Neofyt z Kypru

Neofyt z Kypru
Datum narození 1134 [1]
Místo narození
Datum úmrtí 1214
obsazení kněz , spisovatel , mnich

Neophyte of Cyprus (také Neophyte the Recluse , řecky Νεόφυτος ο Έγκλειστος [2] ; 1134  - 1219 ) je mnich kyperské pravoslavné církve , poustevník, zakladatel a první rektor sv . raná historie křížových výprav .

Životopis

Předpokládá se, že se narodil ve vesnici Kato Drys poblíž Lefkary a byl jedním z osmi dětí v rodině. Jeho rodiče se prý po dohodě s jinou rodinou rozhodli pro sňatek, čemuž se Neophyte, od dětství hluboce věřící, postavil a utekl z rodiny do kláštera sv. John Chrysostom v Kutsovendis. Poté se však na krátkou dobu vrátil do světského života, aby definitivně ukončil manželskou smlouvu, načež se vrátil do kláštera jako novic , v roce 1152 převzal tonzuru . Do této doby se naučil číst a psát a byl asistentem jáhna. Své povolání viděl v poustevně , ale opat ho zpočátku odmítl kvůli nízkému věku nechat klášter opustit. V roce 1158 však Neophyte dostal povolení vykonat pouť do Svaté země , kde hledal způsob, jak se dostat do ústraní. Po návratu na Kypr neopustil tuto myšlenku a pokusil se uprchnout do Malé Asie , ale byl zatčen v Paphosu ; byl brzy propuštěn z vězení, ale žalářníci mu ukradli všechny peníze.

Nakonec se v červnu 1159 vydal do vysokých kopců poblíž Paphosu , kde objevil jeskyni dříve obsazenou poustevníkem, usadil se tam a brzy rozšířil své útočiště na tři jeskyně. Po nějaké době se o něm dozvěděli lidé, kteří mu začali nosit jídlo a obětiny; o pár let později ho začali považovat za svatého a v roce 1170 ho Vasilij Kinnamos povýšil do hodnosti kněze a nařídil mu, aby si vzal učedníka. Tak byl založen klášter nesoucí jméno Neophyte . První zakládací listinu kláštera sepsal v roce 1187, zbytek života strávil v modlitbách a četbě a psaní knih. V letech 1197-1199 vytesal do skály kostel svatého Kříže (Nový Sion), byl jeho opatem a z něj sledoval stavbu kláštera.

Výtvory sv. Neophyte

Navzdory tomu, že Rev. Neofyt, jehož celá literární činnost byla věnována duchovní péči jemu svěřených mnichů, naučil se číst a psát po osmnáctém roce života, je považován za nejplodnějšího spisovatele středobyzantského období kyperských dějin.

Mnich neofyt napsal „O pohromách Kypru“ (v roce 1191), „Slova o šesti dnech“ [3] , „Pentacost“, „Deset slov o přikázáních Kristových“ a „Smlouva“. V roce 1214 sestavil poslední vydání klášterní listiny nazvané Testament. Připomenuto 24. leden a 28. září [4] .

Mnich napsal mnoho provolání, epištol, exegetických homilií, životů svatých Spyridona a Epiphania, svatých Dimitriána a Tichona z Amaphunte a dalších kyperských svatých, kázání, hymny a slova chvály svatým.

Asketický Rev. Neophyte

Jako hegumen kláštera a rádce mnichů sv. Neophyte ve své práci věnoval významné místo tématu asketického úspěchu.

Jeho asketické názory pramení z praktického přístupu ke sv. Bible. Napsal, že „kdo zachovává přikázání, zachovává svou duši“ a „k dosažení blažené dokonalosti ... je třeba se přinutit, ... protože bez donucení není možné získat žádné dobro“.

Rev. Neophyte vyjmenovává tři ctnosti: první - "nenabytost" ('ακτημοσύνη) - je zvláště často zmiňována v památkách asketické literatury; druhé - "milosrdenství" ('ελεημοσύνη), vyplývající z přikázání blahoslavenství, bylo vysoce ceněno i svatými otci; třetí – „následování Krista“ (Χρίστου οπαδία) – se v asketickém písmu nenachází.

Ve své práci mnich věnoval velkou pozornost kající praxi svých mnichů. Vykouzlil je: "Z pokolení na pokolení, ochotně přiznej své chyby a špatné myšlenky buď samotářskému otci, nebo komukoli, koho určí."

Exegeze sv. Neophyte

Mnich byl velmi plodným exegetem a sestavoval komentáře k Bibli, komentáře ke knihám sv. Písma a mnoho homilií. Exegeze zaujímala v jeho díle důležité místo a podle předběžných dojmů byla převážně „morálně-asketická a čistě aplikovaná“.

Pomocí biblických obrazů a slov Páně sv. Nováček trval na splnění instrukcí obsažených ve Svatém. Bible. Setkáváme se v dílech sv. Neofyt parafráze a nepřesné odkazy na svatou. Písmo ukazuje, že cituje zpaměti. Rev. Začátečník hluboce miluje a zná Svatého. Písmo a velmi často se na něj odvolává.

Odhaluje se zajímavý rys: z 59 odkazů na Písmo svaté ve svých slovech „O pokání“ a „O Božím křtu, svaté lásce a dalších velkých Božích přikázáních“ je 54 z Nového zákona a pouze 5 z Starý. Člověk má dojem, že mnich považuje pokání a lásku za výhradně novozákonní ctnosti. Opravdové pokání ve smyslu změny a proměny lidské přirozenosti, „oživení naší přirozenosti, která v důsledku přestoupení Božího přikázání zchátrala a stala se bezcennou“, nemohlo být ve Starém zákoně, od toho „Nejčistšího pekaře, který se nepopsatelným způsobem vmísil do sebe, za předpokladu... obnovil a... zázračně vytvořil všechno naše zchátralé těsto a všechen jeho zmatek.

Z výše uvedených obrázků je vidět, že mnich se mnohem častěji obracel k Novému zákonu než ke Starému. A nejčastěji citovanou knihou je Matoušovo evangelium. Při výběru citátů sv. Písmo, reverend použil speciální techniku, která se nachází ve třech jeho výtvorech. Vzal jednu kapitolu z knihy sv. Písmo a uvedl z něj 5-6 citátů za sebou, nejčastěji v převyprávěné podobě, jako včela, která neletí k jinému květu, dokud nenasbírá všechen nektar z toho prvního. [5]

Poznámky

  1. ↑ https://www.pemptousia.gr/2016/09/agios-neofitos-o-egklistos/
  2. ↑ Archivovaná kopie . Datum přístupu: 26. ledna 2016. Archivováno z originálu 6. března 2016.
  3. ↑ Novofyt, řecký spisovatel // Encyklopedický slovník Brockhausův a Efronův  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1897. - T. XXa. - S. 882.
  4. ↑ Galerie - Kategorie: Kyperský neofyt poustevník . Získáno 13. dubna 2015. Archivováno z originálu 4. března 2016.
  5. ↑ Brezgunov S.K. Saint Neophyte the Recluse // Svět pravoslaví. Přehled článků. Problém. 6. Volgograd, 2006. S. 110-131. . http://theologica.ru . Staženo 24. prosince 2018. Archivováno z originálu 25. prosince 2018.

Zdroje

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie