Nilotické jazyky | |
---|---|
Taxon | rodina [1] |
Postavení | obecně uznávané |
plocha | Etiopie , Jižní Súdán , Uganda , Keňa , severní Tanzanie |
Klasifikace | |
Kategorie | Africké jazyky |
Nilo-saharská makrorodina (hypotéza) Východosúdánská nadrodina (hypotéza) Kir-abba jazyky (hypotéza) |
|
Sloučenina | |
Východní, jižní, západní nilotské jazyky | |
Kódy jazykových skupin | |
ISO 639-2 | — |
ISO 639-5 | — |
Nilotické jazyky jsou rodinou východosúdánských jazyků . Distribuováno na velké oblasti od Jižního Súdánu po Tanzanii mezi nilotské národy, které vedou převážně pastevecký způsob života. Dělí se do tří podskupin: západní, východní a jižní.
Fonetický systém těchto jazyků zahrnuje 10 samohlásek - 5 časovaných a 5 nečasových. Opozice na základě napětí – relaxace je v jazyce nandi oslabena. V Pakotu jsou dlouhé samohlásky na rozdíl od krátkých samohlásek. V jazyce Kalenjin existují kromě dlouhých a krátkých samohlásek polodlouhé samohlásky. Souhlásky se artikulačně dělí na labiální (zubní), alveolární , alveopalatinální a velární (glottalizované). Fonologický rozdíl mezi výbušninami a implozivními látkami je zaznamenán pouze v Bari. V jazyce Masai se nacházejí dlouhé nebo silné souhlásky. Souhlásky jsou zřídka pozorovány. Tóny (vysoké, střední a nízké) plní smysluplnou funkci i na gramatické úrovni. Kořenová slabika je označena přízvukem. Kořenový morfém CVC ve své čisté formě se téměř nikdy nenachází, obvykle doprovázen afixy.
V období od 20. do 50. let byly činěny pokusy vytvořit abecedy pro nilotské jazyky založené na latinském písmu . Během tohoto období se náboženská a vzdělávací literatura objevila v samostatných nilotských jazycích a noviny byly vydávány v jazyce Luo . V 60. a 70. letech se v řadě zemí severovýchodní a východní Afriky začaly některé nilotské jazyky používat na střední a nižší správní úrovni, na základní škole a také v rozhlasovém vysílání ( Uganda , Zair ).
Výzkum nilotských jazyků byl nerovnoměrný. V polovině XIX století. byly zveřejněny popisy jazyků Bari a Masai. V první třetině XX století. studium jiných, ale zdaleka ne všech nilotských jazyků začalo, současně byla provedena srovnávací analýza těchto jazyků (K. Meinhof, L. Homburzhe). Základy klasifikace nilotských jazyků byly položeny v 50. a 60. letech 20. století Tuckerem a Brianem. Než Joseph Greenberg revidoval klasifikaci nilosaharských jazyků , termín „nilotské jazyky“ znamenal pouze ty jazyky, které se nyní nazývají západonilské, ostatní dvě skupiny byly spojeny pod obecným pojmem „nilo-hamitské jazyky“ na základě nesprávný předpoklad spojení těchto jazyků se semitsko-hamitskými jazyky (zastaralý název pro afroasijské jazyky ).
