Nilotické jazyky

Nilotické jazyky
Taxon rodina [1]
Postavení obecně uznávané
plocha Etiopie , Jižní Súdán , Uganda , Keňa , severní Tanzanie
Klasifikace
Kategorie Africké jazyky

Nilo-saharská makrorodina (hypotéza)

Východosúdánská nadrodina (hypotéza) Kir-abba jazyky (hypotéza)
Sloučenina
Východní, jižní, západní nilotské jazyky
Kódy jazykových skupin
ISO 639-2
ISO 639-5

Nilotické jazyky  jsou rodinou východosúdánských jazyků . Distribuováno na velké oblasti od Jižního Súdánu po Tanzanii mezi nilotské národy, které vedou převážně pastevecký způsob života. Dělí se do tří podskupin: západní, východní a jižní.

Klasifikace

Fonetika

Fonetický systém těchto jazyků zahrnuje 10 samohlásek - 5 časovaných a 5 nečasových. Opozice na základě napětí – relaxace je v jazyce nandi oslabena. V Pakotu jsou dlouhé samohlásky na rozdíl od krátkých samohlásek. V jazyce Kalenjin existují kromě dlouhých a krátkých samohlásek polodlouhé samohlásky. Souhlásky se artikulačně dělí na labiální (zubní), alveolární , alveopalatinální a velární (glottalizované). Fonologický rozdíl mezi výbušninami a implozivními látkami je zaznamenán pouze v Bari. V jazyce Masai se nacházejí dlouhé nebo silné souhlásky. Souhlásky jsou zřídka pozorovány. Tóny (vysoké, střední a nízké) plní smysluplnou funkci i na gramatické úrovni. Kořenová slabika je označena přízvukem. Kořenový morfém CVC ve své čisté formě se téměř nikdy nenachází, obvykle doprovázen afixy.

Psaní

V období od 20. do 50. let byly činěny pokusy vytvořit abecedy pro nilotské jazyky založené na latinském písmu . Během tohoto období se náboženská a vzdělávací literatura objevila v samostatných nilotských jazycích a noviny byly vydávány v jazyce Luo . V 60. a 70. letech se v řadě zemí severovýchodní a východní Afriky začaly některé nilotské jazyky používat na střední a nižší správní úrovni, na základní škole a také v rozhlasovém vysílání ( Uganda , Zair ).

Prozkoumávání

Výzkum nilotských jazyků byl nerovnoměrný. V polovině XIX století. byly zveřejněny popisy jazyků Bari a Masai. V první třetině XX století. studium jiných, ale zdaleka ne všech nilotských jazyků začalo, současně byla provedena srovnávací analýza těchto jazyků (K. Meinhof, L. Homburzhe). Základy klasifikace nilotských jazyků byly položeny v 50. a 60. letech 20. století Tuckerem a Brianem. Než Joseph Greenberg revidoval klasifikaci nilosaharských jazyků , termín „nilotské jazyky“ znamenal pouze ty jazyky, které se nyní nazývají západonilské, ostatní dvě skupiny byly spojeny pod obecným pojmem „nilo-hamitské jazyky“ na základě nesprávný předpoklad spojení těchto jazyků se semitsko-hamitskými jazyky (zastaralý název pro afroasijské jazyky ).

Prajazyky

Prajazyky [1] :

ruština Proto-západní-Nilotic Proto-východ-Nilotic Proto-Jih-Nilotic
*(ʔiy=)aː-(n/ɪ/) *(n=)a(-n/ɪ/) *a-ni
vy *ʔiː-(n) *ɪ-yyɔ *i-ɲ
my *ʔɔ-(n) *yi- ~ *=yoː- *ɛ-ɕa
co *hle *ɲɔ *ne
SZO *Los Angeles *Los Angeles *ŋo ~ *ŋʌ
ne *bV; *kV *m-; *ɲ-; *ti *máma
jeden *kyɛl *bo-; *pe- *a=kɪ
dva *=syrové *arɛ *ʌ=ʀi-ɛŋ
pták *wɪɲ; *dit *k̚weɲ- *tarɪːt
Pes *gwok *=ŋɔk; *ɗi- *ŋoːk
veš *ɲwʌk- *=ɬaɕ-; *=sɪrʊ *ɲɔk-
dřevo *yaːt̪ / *yɛn *k̚aye(-t-/-n-) *k̚eːt
prostěradlo *yit *=k̚uy-; *=ben- *sɛːŋ-
maso *riŋ *ki=riŋ *paɲ
vejce *tɔŋ *k̚atɪl- *buruŋ-; *kɔy-
roh *káď *ŋuwar- *kuyin
ocas *yip; *yol *sarʊr
hlava *wiɕ *k̚we *se setkal; *uːʀ
vlasy * ano *k̚opir- *dát
oko *waŋ *k̚ɔŋ- / *k̚ɔɲ- *k̚ɔːŋ
ucho *yi-t̪ *k̚i- *to
nos *ʔum *k̚ume *ser-
zub *lak / *lɛk *k̚ela- *k̚ɛːɬ-
Jazyk *lɛ(ː)p *ŋaʓɛp *laɬɛp
ústa *t̪ɔk *kʊ=tʊk *k̚ʊːt
ruka *ɕɪn- *k̚ay- *k̚aː-tit
nehet *rop-; *kʊr- *pu(ː)l-; *sɪːʀ
noha *kɪːr *k̚ɛʓ- / *moko- *k̚ɛːɬ
srdce *pyɛw- (?) *taw- *(mu)kuleːl
krev *rɪm *=akɔt; *rɪm- *k̚ʌrʌtiː-; *woːy-
kost *ɕog- *k̚ɔyʊ *k̚ʌːw-
napít se *šílený- *=mat- *ʀɛ
tady je *ɕam- *=ɲi-; *=dopoledne- *dopoledne
slyšet *wiɲʓ-; *cín- *=niŋ-; *=yɪŋ- *iːɲ; *kas
zemřít *t̪ɔw- *twa-; *yɛ- *mɛːʀ
zabít *nʌk- *=ar *par-; *nuːs-
slunce *ɕʌŋ *k̚ɔlɔŋ *asɪːs ~ *asɛːt
měsíc * zaplatit *ɬapaɬ *ɬeː-ta
hvězda *kwɛl; *ɕɛːr *k̚akɛr- *mɛːŋ; *k̚ɔkɛl
voda *piː ~ *piw *pí *peʀ-
déšť *kɔt̪ *k̚uʓ- *rɔːp
kámen *pʌːm; *dítě- *mɔr- *kɔʀ
kouř *yir-; *tol *puri- *iːʀ
oheň *maːɕ *kɪ=ma *máma
popel *buːr *k̚uri-o- *ɔr-
Černá *ɕɔːl *=rwɔ- *tʊʀ
noc *wʌːr *k̚ɛwar(-ɪ) *aw- (*aʀ-)
Nový *ɲʌːn *=ŋeʓu-; *lʊdʊ-
suchý *t̪wɔ *=hračka- *jam
název *ren *k̚arɪn *k̚aʀɪn

Poznámky

  1. 1 2 G. S. Starostin . 3.13. Předběžné závěry // Jazyky Afriky. Zkušenosti s budováním lexikostatistické klasifikace = Africké jazyky: Nová lexikostatistická klasifikace. sv. II: Východosúdánské jazyky. - M  .: Jazyky slovanské kultury, 2014. - T. II: Východosúdánské jazyky . - S. 682. - 736 str. - 400 výtisků.  - UDC 811 . - ISBN 978-5-9905762-1-6 (sv. II).  

Literatura

Odkazy