Miloradovič, Alexandra Alexandrovna

Alexandra Alexandrovna Miloradovič
Datum narození 16. (28. června) 1860( 1860-06-28 )
Místo narození Paříž
Datum úmrtí 31. ledna 1927 (ve věku 66 let)( 1927-01-31 )
Místo smrti Paříž
Státní občanství  ruské impérium
obsazení spisovatel
Roky kreativity 1900s
Žánr Překlad , poezie
Jazyk děl ruština
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Alexandra Aleksandrovna Miloradovič (rozená Vasilčiková , 16. června ( 28. června )  , 1860 , Paříž - 31. ledna 1927 , Paříž ) - ruská básnířka, beletristka, překladatelka děl G. Longfellowa , A. Tennysona , M. Maeterlina

Životopis

Dcera ředitele císařské Ermitáže (1879-1888) komorníka Alexandra Alekseeviče Vasilčikova (1832-1890) z manželství s hraběnkou Olgou Vasilievnou Olsufievovou (1835-1915). Narozena v Paříži, kmotřenka hraběnky M. G. Razumovské a A. V. Olsufieva . Spolu se svou starší sestrou Marií (1859-1934; dvorní družička) [1] [2] se vzdělávala doma.

Po korunovaci se 8. června 1883 [3] stala manželkou bývalého podolského guvernéra Leonida Miloradoviče . Svatba se konala na panství jejích rodičů Koralovo a podle prince S. M. Volkonského to byla „nejzábavnější svatba“, jakou kdy viděl. Poté, co se usadila se svým manželem na jeho poltavském panství.

Se zájmem o ruskou historii podnikala rešerše v archivech, systematizovala dědičný rodinný archiv 17.-19. století, dokumenty, z nichž nabízela v 90. letech 19. století. redaktorovi ruského archivu P.I.Bartenevovi k vydání. V letech 1909-1914. zveřejnila s komentáři v Ruském archivu dopis M. V. Lomonosova I. I. Šuvalovovi , dopisy Mikuláše I. , Alexandra II ., F. M. Dostojevského , I. S. Turgeněva , A. N. Ostrovského Po revoluci odešla do Francie . Zemřel v Paříži , pohřben v Clamartu [4] [5] .

Kreativita

Plánovala napsat rozsáhlé biografie manželek cara Michaila Fedoroviče , v „Ruském archivu“ vyšly její eseje „Královna Maria Vladimirovna“ a „Královna Evdokia Lukyanovna Streshneva“.

Zabývala se básnickým překladem - A. Tennyson, M. Maeterlinck, G. Longfellow, Sully-Prudhom a další [6] .

Své básně poprvé publikovala v souborné sbírce Několik básní (1902), jedná se o sonety na adresu členů královské rodiny, milostné a krajinářské texty. Moskovskie Vedomosti vydal cyklus básní s názvem Historické siluety. V roce 1904 vyšla její kniha s vlastními ilustracemi Pohádky, překlady a básně. V. Ya. Bryusov na knihu odpověděl : „Autor chtěl své básně a své překlady opékat uměleckými vinětami, slovem naznačit, co zůstalo nevyřčeno – kresbou, chtěl dojmy doplnit o krásu samotného písma. , sazba, celý vzhled stránek... Paní Miloradovičová má školu, je tam láska k vytříbenosti výrazů, je tam snaha o melodičnost veršů a věrnost obrazů“ [7] .

Rodina

Manžel - Leonid Alexandrovič Miloradovič (1841-1908), diplomat, podolský guvernér.

Děti - Alexander Leonidovič Miloradovič (1884-1885), Sergej Leonidovič Miloradovič (1885), Boris Leonidovič Miloradovič (1887-1920), Nikolaj Leonidovič Miloradovič (1889-1954), Olga Leonidovna Miloradovič (118).

Vnučka Alexandra Nikolajevna se provdala za německého vévodu de Croix a stala se pokračovatelkou tohoto rodu, jednoho z nejvznešenějších v Evropě.

Předci

Poznámky

  1. Spiridovič A.I. Velká válka a únorová revoluce . Případ družičky M. A. Vasilčikové . Získáno 23. září 2013. Archivováno z originálu 26. ledna 2020.
  2. Taneeva (Vyrubová) A. A. Stránky mého života . - M .: Blago, 2000. - 320 s.
  3. GBU TsGA Moskva, f. 203, op. 780, d. 820, s. 165. Metrické knihy kostela Tolga ve vesnici Karaulovo.
  4. Spisovatelé Ruska. Materiály Yu.A. Gorbunova pro bibliografický slovník . Získáno 23. září 2013. Archivováno z originálu 11. července 2020.
  5. Dům-muzeum Mariny Cvetajevové - Miloradovičové (rozené Vasilčikové) Alexandra Alexandrovna . Získáno 23. září 2013. Archivováno z originálu 23. června 2016.
  6. Alexandra Miloradovičová . Věk překladu. Získáno 23. září 2013. Archivováno z originálu 16. ledna 2020.
  7. Bryusov V. Ya. Básně A. A. Miloradoviče // Libra. - Petrohrad. , 1904. - č. 4 . - S. 63 .

Literatura

Odkazy

Genealogický strom ruského rodu Miloradovič
Rodion
Miloradovič
Ilya
Alexandr
Michael
(?-1726)
Gabriel
(?-1730)
Štěpán
(? - XVIII století)
Anton
(asi 1708–1780)
Petr
(asi 1723–1799)
Andrew
(1727-1796)
Nicholas
(asi 1746 - před rokem 1815)
Ivan
(asi 1761 -?)
Řehoř
(1765-1828)
hrabě
Michael
(1771-1825)
AlexandrRodion
(1803–1861/5)
Petr
(1814-?)
Alexander
(1793-1868)
Alexej
(1794-1825)
Dmitrij
(1799–1844)
EmmanuelVladimír
(1851 - s. 1917)
Vasilij
(1846-?)
hrabě
Gregory
(1834-1905)
Leonid
(1841-1908)
Alexandra
(1860-1927)
MikulášeNicholas
(1847-1917)
hrabě
Alexander
(1886-1953)
Dmitrij
(1869 – s. 1917)


Poznámka: umělec Sergej Dmitrievič (1851-1943) zřejmě do této rodiny nepatří.