Prajazyky [1] :
ruština | Proto-západní-Nilotic | Proto-východ-Nilotic | Proto-Jih-Nilotic |
---|---|---|---|
já | *(ʔiy=)aː-(n/ɪ/) | *(n=)a(-n/ɪ/) | *a-ni |
vy | *ʔiː-(n) | *ɪ-yyɔ | *i-ɲ |
my | *ʔɔ-(n) | *yi- ~ *=yoː- | *ɛ-ɕa |
co | *hle | *ɲɔ | *ne |
SZO | *Los Angeles | *Los Angeles | *ŋo ~ *ŋʌ |
ne | *bV; *kV | *m-; *ɲ-; *ti | *máma |
jeden | *kyɛl | *bo-; *pe- | *a=kɪ |
dva | *=syrové | *arɛ | *ʌ=ʀi-ɛŋ |
pták | *wɪɲ; *dit | *k̚weɲ- | *tarɪːt |
Pes | *gwok | *=ŋɔk; *ɗi- | *ŋoːk |
veš | *ɲwʌk- | *=ɬaɕ-; *=sɪrʊ | *ɲɔk- |
dřevo | *yaːt̪ / *yɛn | *k̚aye(-t-/-n-) | *k̚eːt |
prostěradlo | *yit | *=k̚uy-; *=ben- | *sɛːŋ- |
maso | *riŋ | *ki=riŋ | *paɲ |
vejce | *tɔŋ | *k̚atɪl- | *buruŋ-; *kɔy- |
roh | *káď | *ŋuwar- | *kuyin |
ocas | *yip; *yol | — | *sarʊr |
hlava | *wiɕ | *k̚we | *se setkal; *uːʀ |
vlasy | * ano | *k̚opir- | *dát |
oko | *waŋ | *k̚ɔŋ- / *k̚ɔɲ- | *k̚ɔːŋ |
ucho | *yi-t̪ | *k̚i- | *to |
nos | *ʔum | *k̚ume | *ser- |
zub | *lak / *lɛk | *k̚ela- | *k̚ɛːɬ- |
Jazyk | *lɛ(ː)p | *ŋaʓɛp | *laɬɛp |
ústa | *t̪ɔk | *kʊ=tʊk | *k̚ʊːt |
ruka | *ɕɪn- | *k̚ay- | *k̚aː-tit |
nehet | *rop-; *kʊr- | — | *pu(ː)l-; *sɪːʀ |
noha | *kɪːr | *k̚ɛʓ- / *moko- | *k̚ɛːɬ |
srdce | *pyɛw- (?) | *taw- | *(mu)kuleːl |
krev | *rɪm | *=akɔt; *rɪm- | *k̚ʌrʌtiː-; *woːy- |
kost | *ɕog- | *k̚ɔyʊ | *k̚ʌːw- |
napít se | *šílený- | *=mat- | *ʀɛ |
tady je | *ɕam- | *=ɲi-; *=dopoledne- | *dopoledne |
slyšet | *wiɲʓ-; *cín- | *=niŋ-; *=yɪŋ- | *iːɲ; *kas |
zemřít | *t̪ɔw- | *twa-; *yɛ- | *mɛːʀ |
zabít | *nʌk- | *=ar | *par-; *nuːs- |
slunce | *ɕʌŋ | *k̚ɔlɔŋ | *asɪːs ~ *asɛːt |
měsíc | * zaplatit | *ɬapaɬ | *ɬeː-ta |
hvězda | *kwɛl; *ɕɛːr | *k̚akɛr- | *mɛːŋ; *k̚ɔkɛl |
voda | *piː ~ *piw | *pí | *peʀ- |
déšť | *kɔt̪ | *k̚uʓ- | *rɔːp |
kámen | *pʌːm; *dítě- | *mɔr- | *kɔʀ |
kouř | *yir-; *tol | *puri- | *iːʀ |
oheň | *maːɕ | *kɪ=ma | *máma |
popel | *buːr | *k̚uri-o- | *ɔr- |
Černá | *ɕɔːl | *=rwɔ- | *tʊʀ |
noc | *wʌːr | *k̚ɛwar(-ɪ) | *aw- (*aʀ-) |
Nový | *ɲʌːn | *=ŋeʓu-; *lʊdʊ- | — |
suchý | *t̪wɔ | *=hračka- | *jam |
název | *ren | *k̚arɪn | *k̚aʀɪn |
![]() | ||||
---|---|---|---|---|
|
Východosúdánské jazyky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
tama-nubian |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
nymans |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kir Abbay (nukleární východní Súdán) |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
nara | nara | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poznámky : † - Mrtvé , rozdělené nebo změněné jazyky. Odkazy : BDT |