| Muzeum Atatürka a války za nezávislost | |
|---|---|
| Datum založení | 26. srpna 2002 |
| Umístění | |
| Adresa | Turecko ,Ankara |
| webová stránka | www.tsk.mil.tr/ |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Muzeum Atatürka a války za nezávislost ( tur. Atatürk ve Kurtuluş Savaşı Müzesi ) je muzeum nacházející se v Anitkabiru , zabírá 3 tisíce m² a věnuje se válce za nezávislost Turecka a Kemal Pasha . Otevřeno 26. srpna 2002. Slavnostního otevření se zúčastnil tehdejší prezident Turecka Ahmet Necdet Sezer , předseda tureckého parlamentu Omer Izgi , turecký premiér Bulent Ecevit , předseda ústavního soudu Turecka Mustafa Bumin, předseda tureckého parlamentu . Turecký generální štáb Hüseyin Kivrikoglu , místopředseda vlády Devlet Bahceli , ministr Turecký ministr obrany Sabahattin Çakmakoglu , turecký ministr kultury Burhan Suat Çaglayan , bývalý ministr kultury Mustafa Istemihan Talay a velvyslanci několika zemí zemí.
Muzeum má 4 expozice: první jsou Atatürkovy osobní věci. Druhým jsou bojová pozemní a námořní panoramata operace Dardanely . Třetí je panorama bitvy u Sakaryi a Velké ofenzívy . Za čtvrté - fotografie a textové popisy turecké revoluce. První část obsahuje také voskovou plastiku psa Foxe , Ataturkova mazlíčka. Ve druhém a třetím - trojrozměrné bojové reenactmenty panoramata z války za nezávislost a následujících let Turecké republiky až do smrti Atatürka. Pro zprostředkování atmosféry nepřátelství jsou v sálech umístěny exponáty jako zbraně, nábojnice, kusy skály, vozy tažené voly, děla, spálené pneumatiky, ale i zvukové a video efekty. Obsahuje přes 3000 fotografií z té doby a také portréty tureckých vojenských velitelů. Scénář k ní napsal slavný turecký režisér Targat Ozakman a hudbu složil skladatel Muammer Sun. Také tam jsou bronzové busty se stručnými biografiemi následujících 20 slavných tureckých vojenských hrdinů této války:
Dne 11. června 2005 byla otevřena čtvrtá expozice obsahující Atatürkovu osobní knihovnu čítající 3123 knih, tříděných především podle jazyků (nejvíce v turečtině a francouzštině, ale jsou zde i knihy v angličtině, rumunštině, řečtině a latině), za druhé podle typu (nejprve historické, poté lingvistické a literární).