| Ministr-prezident Pruska | |
|---|---|
| Němec Preussen ministrpräsident | |
| Znak Pruska | |
| Otto von Bismarck, nejslavnější ministr-prezident Pruska | |
| Pracovní pozice | |
| Hlavy | pruská vláda |
| Rezidence | Berlín |
| Jmenován |
Pruský král (1848-1918) zemský sněm Pruska (1918-1933) |
| Předchozí | Vrchní ministr království Pruska |
| Objevil se | 1848 |
| První | hrabě Adolf Heinrich von Arnim-Boyzenburg (1848) |
| Poslední | Hermann Goering (1933-1945) |
| zrušeno | 1947 |
Úřad ministra-prezidenta ( německy: Ministrypräsident ) nebo ministerského předsedy Pruska existoval od roku 1848, kdy jej zavedl král Friedrich Wilhelm IV během revoluce v letech 1848–1849 , až do zrušení Pruska v roce 1947 spojenci Kontrolní rada .
V Pruském království ministr-prezident působil jako králův hlavní ministr a předsedal zemskému sněmu (zákonodárnému sboru Pruského království, vytvořenému v roce 1848). Od založení Severoněmeckého spolku a později, po sjednocení Německa , až do pádu německé monarchie v roce 1918 bylo zvykem, že post pruského ministra-prezidenta zastával kancléř Německé říše , od r. za vlády Otty von Bismarcka . Výjimky z tohoto pravidla byly velmi vzácné.
Ve svobodném státě Prusko , vytvořeném jako náhrada za Pruské království, byl ministr-prezident hlavou vlády „ svobodného státu “ ve Výmarské republice . Ministři-prezidenti Svobodného státu Prusko na rozdíl od předchozího období nebyli kancléři, pouze Hermann Göring byl členem císařského kabinetu. Po uchopení moci v roce 1932 ( Preußenschlag ) a zavedení instituce Reichsstatthalters v nacistickém Německu v roce 1935 přestala mít tato pozice jakýkoli skutečný význam, s výjimkou jakéhosi titulu politické záštity. Od roku 1933 do roku 1945 byl Hermann Goering ministrem-prezidentem Pruska. Po jeho odstranění zůstala pozice neobsazená, dokud ji spolu se samotným Pruskem po druhé světové válce nezrušili spojenci.
Politické strany:
| Portrét | Příjmení (data) |
Období | Stranická příslušnost | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| nastoupil do úřadu | Opustil pozici | dní | ||||
| hrabě Adolf Heinrich von Arnim-Boyzenburg (1803-1868) |
19. března 1848 | 29. března 1848 | 10 dní | bezpartijní | ||
| Gottfried Ludolf Camphausen (1803-1890) |
29. března 1848 | 20. června 1848 | 83 dní | bezpartijní | ||
| Rudolf von Auerswald (1795-1866) |
25. června 1848 | 8. září 1848 | 75 dní | bezpartijní | ||
| Ernst von Pfuel (1779-1866) |
21. září 1848 | 1. listopadu 1848 | 41 dní | bezpartijní | ||
| Hrabě Friedrich Wilhelm von Brandenburg (1792-1850) |
2. listopadu 1848 | 6. listopadu 1850 | 2 roky 4 dny | bezpartijní | ||
| Baron Otto Theodor von Manteuffel (1805-1882) |
9. prosince 1850 | 6. listopadu 1858 | 7 let 332 dní | bezpartijní | ||
| Princ Karl Anton z Hohenzollernu (1811-1885) |
6. listopadu 1858 | 12. března 1862 | 3 roky 126 dní | bezpartijní | ||
| princ Adolf zu Hohenlohe-Ingelfingen (1797-1873) |
17. března 1862 | 23. září 1862 | 190 dní | bezpartijní | ||
| Kníže Otto von Bismarck (1815–1898) 1. funkční období |
