Spolehlivost (vojenská)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 8. června 2017; kontroly vyžadují 6 úprav .

Spolehlivost , ve vztahu ke zbraním a vojenskému vybavení (WME) , stejně jako k jejich operátorům , se používá v několika významech: [1] [2]

Spolehlivost zbraní a vojenské techniky je vlastnost vzorků zbraní a vojenské techniky nebo jejich součástí plnit stanovené funkce při zachování stanovených výkonnostních ukazatelů v čase v určitých mezích odpovídajících způsobům a podmínkám jejich použití (bojové použití, přeprava , úložný prostor). Spolehlivost může zahrnovat bezporuchovost, trvanlivost, udržovatelnost a udržovatelnost samostatně nebo v jakékoli kombinaci. K charakterizaci spolehlivosti, jednoduché (pravděpodobnost bezporuchového provozu, doba mezi poruchami, přidělený zdroj, průměrná životnost, průměrná doba obnovy, průměrná skladovatelnost atd.) a komplexní (faktor dostupnosti, faktor technické vytíženosti, faktor provozní připravenosti atd.). .) se používají indikátory. Výpočet ukazatelů je založen na účtování poruch.
Spolehlivost lidského operátora zbraní a vojenské techniky - pro lidské spojení systému "člověk - stroj" existuje řada kritérií spolehlivosti: pravděpodobnost bezporuchového provozu v daném časovém intervalu, pravděpodobnost poruchy, četnost a intenzita poruch, řada časových kritérií, faktor dostupnosti atd.
Spolehlivost porážky - pravděpodobnost získání daného výsledku poražení cíle. Ukazatele spolehlivosti porážky: bodový cíl - pravděpodobnost porážky; skupinový cíl - zaručená pravděpodobnost, tj. pravděpodobnost způsobení zaručené (ne menší než dané) škody. Indikátory spolehlivosti porážky jsou také normy pro přitahování bojových prostředků (děla, letadla) a spotřebu (celková hmotnost) munice pro zasažení cílů.
Spolehlivost střelby je míra spolehlivosti plnění palebné mise za daných podmínek. Hodnoceno podle pravděpodobnosti dokončení palebné mise. Střelba je považována za dostatečně spolehlivou, pokud je pravděpodobnost provedení alespoň 0,8 (80 %). Spolehlivost střelby se bere v úvahu při zakládání palebné mise a hodnocení skutečného stavu střelby.

Vliv spolehlivosti zbraní a vojenské techniky na bojovou připravenost

S ohledem na faktory bojové připravenosti velkého vojenského systému (UAS), který je chápán jako soubor zbraní a vojenské techniky, a personálu, který zajišťuje plnění hlavního bojového úkolu daného systému toho či onoho druhu vojsk, resp . druh ozbrojených sil , jinými slovy vojenská jednotka toho či onoho počtu a složení, a její bojová připravenost je soubor vlastností, které zajišťují bojeschopnost personálu a spolehlivost zbraní a vojenské techniky, základní koncept Teorií bojové připravenosti velkého vojenského systému je selhání , tj. selhání prvků zbraní a vojenské techniky nebo personálu, jakož i odchylka parametrů a charakteristik tohoto nad přípustné meze, které vedou k nesplnění hlavního bojového úkolu, [3] - je možné formulovat zobecněné kritérium bojeschopnosti velkého vojenského systému ( ) a znázornit jej ve formě [4] $W$

W=PR

kde je kritérium spolehlivosti pro AME AME, (spolehlivostí AME AME rozumíme schopnost jeho technických vlastností zajistit za daných podmínek správný provozní stav systémů ve fázi bojové služby, provedení boje mise, za předpokladu bezporuchového provozu personálu) $P$

$R$ - kritérium bojové připravenosti personálu UAV: bojová připravenost personálu UAV je souhrn vlastností personálu, které zajišťují plnění hlavního bojového poslání uvažovaného systému kdykoli bojová povinnost za daných podmínek.

