Alexandra Alexandrovna Miloradovič | |
---|---|
Datum narození | 16. (28. června) 1860 |
Místo narození | Paříž |
Datum úmrtí | 31. ledna 1927 (ve věku 66 let) |
Místo smrti | Paříž |
Státní občanství | ruské impérium |
obsazení | spisovatel |
Roky kreativity | 1900s |
Žánr | Překlad , poezie |
Jazyk děl | ruština |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Alexandra Aleksandrovna Miloradovič (rozená Vasilčiková , 16. června ( 28. června ) , 1860 , Paříž - 31. ledna 1927 , Paříž ) - ruská básnířka, beletristka, překladatelka děl G. Longfellowa , A. Tennysona , M. Maeterlina
Dcera ředitele císařské Ermitáže (1879-1888) komorníka Alexandra Alekseeviče Vasilčikova (1832-1890) z manželství s hraběnkou Olgou Vasilievnou Olsufievovou (1835-1915). Narozena v Paříži, kmotřenka hraběnky M. G. Razumovské a A. V. Olsufieva . Spolu se svou starší sestrou Marií (1859-1934; dvorní družička) [1] [2] se vzdělávala doma.
Po korunovaci se 8. června 1883 [3] stala manželkou bývalého podolského guvernéra Leonida Miloradoviče . Svatba se konala na panství jejích rodičů Koralovo a podle prince S. M. Volkonského to byla „nejzábavnější svatba“, jakou kdy viděl. Poté, co se usadila se svým manželem na jeho poltavském panství.
Se zájmem o ruskou historii podnikala rešerše v archivech, systematizovala dědičný rodinný archiv 17.-19. století, dokumenty, z nichž nabízela v 90. letech 19. století. redaktorovi ruského archivu P.I.Bartenevovi k vydání. V letech 1909-1914. zveřejnila s komentáři v Ruském archivu dopis M. V. Lomonosova I. I. Šuvalovovi , dopisy Mikuláše I. , Alexandra II ., F. M. Dostojevského , I. S. Turgeněva , A. N. Ostrovského Po revoluci odešla do Francie . Zemřel v Paříži , pohřben v Clamartu [4] [5] .
Plánovala napsat rozsáhlé biografie manželek cara Michaila Fedoroviče , v „Ruském archivu“ vyšly její eseje „Královna Maria Vladimirovna“ a „Královna Evdokia Lukyanovna Streshneva“.
Zabývala se básnickým překladem - A. Tennyson, M. Maeterlinck, G. Longfellow, Sully-Prudhom a další [6] .
Své básně poprvé publikovala v souborné sbírce Několik básní (1902), jedná se o sonety na adresu členů královské rodiny, milostné a krajinářské texty. Moskovskie Vedomosti vydal cyklus básní s názvem Historické siluety. V roce 1904 vyšla její kniha s vlastními ilustracemi Pohádky, překlady a básně. V. Ya. Bryusov na knihu odpověděl : „Autor chtěl své básně a své překlady opékat uměleckými vinětami, slovem naznačit, co zůstalo nevyřčeno – kresbou, chtěl dojmy doplnit o krásu samotného písma. , sazba, celý vzhled stránek... Paní Miloradovičová má školu, je tam láska k vytříbenosti výrazů, je tam snaha o melodičnost veršů a věrnost obrazů“ [7] .
Manžel - Leonid Alexandrovič Miloradovič (1841-1908), diplomat, podolský guvernér.
Děti - Alexander Leonidovič Miloradovič (1884-1885), Sergej Leonidovič Miloradovič (1885), Boris Leonidovič Miloradovič (1887-1920), Nikolaj Leonidovič Miloradovič (1889-1954), Olga Leonidovna Miloradovič (118).
Vnučka Alexandra Nikolajevna se provdala za německého vévodu de Croix a stala se pokračovatelkou tohoto rodu, jednoho z nejvznešenějších v Evropě.
Tematické stránky |
---|
Rodion Miloradovič | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ilya | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Alexandr | Michael (?-1726) | Gabriel (?-1730) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Štěpán (? - XVIII století) | Anton (asi 1708–1780) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Petr (asi 1723–1799) | Andrew (1727-1796) | Nicholas (asi 1746 - před rokem 1815) | Ivan (asi 1761 -?) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Řehoř (1765-1828) | hrabě Michael (1771-1825) | Alexandr | Rodion (1803–1861/5) | Petr (1814-?) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Alexander (1793-1868) | Alexej (1794-1825) | Dmitrij (1799–1844) | Emmanuel | Vladimír (1851 - s. 1917) | Vasilij (1846-?) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
hrabě Gregory (1834-1905) | Leonid (1841-1908) | Alexandra (1860-1927) | Mikuláše | Nicholas (1847-1917) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
hrabě Alexander (1886-1953) | Dmitrij (1869 – s. 1917) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poznámka: umělec Sergej Dmitrievič (1851-1943) zřejmě do této rodiny nepatří.