| Mongolská lidová revoluční armáda | |
|---|---|
| mong. Mongol Ardyn Khuvsgalt Tsereg / Mongol Ardyn Armi | |
| Země | |
Mongolská lidová revoluční armáda nebo Mongolská lidová armáda ( Mongol. Mongol Ardyn Khuvsgalt Tsereg nebo Mong. Mongol Ardyn Armi ) - ozbrojené síly Mongolské lidové republiky v letech 1924-1992. Následně, po přijetí nové ústavy země , byly na jejím základě vytvořeny ozbrojené síly Mongolska .
Vytváření mongolské armády začalo bezprostředně po osvobození země od čínské nadvlády v roce 1911. Mongolská vláda se obrátila o pomoc na Ruskou říši a po jednání byla podepsána dohoda o výcviku mongolských tsiriků (v mongolštině "tsirik" - voják, bojovník) s pomocí ruských vojenských instruktorů. V roce 1912 byla v Khujirbulan otevřena vojenská škola . V něm 17 královských důstojníků a 42 poddůstojníků vycvičilo 2000 cyriků pro dva jízdní pluky , kulometnou rotu a dělostřeleckou četu .
V létě 1921 přešla moc v Mongolsku do rukou lidové vlády v čele s D. Sukhe-Batorem . 18. března 1921 vznikla MPR jako síla pro vytvoření MPR. S pomocí jednotek Rudé armády osvobodily do konce roku 1921 oddíly MNRA území Mongolska od částí bělogvardějských jednotek pod velením barona R. F. Ungerna-Sternberga a důstojníka A. S. Bakicha .
Vznik Mongolské lidové revoluční armády se uskutečnil za aktivní pomoci sovětského Ruska , později Sovětského svazu , po podepsání na podzim 1921 mezi RSFSR a MPR dohody o navázání přátelských vztahů, která rovněž zajišťovala vojenskou spolupráci. V roce 1933 měla MNRA 4 jezdecké divize, samostatný dopravní pluk a společnou vojenskou školu. Kromě toho existovaly územní jednotky, což byly malé mírové posádky. Na jaře 1939 měla MNRA 8 jezdeckých divizí, obrněnou brigádu a také dopravní, ženijní a letecké jednotky.