Náprstek, Vojtěch

Vojtěch Náprstek
Jméno při narození Němec  Adalbert Fingerhut [4]
Datum narození 17. dubna 1826( 1826-04-17 ) [1] [2] [3] […]
Místo narození
Datum úmrtí 2. září 1894( 1894-09-02 ) [1] (ve věku 68 let)
Místo smrti
Země
obsazení lingvista , spisovatel , novinář , etnograf , účastník světových cest
Matka Anna Náprstková [d]
Manžel Josefa Náprstková [d]
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Vojtěch Náprstek ( Vojtěch Náprstek , vlastním jménem a příjmením - Adalbert Fingergut ) ( česky Vojtěch Náprstek ; 17. dubna 1826 , Praha , Rakouské císařství  - 2. září 1894 , Praha , Rakousko-Uhersko ) - český vědec, etnograf , cestovatel, sběratel , filantrop , bojovník za pokrok , popularizátor vědy.

Životopis

Narodil se v rodině majitele pivovaru, získal dobré vzdělání. Studoval na pražském Akademickém gymnáziu, kde vyučoval známý český lingvista Josef Jungman , jedna z předních osobností českého národního obrození . Později vystudoval práva na vídeňské univerzitě . Během studií se začal zajímat o kulturu národů Dálného východu a také o utopický socialismus a podílel se na rozvoji hnutí slovanských studentských spolků.

V roce 1848, během revolučních událostí, se Vojtěch Náprstek stal studentským vůdcem a zúčastnil se revoluce v Rakouském císařství , nejprve ve Vídni , později v Praze. Bojoval na barikádách, kvůli hrozbě zatčení a trestu smrti byl V. Náprstek nucen emigrovat do Ameriky.

Strávil 10 let v severoamerických státech . Pracoval jako truhlář, kutil, knihkupec, byl politik. Jeho knihkupectví se stalo významným kulturním centrem pro krajany.

V roce 1856 se zúčastnil vědecké a etnografické expedice financované vládou USA, jejímž úkolem bylo studovat život indiánského kmene Dakotů .

V roce 1858 se po amnestii císaře Františka Josefa vrátil do Prahy. Zasazoval se o šíření vzdělávacích aktivit, agitoval za emancipaci žen a podporoval šíření pokroku v domácnostech. Ve své vlasti založil Americký klub, který se stal prvním ženským spolkem v českých zemích, jehož činnost směřovala ke zvyšování úrovně vzdělání žen.

Sbírky, které nasbíral na svých cestách, se staly základem národopisného muzea založeného v roce 1862 V. Náprstkom na pražském Betlémském náměstí . Budova muzea byla postavena na náklady pořadatele.

V roce 1888 spolu s Vilémem Kurzem a Vratislavem Pasovským zorganizoval Klub českých turistů .

V. Náprstek byl příznivcem a propagátorem kremace . Tuto myšlenku se mu však přes veškerou snahu nepodařilo v Rakousko-Uhersku prosadit. Katolická církev neuznává pohřby prostřednictvím kremace. V. Náprstek se ale nevzdal. Věřil, že ve všem by měl sloužit jako příklad. Proto se po své smrti stal prvním Čechem, který byl zpopelněn. Za tímto účelem byly jeho ostatky převezeny ke kremaci do sousedního Saska .

V závěti daroval veškerý svůj majetek muzeu, které nyní nese jeho jméno. Osobní fond mecenáše činil asi 46 000 knih a 18 000 fotografií.

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 Databáze českého národního úřadu
  2. ↑ 1 2 Wurzbach D. C. v. Naprstek, Adalbert  (německy) // Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich : enthaltend die Lebensskizzen der denkwürdigen Personen, welche seit 1750 in den österreichischen Kronländern geboren wurden oder darin. Wirken - und 20. - S. 83.
  3. ↑ Vojta Náprstek // [Vojta Náprstek Frauen in Bewegung 1848–1938] - Rakouská národní knihovna , 2006.
  4. ↑ matrika křtů - T. 12. - S. 137.
  5. ↑ 1 2 Archiv výtvarného umění – 2003.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie
  • Biografické rakouské císařství