23. září 1862 [1] | 1. ledna 1873 | 10 let 100 dní | bezpartijní | ||
| hrabě Albrecht von Roon (1803-1879) |
1. ledna 1873 [2] | 9. listopadu 1873 | 312 dní | bezpartijní | ||
| Kníže Otto von Bismarck (1815–1898) 2. termín |
9. listopadu 1873 | 20. března 1890 | 16 let 131 dní | bezpartijní | ||
| hrabě Georg Leo von Caprivi (1831-1899) |
20. března 1890 | 22. března 1892 | 2 roky 2 dny | bezpartijní | ||
| hrabě Botho zu Eulenburg (1831-1912) |
22. března 1892 | 26. října 1894 | 2 roky 218 dní | bezpartijní | ||
| Princ Clovis zu Hohenlohe (1819-1901) |
29. října 1894 | 17. října 1900 | 5 let 353 dní | bezpartijní | ||
| princ Bernhard von Bülow (1849-1929) |
17. října 1900 | 14. července 1909 | 8 let 270 dní | bezpartijní | ||
| Theobald von Bethmann-Hollweg (1856-1921) |
14. července 1909 | 13. července 1917 | 7 let 364 dní | bezpartijní | ||
| Georg Michaelis (1857-1936) |
14. července 1917 | 1. listopadu 1917 | 110 dní | bezpartijní | ||
| hrabě Georg von Gertling (1843-1919) |
1. listopadu 1917 | 30. září 1918 | 333 dní | Centrum | ||
| Princ Maxmilián Bádenský (1867-1929) |
3. října 1918 | 9. listopadu 1918 | 37 dní | bezpartijní | ||
Politické strany:
Sociálně demokratická strana Německa
Nezávislá sociálně demokratická strana Německa
Nacionálně socialistická německá dělnická strana
| Portrét | Příjmení (životní data) |
Období | Stranická příslušnost | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| nastoupil do úřadu | Opustil příspěvek | dní | ||||
| Ministr-prezident Svobodného státu Prusko ve Výmaru Německo | ||||||
| Paul Hirsch (1868-1940) |
12. listopadu 1918 | 27. března 1920 | 1 rok 136 dní | SPD | ||
| Heinrich Ströbel (1869-1944) |
12. listopadu 1918 [3] |
9. ledna 1919 | 29 dní | USPD | ||
| Otto Braun (1872–1955) 1. funkční období |
27. března 1920 | 21. dubna 1921 | 1 rok 25 dní | SPD | ||
| Adam Stegerwald (1874-1945) |
21. dubna 1921 | 5. listopadu 1921 | 198 dní | Centrum | ||
| Otto Braun (1872–1955) 2. termín |
5. listopadu 1921 | 18. února 1925 | 3 roky 105 dní | SPD | ||
| Wilhelm Marx (1863-1946) |
18. února 1925 | 6. dubna 1925 | 47 dní | Centrum | ||
| Otto Braun (1872–1955) 3. funkční období |
6. dubna 1925 | 20. července 1932 [4] | 7 let 105 dní | SPD | ||
| Franz von Papen (1879-1969) |
Říšský komisař | 136 dní | bezpartijní | |||
| 20. července 1932 | 3. prosince 1932 | |||||
| Kurt von Schleicher (1882-1934) |
Říšský komisař | 56 dní | bezpartijní | |||
| 3. prosince 1932 | 28. ledna 1933 | |||||
| Franz von Papen (1879-1969) |
Říšský komisař | 70 dní | bezpartijní | |||
| 30. ledna 1933 | 10. dubna 1933 | |||||
| Adolf Hitler (1889-1945) |
Reichsstatthalter | 2 roky 0 dní | NSDAP | |||
| 30. ledna 1933 | 30. ledna 1935 | |||||
| Ministr-prezident Svobodného státu Prusko v nacistickém Německu | ||||||
| Hermann Göring (1893-1946) |
Ministr předseda | 12 let 13 dní | NSDAP | |||
| 10. dubna 1933 | 23. dubna 1945 | |||||
| Reichsstatthalter | 10 let 83 dní | |||||
| 30. ledna 1935 | 23. dubna 1945 | |||||