| Námořní stanice | |
| Námořní stanice Vladivostok | |
|---|---|
| Budova námořní stanice v roce 2013 | |
| 43°06′41″ s. sh. 131°52′58″ východní délky e. | |
| Země | |
| Město | Vladivostok |
| Architektonický styl | Sovětský architektonický modernismus |
| Autor projektu | P. I. Bronnikov |
| Konstrukce | 1959 – 1964 _ |
| Postavení | Předmět kulturního dědictví národů Ruské federace regionálního významu. Reg. č. 251711129710005 ( EGROKN ). Položka č. 2500118000 (databáze Wikigid) |
| Materiál | železobeton |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Marine Station je nádražní komplex v centrální části města Vladivostok . Postaven v letech 1959-1964. Autorem projektu je architekt P. I. Bronnikov. Historická budova v ulici Nizhneportovaya 1 je nyní kulturním dědictvím Ruské federace. V těsné blízkosti vlakového nádraží Vladivostok .
Budova byla postavena v letech 1959-1964 podle projektu architekta P. I. Bronnikova. Dříve se na tomto místě nacházel kamenný celní sklad postavený v roce 1901. Stěny suterénu starého skladiště byly využity k vytvoření plošiny v úrovni boku námořních plavidel, na které byla postavena nová budova. Námořní stanice byla kdysi největší v SSSR na pobřeží Tichého oceánu. Nachází se na břehu zálivu Zlatý roh a je to celý komplex, který zahrnuje samotnou budovu nádraží, stejně jako přístavní část přístavu a viadukt spojující nádraží s Station Square [1] .
Nádraží bylo v 90. a 20. století výrazně přestavěno a ztratilo svůj historický architektonický vzhled.
Stavba odrážela umělecké pojetí sovětské architektury počátku 60. let. Byl postaven ve stylu sovětské architektonické moderny . Má obdélníkový půdorys, rámové konstrukční řešení a zjednodušený tvar rovnoběžnostěnu. Mořská fasáda má řešení v podobě masivní skleněné vitráže, nad kterou střechu nese kolonáda ze 14 tenkých válcových sloupů. Zevnitř k vitrážovému oknu přiléhá sada dvou výškových čekáren, která je vizuálně propojena s vodní plochou zálivu. Průčelí do Nádražního náměstí má symetrické trojdílné členění, ve kterém je výtvarnými prostředky odhalena funkční konstrukce budovy. Pásy pásových oken v křídlech a vitráž s vertikálním členěním ve střední části této fasády korespondují s umístěním hlavních skupin obslužných prostor, vestibulu s hlavním schodištěm a restaurace. Díky zkosení stěn koncových fasád, mezipatrových balkonů připomínajících křídla kapitánského můstku lodi, nástavbě restauračního sálu na ploché střeše stavba siluetou připomíná pasažérskou vložku [1] .