Oberkesbach (Odenthal)

Oberkesbach ( německy  Oberkäsbach ) je malá venkovská osada farmářského typu v obci Odenthal ( Severní Porýní-Vestfálsko , Německo ).

Geografie

Poloha a připojení

Osada Oberkesbach se nachází v jihovýchodní části obce Odenthal. Má omezenou komunikaci s ostatními osadami. Jediná úzká asfaltová silnice (Oberkesbach Weg), dlouhá asi jeden kilometr, vede k osadě Altehufe (rovněž patřící do obce Odenthal) a nachází se na státní silnici B 506, spojující města Bergisch Gladbach a Wipperfürth . Pro spojení s centrem obce slouží silnice okresního významu K 35 a státního významu L 296.

Příroda

Osada Oberkesbach se nachází v údolí vodního toku Käsbach a jeho malého horního přítoku Hufer Siefen, který svými hlubokými údolími protíná středodevonská ložiska ( břidlice , pískovce a prachovce ) , strmé svahy jsou zčásti rozorané, zčásti využívány k pastvě většinou porostlé smíšeným lesem s drobnými bukovými háji [3] .

Etymologie

Název Käsbach pochází ze slova keis, což znamená „ohyb“ [4] .

Historie

V knize bratrstva Odenthalů z roku 1513 je Johann Weber zmíněn s paní Merge z Kiesbachu. V roce 1603 bylo panství „Gut zu Keessberg“ (Gut zu Keeßberg) uváděno jako plátce desátků v rámci Scherfových privilegií [4] . Carl Friedrich von Wiebeking ve své listině pro vévodství Berg z roku 1789 nazývá dvůr Oberkesbach. To ukazuje, že Oberkasbach byl v té době součástí Oberodenthalu a pod nadvládou feudálního panství Odenthal (Herrschaft Odenthal) [5] .

Pod francouzskou správou v letech 1806 až 1813 byl tento systém vlády a nadvlády rozpuštěn a Oberkesbach byl z politických důvodů přidělen do kanceláře starosty Odenthal v kantonu Bensberg. V roce 1816 pruská vláda změnila radnici Odenthalu na město () Bürgermeisterei Odenthal) okresu Mülheim am Rhein (Kreis Mülheim am Rhein). Ve 40. letech 19. století patřil Käsbacher Hof a sousední Lengsberg s 242 akry ( márnicemi ) půdy baronu von Geyr-Schweppenburg [6] .

Toto osídlení je vyfotografováno v topografickém průzkumu Porýní (Topographische Aufnahme der Rheinlande) z roku 1824 a v prvním pruském průzkumu (Preußische Uraufnahme) z roku 1840 jako Ober Kesbach. Od svého příchodu do Pruska v roce 1892 je pravidelně evidován na listech topografických map (Preußische Neuaufnahme) jako Oberkesbach nebo dokonce beze jména.

Od roku 1910 byly místní farní bohoslužby a treby přiděleny do kompetence katolického rektorátu Herrenstrunden, který se v roce 1918 stal samostatnou farností [4] .

Populace

Na začátku XIX-začátku XX století se počet obyvatel osady vyvíjel takto:

V současné době tvoří osadu 6 obytných budov s vedlejšími farmami [1] . Neexistují žádná otevřená data o počtu obyvatel.

Ekonomie

Obyvatelstvo je zaměstnáno v zemědělství, lesnictví, rybářství nebo zaměstnáno v jiných sídlech.

Turistika

Oberkesbach je místem, kde se kříží mnoho značených turistických tras. Mezi nimi vynikají:

• Bergisch Way (Bergischer Weg). Vícedenní turistická trasa o délce 137 km z Essenu do Königswinteru .
• Alpská cesta (Höhenroute). Okružní horská trasa obce Odenthal o délce 25 km.
• Památky historie, kultury a architektury Odenthal (Denkmalroute Odenthal). Délka je cca 25 km.

Galerie

• Pohledy na Oberkesbach

Poznámky

1. ↑ 1 2 Topografická mapa . Získáno 6. srpna 2021. Archivováno z originálu dne 23. června 2016. (neurčitý)
2. ↑ Geologische Karte von Nordrhein-Westfalen 1: 500 000. Geologischer Dienst NRW, 2004, Krefeld. ISBN 3-86029-969-7 .
3. ↑ Fotografie
4. ↑ 1 2 3 Gerd Müller : Odenthal, Geschichte einer Bergischen Gemeinde, Herausgegeben von der Gemeinde Odenthal, 1976.
5. ↑ Wilhelm Fabricius : Erläuterungen zum Geschichtlichen Atlas der Rheinprovinz; Zweiter Band: Die Karte von 1789. Einteilung und Entwicklung der Territorien von 1600 bis 1794; Bonn; 1898.
6. ↑ Vincenz Jacob von Zuccalmaglio: Geschichte und Beschreibung der Stadt und des Kreises Mülheim aR Feilner, 1846.
7. ↑ Alexander A. Mützell : Neues topographisch-statistisch-geographisches Wörterbuch des preussischen Staats. Sammelwerk, VerlKarl August Künnel, Halle, 1821.
8. ↑ Friedrich von Restorff : Topographisch-statistische Beschreibung der Königlich Preußischen Rheinprovinz, Nicolai, Berlin und Stettin 1830.
9. ↑ uebersicht der betandtheile und Verzeichniß sämmtlicher ortschaften und einzeln liegenden benannten grundstücke des regierungs-bezirks cöln: nach Kreisen, bürgerien und der nOhnons-frjn-frjn-ens-frjn-frjn-ens, brank-frjn-frjn-frouns, bebow-frjn-frjn-frjn-frjn-frjn-frouns, bebonionir-fr nóbn-frjn-frjn-frjn-fr nóbn-fr nóbn-fr ↑ angen-fr nOn-fr nOn-fr ská. Hrsg. von der Königlichen Regierung zu Cöln, 1845.
10. ↑ Die Gemeinden und Gutsbezirke des Preussischen Staats und ihre Bevölkerungü Rheinprovinz, Nummer=XI, Berlín, 1874. Herausgeber=Königliches Statistisches Bureau Preußen.
11. ↑ Königliches Statistisches Bureau (Preußen) (Hrsg.): Gemeindelexikon für die Provinz Rheinland, Auf Grund der Materialien der Volkszählung vom 1. Dezember 1885 und andere amtlicher Quellen, (Gemeindelexikon für die Provinz Rheinland, Auf Grund der Materialien der Volkszählung vom 1. Dezember 1885 and andere amtlicher Quellen), (Gemeindelexikon für die Provinz Rheinland, Band8
12. ↑ Königliches Statistisches Bureau (Preußen) (Hrsg.): Gemeindelexikon für die Provinz Rheinland, Auf Grund der Materialien der Volkszählung vom 1. Dezember 1895 und andere amtlicher Quellen, (Gemeindelexikon für die Provinz Rheinland, Auf Grund der Materialien der Volkszählung vom 1. Dezember 1895 und andere amtlicher Quellen, (Gemeindelexikon für die Provinz Rheinland,Berlín9)
13. ↑ Königliches Statistisches Bureau (Preußen) (Hrsg.): Gemeindelexikon für die Provinz Rheinland, Auf Grund der Materialien der Volkszählung vom 1. Dezember 1905 und andere amtlicher Quellen, (Gemeindelexikon für die Provinz Rheinland, Auf Grund der Materialien der Volkszählung vom 1. Dezember 1905 und andere amtlicher Quellen), (Gemeindelexikon für die Provinz Rheinland,1