Ne jako všichni ostatní

Ne jako všichni ostatní ( německy:  Anders als die Andern ) je německé drama z roku 1919 o homosexualitě režírované Richardem Oswaldem za účasti Dr. Magnuse Hirschfelda .

Historie

Magnus Hirschfeld , zakladatel prvního sexuologického institutu na světě, si jako hlavní cíl filmu vytyčil osvětu a polemiku v německé společnosti kolem tehdy platného paragrafu 175 , který stanovil trestní postih za homosexualitu. Na premiéře Hirschfeld promluvil k publiku těmito slovy:

To, co se vám dnes objeví před očima a před vašimi dušemi, patří k nesmírně důležitému a těžkému tématu. Je to těžké, protože mezi lidmi o tom panuje obrovské množství předsudků a ignorantských představ. Význam tohoto tématu spočívá v tom, že musíme nejen osvobodit gaye od nezaslouženého opovržení, ale musíme tak ovlivnit veřejné mínění, aby zmizela právní svévole, ve své barbarství srovnatelné s hledáním a upalováním na hranici čarodějnic, ateistů a kacíři. Navíc počet lidí, kteří se narodili „ne jako všichni ostatní“, je mnohem větší, než si většina rodičů dokáže představit... Film, který se chystáte vidět poprvé, přiblíží dobu, kdy bude konec temné negramotnosti Věda porazí předsudky zákon zvítězí nad nepravostí a lidská láska zvítězí nad lidskou krutostí a nevědomostí.

Děj

Film začíná ranním čtením novinových nekrologů, které hovoří o nevysvětlených sebevraždách, slavný houslista Paul Körner. Pavel však ví, že všichni tito lidé jsou stejní jako on – homosexuálové, spáchali sebevraždu kvůli hrozbě odsouzení podle paragrafu 175.

Poté se v Paulově domě objeví mladý muž Kurt Sievers - velký fanoušek, který se chce stát žákem slavného umělce. Kurt je k Paulovi milý a jeho žádost přijímá. Postupně mezi nimi vzniká vztah. Při jedné z velmi odvážných procházek mladých lidí ruku v ruce parkem si jich všimne Franz Bollek, který ví o orientaci houslisty. Téhož dne přijde za Paulem a začne ho vydírat a vyhrožovat, že jim a Sieversovi napíše výpověď. Vyděšený Paul nejprve souhlasí a zaplatí Franzovi peníze, ale jak je vydírání stále drzejší, odmítá. Franz se vloupe do Paulova domu a ukradne cennosti, Paul a Sievers, kteří se vrátili z procházky, ho najdou, jak to dělá. Dojde k potyčce, během níž Franz odhalí své vydírání. Sievers je v šoku. Ze strachu, že bude odhalen jako Paulův milenec, rychle uteče z domova a pak se toulá po hospodách a snaží se uživit hrou na housle.

Zcela depresivní Paul Körner zůstává sám v domě a přemýšlí o minulých letech. Vzpomíná na příhodu z internátní školy, kdy jej učitel přistihl s kamarádem Maxem při líbání, následný skandál a vyloučení. Vzpomíná, jak osamělá byla jeho studentská léta. O tom, jak se snažil léčit, se obrátil na šarlatánského psychoterapeuta, který ho léčil hypnózou, ale brzy si uvědomil, že nic nepomáhá. Osud ho svedl dohromady s doktorem Magnusem Hirschfeldem , jehož názory se výrazně lišily od tehdy převládajícího mínění o homosexualitě jako nemoci. Lékař přesvědčil Paula, aby žil v souladu se sebou samým.

Láska k příslušníkovi stejného pohlaví není o nic méně čistá a ušlechtilá než k osobě opačného pohlaví. Tuto orientaci lze nalézt mezi představiteli všech vrstev společnosti a mezi respektovanými lidmi. Ti, kteří si myslí opak, pocházejí pouze z nevědomosti a netrpělivosti.

Paul vzpomíná na své seznámení s Franzem Bollkem v gay kavárně. Když ho Paul přivedl domů, Bollek, nyní přesvědčený o Koernerově orientaci, ho začal vydírat.

Pavel obviní Franze z vydírání. V odvetě Franz obviní Paula, že je homosexuál. U soudu mluví Dr. Magnus Hirschfeld na obranu Paula a proti paragrafu 175. Soud shledá Paula i Franze vinnými. Franz - ve vydírání s trestem odnětí svobody 3 roky, Pavel - za homosexualitu se symbolickým trestem jednoho týdne domácího vězení. Soud se však změní ve veřejný skandál. Přátelé a známí se začnou Paulovi vyhýbat, jsou mu odepřeny výkony, dokonce mu rodiče říkají, že má jen jeden důstojný východ. Pavel spáchá sebevraždu.

Z novin se Sievers dozvídá o Paulově smrti. Obviňuje se z toho a chce se zabít, ale Magnus Hirschfeld ho zastaví:

Musíte dál žít, žít, abyste odstranili předsudky, které z této osoby udělaly jednu z nesčetných sérií obětí... Musíte obnovit čest této osoby a obnovit spravedlnost pro ni a pro všechny, kteří přišli před ním, a všichni, kdo ho budou následovat. Spravedlnost skrze vědění!

Zajímavosti

V roce 1927 byl film znovu uveden do kin pod názvem Zákony lásky. V roce 1928 byl předveden v SSSR [1] . V roce 1933, po zákazu v Německu, byly kopie filmu zničeny. Poměrně velký fragment filmu s ukrajinskými mezititulky se dochoval ve Státním fondu filmu SSSR .

V roce 1961 byl ve Spojeném království natočen remake Oběť s Dirkem Bogardem v hlavní roli .

Poznámky

1. ↑ Kino a čas: Bulletin Státního filmového fondu SSSR Číslo 4. - M., 1965. - S. 416.

Odkazy

• Ne jako všichni ostatní: přes poznání ke spravedlnosti
•  Odlišné od ostatních v AllMovie
• ANDERS ALS DIE ANDERN (1919) Documents on a Controversy (Deutsch)
• Transgender-Net: Anders als die Andern (Německo)
• Zvláštnosti říšského zákona o pohyblivých obrazech (RLG)
• Archiv sexuality Humboldt University Berlin-Films

Tematické stránky	AllMovie AlloCine ČSFD Filmová spřízněnost Filmový portál Internetová filmová databáze Shnilá rajčata
Slovníky a encyklopedie	Britannica (online)
V bibliografických katalozích	GND : 7571683-5 VIAF : 2583151965241800470004 WorldCat VIAF : 2583151965241800470004