Neuburger, Max

Max Neuburger
Němec  Max Neuburger
Datum narození 8. prosince 1868( 1868-12-08 ) [1] [2]
Místo narození
Datum úmrtí 15. března 1955( 15. 3. 1955 ) [1] [2] (ve věku 86 let)
Místo smrti
Země
Vědecká sféra historie medicíny
Místo výkonu práce
Alma mater
Akademický titul doktorát
vědecký poradce Theodor Pushman [d]
Ocenění a ceny řád Alphonse XII [d] čestný doktorát z Complutense University of Madrid [d]
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Max Neuburger ( německy :  Max Neuburger ; 8. prosince 1868 , Vídeň  – 15. března 1955 , Vídeň ) byl rakouský lékař a historik medicíny .

Životopis

Max Neuburger pocházel z rodiny židovských obchodníků. Studoval medicínu na univerzitě ve Vídni , obhájil svou disertační práci v roce 1893. Pracoval jako mladší lékař v Rudolfově nemocnici, poté jako asistent neurologa Moritze Benedikta na vídeňské Všeobecné klinice. Studoval u Theodora Pushmana , v roce 1898 získal právo vyučovat dějiny medicíny. V roce 1904 získal titul mimořádný profesor, v roce 1912 titulární profesor a v roce 1917 řádný profesor. V roce 1906 byl přijat do Leopoldiny .

V roce 1914 Neuburger inicioval zřízení Ústavu pro dějiny lékařství a řídil jej až do svého odvolání 22. dubna 1938 kvůli svému židovskému původu. Od roku 1906 sbírá Neuburger předměty o historii lékařství, knihy a obrazy. Do roku 1920 byla sbírka uchovávána za posluchárnou 1. lékařské kliniky, poté byla převezena do Josephina , kde je v současnosti uložena.

V roce 1939 odjel Max Neuburger do Londýna , kde pracoval v Muzeu historie medicíny. Od roku 1948 žil v USA a vyučoval na univerzitě v Buffalu . V roce 1952 se vrátil do Vídně.

Sborník

Poznámky

  1. 1 2 Max Neuburger // Brockhaus Encyklopedie  (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
  2. 1 2 Max Neuburger // Základní životopis  (francouzsky)
  3. Bauer-Merinsky J. Max Neuburger // Die Auswirkungen der Annexion Österreichs durch das Deutsche Reich auf die medizinische Fakultät der Universität Wien im Jahre 1938  (německy) : Biographien entlassener Professoren und Dozenten - S3.160. - 198

Literatura

Odkazy