna 2017. (neurčitý)
4. ↑ Städteordnung für die Provinz Hessen-Nassau . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 16. července 2017. (neurčitý)
5. ↑ Landgemeindeordnung für die Provinz Hessen-Nassau . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 16. července 2017. (neurčitý)
6. ↑ Gemeindeordnung für die Rheinprovinz . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 16. července 2017. (neurčitý)
7. ↑ Landgemeindeordnung für die Provinz Westphalen . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 16. července 2017. (neurčitý)
8. ↑ [email protected]. Städte-Ordnung für die sechs östlichen Provinzen der Preußischen Monarchie (1853) . www.verfassungen.de. Získáno 7. listopadu 2018. Archivováno z originálu 16. srpna 2017. (neurčitý)
9. ↑ Städte-Ordnung für die Rheinprovinz . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 16. srpna 2017. (neurčitý)
10. ↑ Städteordnung für die Provinz Westphalen . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 16. srpna 2017. (neurčitý)
11. ↑ Die Haupt- und Residenz-Stadt Königsberg in Preußen
12. ↑ [email protected]. Kreisordnung für die Provinzen Preußen, Brandenburg, Pommern, Posen, Schlesien und Sachsen (1872) . www.verfassungen.de. Získáno 7. listopadu 2018. Archivováno z originálu 16. srpna 2017. (neurčitý)
13. ↑ Kreisordnung für die Provinz Hannover . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 16. srpna 2017. (neurčitý)
14. ↑ Kreisordnung für die Provinz Hessen Nassau . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 14. července 2017. (neurčitý)
15. ↑ Kreisordnung für die Provinz Westfalen . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 14. července 2017. (neurčitý)
16. ↑ [email protected]. Kreisordnung für die Provinz Schleswig-Holstein (1888) . www.verfassungen.de. Získáno 7. listopadu 2018. Archivováno z originálu 16. srpna 2017. (neurčitý)
17. ↑ Kreisordnung für die Rheinprovinz . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 6. listopadu 2016. (neurčitý)
18. ↑ Provinzialordnung für die Provinz Hannover . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 16. srpna 2017. (neurčitý)
19. ↑ Provinzialordnung für die Provinz Westfalen . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 16. srpna 2017. (neurčitý)
20. ↑ Provinzialordnung für die Provinz Hessen-Nassau . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 16. srpna 2017. (neurčitý)
21. ↑ Provinzialordnung für die Rheinprovinz . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 30. listopadu 2016. (neurčitý)
22. ↑ Provinzialordnung für die Provinzen Prusko, Braniborsko, Pomořansko, Schlesien und Sachsen . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 26. května 2016. (neurčitý)
23. ↑ Německá říše 1919 . Získáno 9. února 2020. Archivováno z originálu dne 17. října 2011. (neurčitý)
24. ↑ Gesetz über die Bildung einer neuen Stadtgemeinde Berlin (nepřístupný odkaz) . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 8. října 2007. (neurčitý) 
25. ↑ Gesetz über die Übertragung von Zuständigkeiten der Provinzial- (Kommunal-)landtage, der Verbandsversammlung des Siedlungsverbandes Ruhrkohlenbezirk und der Kreistage auf die Provinzial- (Landes-)-)aussbandauschuss, denessbandauschuss Získáno 17. ledna 2022. Archivováno z originálu dne 17. ledna 2022. (neurčitý)
26. ↑ Gesetzüber die Erweiterung der Befugnisse des Oberpräsidenten . Získáno 17. ledna 2022. Archivováno z originálu dne 17. ledna 2022. (neurčitý)
27. ↑ Deutsche Gemeindeordnung . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 16. července 2017. (neurčitý)
28. ↑ Demokratische Gemeindeordnung für das Land Sachsen . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 15. srpna 2017. (neurčitý)
29. ↑ Demokratische Kreisordnung für das Land Mecklenburg . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 6. července 2011. (neurčitý)
30. ↑ Die demokratische Kreisordnung . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 6. července 2011. (neurčitý)
31. ↑ Demokratische Kreisordnung für die Mark Brandenburg . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 6. července 2011. (neurčitý)
32. ↑ Vorläufige Verfassung für Groß-Berlin . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 5. března 2016. (neurčitý)
33. ↑ 1 2 Přednáška 12. Německé obecní instituce . Získáno 11. listopadu 2019. Archivováno z originálu 11. listopadu 2019. (neurčitý)
34. ↑ Státní a obecní správa v zahraničí ::: KNIHOVNA NAUČNÉ A VĚDECKÉ LITERATURY . sbiblio.com. Získáno 7. listopadu 2018. Archivováno z originálu dne 8. listopadu 2018. (Ruština)
35. ↑ 1 2 Systém místní správy a samosprávy v Německu . Studiopedie. Získáno 7. listopadu 2018. Archivováno z originálu dne 8. listopadu 2018. (neurčitý)
36. ↑ § 6. Místní orgány státu: Země Spolkové republiky Německo jsou administrativně-územně rozděleny na  (anglicky) . scibook.net. Získáno 7. listopadu 2018. Archivováno z originálu dne 8. listopadu 2018.
37. ↑ Hessische Gemeindeordnung . Získáno 14. 8. 2017. Archivováno z originálu 15. 8. 2017. (neurčitý)
38. ↑ Hessische Landkreisordnung . Získáno 14. 8. 2017. Archivováno z originálu 15. 8. 2017. (neurčitý)
39. ↑ MÍSTNÍ VLÁDA V A ÚZEMNÍ ROZVOJ . Získáno 6. srpna 2017. Archivováno z originálu dne 25. srpna 2014. (neurčitý)
40. ↑ Téma 17 „Německý místní vládní systém“ Archivováno 28. července 2017 na Wayback Machine (pod kterým fungoval první okresní radní a okresní radní)
41. ↑ Německý samosprávný systém . Získáno 14. 8. 2017. Archivováno z originálu 15. 8. 2017. (neurčitý)
42. ↑ Gesetz über die örtlichen Organe der Staatsmacht . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 11. dubna 2018. (neurčitý)
43. ↑ [ http://vasilievaa.narod.ru/13-1.htm MÍSTNÍ SAMOSPRÁVA V NOVÝCH ZEMÍCH NĚMECKA] . vasilievaa.narod.ru. Získáno 7. listopadu 2018. Archivováno z originálu dne 21. března 2019. (neurčitý)
44. ↑ Ordnung über den Aufbau und die Arbeitsweise der staatlichen Organe der Kreise . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 12. května 2018. (neurčitý)
45. ↑ Ordnung über den Aufbau und die Aufgaben der Stadtverordnetenversammlung und ihrer Organe in den Stadtkreisen . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 13. dubna 2018. (neurčitý)
46. ↑ Ordnung über den Aufbau und die Aufgaben der Stadtbezirksversammlung und ihrer Organe in den Stadtbezirken . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 13. dubna 2018. (neurčitý)
47. ↑ Ordnung über den Aufbau und die Arbeitsweise der staatlichen Organe der Bezirke . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 13. dubna 2018. (neurčitý)
48. ↑ Gesetz über die Wahlen zu den Bezirkstagen der Deutschen Demokratischen Republik . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 14. dubna 2018. (neurčitý)
49. ↑ Gesetz über die Selbstverwaltung der Gemeinden und Landkreise in der DDR . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu dne 26. dubna 2018. (neurčitý)
50. ↑ Die Verfassung von Berlin . Získáno 14. července 2017. Archivováno z originálu 6. července 2011. (neurčitý)