Na druhé straně každý z faktorů, které určují spolehlivost zbraní a vojenské techniky a bojovou připravenost personálu, je také složitou událostí. Kritérium spolehlivosti pro AME UAV ( ) lze vyjádřit jako obecný vzorec [5] $P$

P=K_{\text{t.g.}}P(t_{\text{k)))P(\tau _{\text{n)))P(\tau _{\text{pr ))) P_{\text{n))

kde je pravděpodobnost, že v době velení k provedení bojového úkolu je UA v bojové službě (kritérium pro technickou připravenost AME UA); $K_{\text{t.y.))$

P(t_{\text{k)))

- pravděpodobnost, že zbraně a vojenské vybavení v bojové službě je v dobrém stavu (kritérium spolehlivosti bojové služby);

P(\tau _{\text{n)))

- pravděpodobnost, že příprava zbraní a vojenského materiálu k použití bude dokončena ve stanoveném čase ( ) (kritérium spolehlivosti přípravy zbraní a vojenského materiálu k použití);

\tau _{\text{n))

P(\tau _{\text{pr)))

- pravděpodobnost, že ve fázi aplikace ( ) zbraně a vojenské vybavení nebudou mít poruchy (kritérium spolehlivosti použití zbraní a vojenského materiálu);

\tau _{\text{pr))

P_{\text{n))

- pravděpodobnost bezproblémového fungování zbraní a vojenské techniky vzhledem k zohlednění při jejím návrhu a tvorbě psychofyziologických ukazatelů personálu (kritérium vhodnosti zbraní a vojenské techniky pro personál ).

Jinými slovy, existuje možnost, že při návrhu a vývoji zbraní a vojenské techniky, operační bojové dokumentace a souboru výcvikového zařízení budou standardy pro psychofyziologické ukazatele personálu v bojové službě, používajícího zbraně a vojenskou techniku pro svůj účel byly brány v úvahu účel a provádění jeho technické preventivní údržby . $P_{\text{n))$

Specifické váhy výše uvedených kritérií spolehlivosti zbraní a vojenské techniky mají přirozeně různý význam v závislosti na vlastnostech a účelu velkých vojenských systémů. Kritérium bojové připravenosti personálu UAV ( ) lze reprezentovat jako obecný vzorec [6] $R$

R=K_{\text{g.l.s}}R_{\text{f}}R_{\text{p.f.}}R_{\text{q}}

kde je pravděpodobnost, že v okamžiku plnění bojové mise v bojové službě je k dispozici požadovaný počet personálu (faktor připravenosti personálu); $K_{\text{g.l.s))$

R_{\text{f))

- pravděpodobnost, že v době bojové mise je fyzický stav personálu UA uspokojivý (kritérium pro fyzický stav personálu UA);

R_{\text{pf))

- pravděpodobnost, že v okamžiku provádění bojové mise je psychofyziologický stav personálu UAV uspokojivý (kritérium psychofyziologického stavu personálu UAV);

R_{\text{q))

- pravděpodobnost, že v okamžiku provádění bojové mise odpovídá kvalifikace personálu UAV stanovené úrovni (kritérium kvalifikace personálu UAV).

Vzhledem k tomu, že plnění bojové mise personálem by mělo být chápáno jako přímé použití zbraní a vojenského vybavení jimi, bojová povinnost a provádění běžných preventivních opatření , lze tvrdit, že obecné kritérium pro boj připravenost personálu je hlavní charakteristikou všech vojenských specialistů UAF [7] .

Poznámky

↑ Vojenský encyklopedický slovník, ed. S. F. Akhromeeva, 1986 , str. 470.
↑ Vojenská inženýrská psychologie pod generálem. vyd. B. F. Lomová, 1970 , str. 16.
↑ Vojenská inženýrská psychologie pod generálem. vyd. B. F. Lomová, 1970 , str. 290.
↑ Vojenská inženýrská psychologie pod generálem. vyd. B. F. Lomová, 1970 , str. 294.
↑ Vojenská inženýrská psychologie pod generálem. vyd. B. F. Lomová, 1970 , str. 295.
↑ Vojenská inženýrská psychologie pod generálem. vyd. B. F. Lomová, 1970 , str. 295–296.
↑ Vojenská inženýrská psychologie pod generálem. vyd. B. F. Lomová, 1970 , str. 296.

Literatura

Vojenská inženýrská psychologie. / Pod celkovou. vyd. B. F. Lomová. - M .: Vojenské nakladatelství , 1970. - 400 s.
Vojenský encyklopedický slovník. / Ed. S. F. Akhromeeva , IVIMO SSSR . - 2. vyd. - M .: Vojenské nakladatelství , 1986. - 863 s.

Hlavní vlastnosti, které určují bojovou účinnost jednotky zbraní a vojenské techniky
přežití mobilita spolehlivost odolnost proti hluku odolnost proti hluku všestrannost účinnost práce Střílení