| Nagyrevská kultura Doba bronzová | ||||
|---|---|---|---|---|
| Lokalizace | Maďarsko | |||
| Chodit s někým | 2300-2200/2150 před naším letopočtem E. | |||
| Kontinuita | ||||
|
||||
Kultura Nagyrevo je archeologická kultura starší doby bronzové , která existovala v nížině Alföld . Název pochází ze stejnojmenného místa ve vesnici Nagyrév ( maďarsky Nagyrév ), která se nachází v okrese Kunszentmarton v Maďarsku .
Podle řady badatelů je nagyrevská kultura spojena se vznikem nové vlny vlivů z jihu. Jiní archeologové považují tento názor za zjednodušující a zdůrazňují, že základem pro vznik této kultury měla být skupina Mako-Koshihi-Chaka , která se opírá o četné analogy v inventáři.
Samostatnou záležitostí je nejstarší skupina Early Nagyrevsky Horizon, známá jako Csepel Group . V jejím případě hovoříme o výskytu nositelů kultury zvoncovitých pohárů na území dříve obsazeném nositeli skupiny Mako-Kosikhi-Chaka.
Csepelská skupina, která dala vzniknout raněnaderevskému horizontu , existovala kolem let 2300–2200/2150. před naším letopočtem E. (kalibrované radiokarbonové datování). Kolem roku 2200 př.n.l E. lze hovořit o formování nagyrevské kultury na území Velké uherské nížiny. Existovala ve fázi A1 starší doby bronzové podle klasifikace P. Reineckeho a zanikla na začátku fáze A2. Podle radiokarbonového datování existovala kolem roku 2200-1900. před naším letopočtem E.
Oblast rozšíření kultury dosahovala středního povodí Tisy a pásu země mezi Tisou a Dunajem . Pokud jde o skupinu Csepel, ta se nacházela v pásu od kolena Dunaje po ostrov Csepel .
Bohužel, sídliště a stavby nagyrevské kultury byly špatně prozkoumány. V raném stadiu této kultury se sídla nacházela převážně v nížinách na říčních terasách Velké uherské nížiny a také v pahorkatinách Zadunajska. Ve fázi kulminace této kultury její obyvatelstvo žilo na tellech ( Nagyrev , Toseg , Male-Kosikhi ).
Byty jsou polozakopaného charakteru, je však obtížné rozlišit mezi obytnými a užitkovými prostory.
Pohřby této kultury byly žárové. Dominují pohřby s vrstvou popela, ale najdou se i pohřby v urnách. V prvním případě jsou pohřební jámy poměrně velké, nejčastěji obdélníkového tvaru. Do hrobu bylo uloženo velké množství nádob, někdy až 10 kusů.
V jihozápadní části nagyrevské kultury, zejména v oblasti ústí řeky. Maros a až do Tisy se objevují kostrové pohřby. Tento jev je interpretován jako vliv skupiny Pitvaros na tuto kulturu. V těchto místech byl také nalezen příklad dvourituálního pohřbu, kdy vedle žárového pohřbu byla nalezena kostra dítěte v pithosu .
Inventář nagyrevské kultury je znám především z keramiky. Nádoby z velké části připomínají inventář předchozí skupiny Chepel . Charakteristické jsou čelisti s dosti vysokým, kuželovitým krkem a charakteristicky vystupujícím zaobleným tělem. Někdy ve spodní části (od základny krku) vyčnívají skupiny dlouhých žeber, dosahující až na dno.
V kraji nad Tisou jsou džbány s dvoukónickým tělem s ostrým zalomením. Typické jsou i džbány s profilem ve tvaru písmene S, s vnitřním rohatým povrchem, opracované speciální latou, která do jisté míry připomíná textilní ornament. Formová rozmanitost mís je poměrně malá a mezi většími nádobami jsou charakteristické amfory, provedení výrazně odlišné od předchozí skupiny Chepel . Obvykle mají tyto amfory tři charakteristické prvky: krk, horní a spodní, výrazně řehtačkovou část těla.
Z nekeramických předmětů je znám malý počet předmětů, z nichž zvláštní pozornost si zaslouží bronzová drátěná spirála a náušnice ze zlatého drátu v podobě malého kroužku s opakujícím se kadeřem. Bronzové předměty pro tuto kulturu jsou poměrně vzácné.
Nagyrevská kultura měla velmi silný vliv na vznik a vývoj řady kultur starší doby bronzové, zejména kultury unětické .